Antika: Porovnání verzí

'''Antika''' (z [[Latina|latinského]] ''antiquitas'' „„dávné„dávné časy“) je v [[Historiografie|historiografii]] označení pro období [[starověk|starověku]] na území [[Starověké Řecko|Řecka]] a [[Starověký Řím|Říma]] a jejich kulturu, na kterou navazoval a z ní čerpal [[Západní svět]]. Antická civilizace během [[Helénismus|helénismu]] a římské expanze silně ovlivnila také přilehlá území [[Evropa|Evropy]], [[Severní Afrika|severní Afriky]] a [[PředníBlízký východ|PředníhoBlízkého východu]]. Za její počátek lze považovat [[Archaické Řecko|archaické období starověkého Řecka]] v 8. do 5. století př. n. l. a za její konec zánik [[Západořímská říše|Západořímské říše]] roku [[476]] n. l. během [[Pozdní antika|pozdní antiky]]. Studiem antiky se zabývají [[klasická studia]].

Jako „antiky“ se původně od [[renesance]] označovaly antické, zvláště sochařské památky, ke kterým Evropa znovu začala vzhlížet jako k uměleckému ideálu. V 18. století [[Johann Joachim Winckelmann]], zakladatel moderního pojetí [[Dějiny umění|dějin umění]], definoval antiku jako soubor těchto památek a kulturní ideál do nich vložený. Antika se tak stala normou, kterou se řídilo umění období [[Klasicismus|klasicismu]]. Dalším vývojem prošel výraz v 19. století v souvislosti s rozvojem vědeckého bádání, zejména [[Klasická filologie|klasické filologie]] a později přechod od vzhlížení k idealizované minulosti k [[historismusHistorismus|historismu]]. Chápání antiky jako celé historické epochy se tak prosadilo až začátkem 20.vstoletí století.<ref>Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Heslo antika</ref>