Aristotelés: Porovnání verzí

== AristotelésAristoteles o obci a vládě (politická filosofie) ==

AristotelésAristoteles vychází z toho, že člověk je živočich, žijící v obci (''zóon politikon''), a nemůže tedy žít sám:

: „Kdo však nemůže žít ve společenství nebo je ve své soběstačnosti nepotřebuje, není částí obce, ale buď divoké zvíře, nebo bůh.“ (''Pol'' 1253a)

Základem života v míru je rozdělení [[majetek|'''majetku''']]; AristotelésAristoteles odmítá [[PlatónPlaton]]ův názor, že by lidé měli mít všechno společné. Uznává, že „peníze mají, takříkajíc, všichni nějak rádi“ (1263b), varuje však před každou hamižností, která obec ničí.

* '''[[Otrokářství|Otroky]]''' pokládá AristotelésAristoteles za nutnou součást každého hospodářství: "... kdyby tkalcovský člunek sám tkal, ... nebyli by třeba otroci." (1253b) O oprávněnosti otroctví jsou však různá mínění a podle Aristotela je třeba odlišit otroky "přirozené" aod těch zotročenézotročených násilně. Svobodný je ten, kdo dovede rozkazovat i poslouchat, kdežto otrok umí jen poslouchat. „Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“ Vláda hospodáře nad otroky je však něco jiného než vláda nad sobě rovnými v obci. Nejlepší je, pokud se svobodní ve vedení střídají, takže jednou rozkazují a jindy poslouchají.

Podle toho, kdo vládne, rozlišuje AristotelésAristoteles '''tři právní formy obce (státu):'''

: Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovnírovni (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z  předpokladu, že lidé, co jsou nerovnínerovni v něčem (například v majetku), si nejsou rovnírovni vůbec. (1301a)

Jako první odděloval [[politika|politiku]] od [[etika|etiky]]: zatímco v soukromém životě má člověk hledat mnoho různých [[ctnost]]í, v politice rozhoduje [[spravedlnost]] čili „dobro těch druhých“. Politika se řídí určitými [[pravidlo|pravidly]], která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v  každém politickém zřízení.