Jelgava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
překlad z německé stránky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
'''Jelgava''' ({{audio|Lv-Jelgava.ogg|výslovnost}}, starší názvy jsou také {{vjazyce|lv}}: {{cizojazyčně|lv|''Mītava''}}, {{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Mitau''}}, {{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|''Mitawa''}}, {{vjazyce|lt}}: {{cizojazyčně|lt|''Mintauja''}}) je město ve středním [[Lotyšsko|Lotyšsku]], 41 km jihozápadně od [[Riga|Rigy]], na březích řeky [[Lielupe]], původně s centrem na břehu levém. V současnosti ([[2006]]) má město 66 087 obyvatel, je tak čtvrtým největším městem Lotyšska a největším městem historické provincie [[Zemgale]].
Město bylo
V současnosti je Jelgava turisticky atraktivním městem; vedle několika kostelů je největší památkou [[Jelgava (zámek)|pozdně barokní zámek]] postavený [[Bartolomeo Rastrelli]]m pro vévodu [[Ernest Jan Biron|Ernesta Jana Birona]] jako rezidence kuronských vévodů. Dnes zde sídlí zemědělská univerzita.
== Historie ==
[[Livonci]] se začali usazovat v oblasti mezi řekami Lielupe a Driksa v 10. století. V čele s jejich velitelem Konradem z Mandernu postavili křižáci Livonského řádu 1265/66 hrad Mitau (Jelgava) na existující opevnění ostrova (Pilssala). Město získalo význam jako obranné opevnění proti litvanům, kteří se v roce 1345 podařilo Jelgavu vydrancovat.
Po posledním rozpuštění Livonského řádu během Livonské války v roce 1561 se Jelgava stala součástí kurdského vévodství, které se stalo vazalským územím polsko-litevské unie.
V roce 1573 získala Jelgava městská práva. V roce 1578 se stala hlavním městem sjednoceného [[Kuronské a zemgalské vévodství|Kuronského a zemgalského vévodství.]] To bylo rozděleno v roce 1596 a vévoda Friedrich Kettler ze Semgallenu se v Jelgavě usídlil. V roce 1617 bylo město opět hlavním městem sjednoceného vévodství. Během opakovaných válek mezi Polskem a Litvou byla Jelgava několikrát obléhána. Přesto se město stalo centrem obchodu a řemesel. Vzhledem k tomu, že sousedé vévodství zesílili, ruský vliv na město i na vévodství stoupal.
Předposlední kuronský vévoda, Ernst Johann von Biron, Jelgavu kulturně pozvedl. Nechal postavit vévodský hrad a otevřel první veřejnou knihovnu ve městě. V roce 1775 založil Academii Petrina, která se stala duchovním centrem země. Vévoda rovněž podporoval konání divadelních představení u svého dvora.
Po vypuknutí francouzské revoluce v roce 1789 požadovali občané Jelgavy další práva. V roce 1795 bylo město připojeno k ruské říši společně s celým Kuronskem v průběhu dělení Polska a nyní se nazývalo Mitawa (ruská Mitava). Akademie Petrina byla v roce 1806 přeměněna na střední školu, protože 1802 znovu založená císařská univerzita v Dorpat měla být jedinou státní univerzitou pro tři pobaltské státy.
Hraběti z Provence a později králi Francie, Ludvíku XVIII., sloužil jelgavský palác od roku 1798 do roku 1801 a od roku 1804 do roku 1807 jako sídlo vlády.
V roce 1799 se zde oženil s Marií Terezií Charlottou, nazvanou "Madame Royale" (dcera Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty), její bratranec Louis-Antoine de Bourbon, vévoda z Angoulême.
Během tažení Napoleona do Ruska v roce 1812 byla Jelgava od července až do prosinec sídlem velitele pruských vojsk, generála Ludwiga von Wartenburga Yorcka, spřízněného s Napoleonem.
Další rozkvět Jelgavy nastal po připojení k železniční síti v roce 1868.
== Sport ==
* [[FK Jelgava]] – fotbalový klub
| |||