Starověká římská pěchota: Porovnání verzí

Římská [[pěchota]] prošla dalšími, leč nijak zásadními změnami a reformami během druhé [[punské války]] (tyto změny, ale nějak zvlášť podobu římské armády nezměnily). PříčinouZpůsobil těchto změn bylje nedostatek vhodných [[voják]]ů, kteří by bránili Řím.<ref name="anglim43"/> Po katastrofální [[bitva u Kann|porážce u Kann]] ([[216 př. n. l.]]) byli do římského vojska povoláváni k vojsku rolníci, a dokonce i otroci. Od roku [[392 př. n. l.]] dostávali pěšáci pravidelný plat, což byl první krok k profesionální armádě<ref name="anglim43">Anglim, str 43.</ref>. Římská pěchota byla stále složena z [[domobrana|milice]], i když už měla řadu prvků profesionální armády. Od každého odvedence se očekávalo, že si opatří vlastní [[zbroj]] a že bude sloužit po dobu 16 let (v době války až 20). Hlavní taktickou formací té doby byla [[římská legie|legie]]. Legie čítala 4200 až 5000 mužů.<ref name="anglim43"/> Byla rozdělena do [[centurie|centuriicenturií]] po 80–100 mužích a dvě centurie tvořily jeden [[manipul]].<ref name="anglim43"/> Většina pěšáků tvořilapatřila takzvanouk takzvané těžkoutěžké pěchotupěchotě. V římské armádě sloužili i příslušníci lehkých jednotek a jízdy, ale bylo jichv tak málonízkém počtu, že byli považováni za zbytečné (nedostatek jízdy a lehké pěchoty se plně projevil v bitvě u Kann).<ref name="anglim43"/> Každý římský pěšák používal k ochraně štít [[scutum]] a byl vybaven párem [[oštěp]]ů zvaných [[pilum]].<ref name="anglim43"/> Scutum, bylo vyrobenovyrobené z vrstveného [[dřevo|dřeva]], byloa pokrytopokryté látkou či kůží a, bylo nejspíše keltského původu. Štít se držel za jednoduchou rukojeť umístěnou za středovou puklicí. Scutum se o hodně víc hodilo kK boji s mečem a k vrhání oštěpem se hodil lépe než řecký štít [[hoplon]].<ref name="anglim43"/> Velkou většinou pěšáků bylo využíváno [[kroužkové brnění]] a příležitostně [[zbroj|pancíř]]. Helmy byly stále kopiemi keltských a řeckých kusů. NejpoužívanějšíNejvíc bylose používala helma [[montefortino]], kterávylepšená byla vylepšenou verzíverze keltské [[helmice]]. PilaOštěpy bylaměli dvojího druhu - silnásilné a slabáslabé. Když se protivník přiblížil, všichni legionáři vrhli svá pila a vyrazili do útoku (velice účinná taktika). Každé pilum bylo vybaveno zpětnými háčky, aby si protivník nemohl oštěp vytáhnout z těla či štítu.<ref name="anglim43"/> PokudProtivník oštěpbyl zasáhlpo protivníka,zásahu byl většinouzpravidla vyřazen z boje., Pokuda zasáhlpokud štítse oštěp zabodl do štítu, jehotak tíhazvýšil bylajeho takováváhu, že byl dále nepoužitelný. Hlavní zbraní legionářů byl však stálezůstával meč [[gladius]]. Během druhé punské války bylse používánužíval takzvaný gladius hispaniensis, který vyráběli zbrojíři v [[Hispánie|Hispánii]]. Tento meč bylByl z vynikajícího železa (vz HispániiHispánie se těžilopocházelo nejlepší železo v Evropě) a jehoměl nevídané ostří bylo nevídané. Tento mečPoužíval se používal hlavně k bodání, (cožkteré bylo daleko účinnější než sekání). DélkaMeč tohoto meče bylaměřil přibližně 50 [[centimetr]]ů.<ref name="anglim43"/>