Kraňsko: Porovnání verzí

'''Kraňsko''' nebo též '''Krajina''' ([[Slovinština|slovinsky]] ''Kranjska''; [[Němčina|německy]] ''Krain''; [[latina|latinsky]] ''Carniola'') je historická země. Téměř celá náleží v současnosti [[Slovinsko|Slovinsku]], pouze malý severozápadní výběžek, v němž se nachází [[Fusine in Valromana]], náleží [[Itálie|Itálii]]. Kraňsko se rozkládá kolem řeky [[Sáva|Sávy]] na rozloze 10  033  km²². Leží mezi [[Rakousko|Rakouskem]] ([[Korutany|Korutanami]]) na severu a [[Chorvatsko|Chorvatskem]] ([[Istrie (země)|Istrií]] a [[Střední Chorvatsko|Středním Chorvatskem]]) na jihu; v rámci samotného Slovinska pak zemi ohraničuje ze západu [[Gorice (země)|Gorice]] spolu se slovinskou částí Istrie (obojí spojeno do [[Primorska|Slovinského přímoří]]) a z východu [[Dolní Štýrsko]]. Tradičně se dělí na '''Horní''', '''Dolní''' (tzv. [[Vindická marka]]) a '''Vnitřní''' Kraňsko.

Prvními historickými obyvateli Kraňska byli podle [[Hérodotos|Hérodota]] [[Illyrové]]. Ve [[4. století př. n. l.]] se na území usadily některé [[Keltové|keltské kmeny]] (Carni/Καρνίοι -– a to i benátskou provincii [[Karnie|Karnii]] a Korutany/Kärnten) a v [[1. století př. n. l.]] si oblast podmanila [[Starověký Řím|Římská říše]]. Po [[Ostrogóti|ostrogotské]] a [[Langobardi|langobardské]] nadvládě v [[5. století|5.]] a [[6. století]] začaly do Kraňska pronikat [[Avaři|avarské]] a [[Slované|slovanské]] kmeny. Je možné, že území bylo součástí [[Sámova říše|Sámovy říše]].

Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] bylo Kraňsko součástí tzv. [[Illyrské provincie|Illyrských provincií]] náležejících [[Francie|Francii]], po „[[Bitva u Lipska|Bitvě národů]]“ ([[1813]]) se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. V letech [[1816]]–[[1849]] tvořilo část [[Illyrské království|Illyrského království]], poté bylo do roku [[1918]] jednou z korunních zemí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] s titulem [[vévodství]]. V rámci monarchie disponovalo zemskou autonomií, jejímž nejvyšším legislativním orgánem byl [[Kraňský zemský sněm]], na kterém od konce 19.  století převažovaly slovinské politické strany. Po [[první světová válka|první světové válce]] se většina Kraňska stala součástí [[státStát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (a s ním pak součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]), západní části však získala [[Itálie]]. V rámci Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a poté i v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, bylo Kraňsko začleněno do nově ustavené [[Země Slovinsko|země Slovinska]], zrušené roku [[1924]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] Itálie ztratila, ve prospěch Jugoslávie, téměř celou svoji část Kraňska, z níž jí zůstala pouze vesnice [[Fusine in Valromana]]. Od té doby je téměř celé Kraňsko součástí znovuustaveného Slovinska.

* Rahten, Andrej: ''Der Krainer Landtag''. In: ''Die regionalen Repräsentativkörperschaften''. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2871-1, (Rumpler, Helmut -– Urbanitsch, Peter: ''Die Habsburgermonarchie 1848–1918'' svazek 7, díl 2), s. 1739–1768.

* [http://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=109768 ''Krain''] – heslo v [[Meyers Konversations-Lexikon|Meyerově lexikonu]] (4.  vydání)