Versailleská smlouva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.30.251.216 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PastoriBot značka: rychlé vrácení zpět |
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{NPOV}}
[[Soubor:William Orpen - The Signing of Peace in the Hall of Mirrors, Versailles.jpg|thumb|200px|Podpis '''Versaillské smlouvy''' v Zrcadlovém sále [[
[[Soubor:The signing of the peace treaty of Versailles.webm|thumb|thumbtime=5|''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'']]
'''Versailleská mírová smlouva''' byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku [[1919]] jako výsledek šestiměsíčního jednání na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]], kterou byla oficiálně ukončena [[první světová válka]] mezi [[Státy Dohody]] a [[
Smlouva v článku 231 stanovila, že [[Německá říše]] a její spojenci jsou jako původci války odpovědni za všechny ztráty a škody na civilním majetku, jež utrpěly státy spojené a sdružené v tzv. [[Státy Dohody|Dohodě]].<ref>Versailleská smlouva, článek 231, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_231 dostupné online].</ref> Německu bylo uloženo, aby zaplatilo státům Dohody značné [[reparace]]. Postupně mělo Německo splácet 132 miliard zlatých marek, což podle Londýnského rozvrhu plateb (''London Schedule of Payments'') z roku 1921 odpovídalo 33 miliardám [[Americký dolar|USD]]. Později však byla Německu část uložených reparací prominuta.{{Fakt/dne|20150430141741}} Dále ztratila Německá říše část svého území v [[Evropa|Evropě]] a všechny své [[
Smlouva byla podepsána [[28. červen|28. června]] [[1919]] v Zrcadlovém sále [[
== Podmínky smlouvy ==
Řádek 32:
VII. oddíl smlouvy (články 81-86) se týkal nově ustaveného [[Československo|Československa]]. Německo se zavázalo uznat Československou republiku.<ref>Versailleská smlouva, článek 81, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_81 dostupné online].</ref> Československo na druhou stranu svolilo respektovat ustanovení, která by vítězné mocnosti udělaly v zájmu ochran menšin v Československu.<ref>Versailleská smlouva, článek 86, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_86 dostupné online].</ref> Důležitými ustanoveními Versailleské smlouvy byly přesné definice československých hranic s Německem a Rakouskem.<ref>Versailleská smlouva, články 82-83, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_82 dostupné online].</ref>
Vojenské podmínky Versailleské smlouvy vůči Německu byly tvrdé a ze strany Francie byly motivovány nejenom obavami z příštího vývoje, ale podle některých historiků také touhou po odplatě (tzv. [[Revanšismus|revanšismem]]).{{Fakt/dne|20150430141552}} Během [[
Německá armáda byla ustanoveními Versailleské smlouvy omezena na 100 tisíc mužů. [[Všeobecná branná povinnost]] v Německu byla zakázána. Německo nesmělo mít žádné [[tank]]y, žádné těžké [[dělostřelectvo]] a žádný [[Gunreibu|generální štáb]] (''Generalstab''). Německé vojenské [[Válečné loďstvo|námořnictvo]] bylo omezeno na 15 tisíc mužů a mohlo mít pouze šest [[Bitevní loď|bitevních lodí]] (s výtlakem méně než 10 tisíc tun), šest [[křižník]]ů a dvanáct [[Torpédoborec|torpédoborců]]. [[Ponorka|Ponorky]] byly Německu zcela zakázány, stejně tak jako [[Letectvo|vojenské letectvo]]. Dále smlouva stanovila, že řadoví vojáci nesmí sloužit po dobu kratší než 12 let a důstojníci po dobu kratší než 25 let, což mělo mít ten účinek, aby mohlo pouze omezené množství mužů procházet vojenským výcvikem.
Článek 231 smlouvy (klausule o válečné vině) připisovala Německu zodpovědnost za „ztráty a utrpení“ [[Státy Dohody|států Dohody]] v průběhu války. Tento článek pak poskytl základ pro válečné reparace, jejichž celková suma byla určena komisí zastupující Dohodové státy. V lednu [[1921]] byly reparace vyčísleny na 269 miliard zlatých marek, což většina ekonomů považovala za přehnané.{{Fakt/dne|20150430141552}} Později toho roku byla tato částka zredukována na 132 miliard zlatých marek, což ale stále většina Němců považovala za neúměrnou sumu. Ekonomické problémy způsobené placením reparací spolu s odporem Němců vůbec je platit jsou některými historiky uváděny jako jedna z příčin politické a hospodářské krize [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] a následného převzetí moci [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] a dokonce i vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]].{{Doplňte zdroj}}
Řádek 42:
== Nevyhovující kompromis mezi vítězi ==
[[Soubor:Versailleská smlouva.jpg|thumb|Mírová konference. Vlevo čelem k objektivu sedí československá delegace vedená Karlem Kramářem a Edvardem Benešem]]
„Velká Trojka“ sestávala z premiéra Francie [[Georges Clemenceau|Georgese Clemenceaua]], premiéra Velké Británie [[David Lloyd George|Davida Lloyda Georgea]] a prezidenta Spojených států amerických [[Woodrow Wilson|Woodrowa Wilsona]]. Italský premiér [[Vittorio Emanuele Orlando|Vittorio Orlando]] byl přítomen jako poradce z [[Itálie]] a hrabě Makino byl vyslán [[Japonsko|Japonskem]]. Během jednání bylo obtížné dosáhnout shody. Výsledkem tedy byl kompromis, který neuspokojil nikoho.
Francie měla během války velké ztráty na životech (okolo 1,24 milionů vojáků a 40 000 civilistů). Velká část války byla bojována na francouzském území, a Francie tedy byla v ruinách. Proto francouzský premiér [[Georges Clemenceau]] chtěl po Německu válečné reparace na obnovu válkou zničené země. Celkem 750 000 domů a 23 000 továren bylo zničeno a bylo tedy potřeba značné množství peněz na rekonstrukci Francie. Clemenceau se také chtěl pojistit proti dalšímu možnému útoku Německa a požadoval demilitarizaci Porýní ({{Vjazyce|de}} ''Rheinland'', okolí řeky Rýn). Navíc požadoval, aby vojska Dohody kontrolovala moře, a tedy aby Francie mohla kontrolovat zámořský obchod Německa. Dále chtěl značné omezení německé armády. Jako součást válečných reparací požadoval kontrolu nad mnoha německými továrnami.
|