Liblice (Český Brod): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli za použití HotCat |
+ historie |
||
Řádek 23:
| commonscat = Liblice (Český Brod)
}}
'''Liblice'''
Liblice leží v katastrálním území '''Liblice u Českého Brodu''' o rozloze 5,57 km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/622826|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
== Historie ==
Archeologické nálezy ukazují na osídlení této lokality již v mladší době kamenné, ve 4. tisíciletí před naším letopočtem.<ref name="historie" />
Vznik vsi se udává mezi lety 1283–1289, nejstarší známá písemná zmínka je vztahována k roku 1289. Ves Liblice mívala tvrz a dvůr. Až do roku 1421 bývala spolu s Českým Brodem statkem pražských biskupů a arcibiskupů, v polovině 15. století se dostala světským majitelům. Petr Šturm z Hyršfeldu roku 1579 prodal Liblice městu Český Brod, které téhož roku koupilo od Jaroslava Smiřického i nápravnický dvůr Liblický, a to pro potřeby českobrodského špitálu. Roku 1623 v pobělohorských konfiskacích byly Brodu všechny statky vzaty a vesměs levně prodány Karlovi z Liechtensteinu, přičemž Liblice se staly součástí černokosteleckého panství.<ref name="historie">[http://www.liblice.estranky.cz/clanky/dejiny-z-ruznych-pohledu.html Dějiny z různých pohledů], Liblice</ref>
Třicetiletá válka oblast silně zasáhla. Český Brod postihl v roce 1628 ničivý požár a v roce 1639 město vydrancovalo a vypálilo švédské vojsko. Na konci třicetileté války v polovině 17. století hospodařil v Liblicích jediný sedlák Jiří Zárybnický na 72 stryších půdy (přibližně 21 ha), vlastnil dva potahy, 2 krávy a 3 jalovice. Ostatní selské grunty, Nezavdalovský, Klemperovský, Zikmundovský, a chalupnické grunty Buchoslavovský, Čapkovský a Doskočilovský byly rozboené a pusté, celkem bylo pustých 229 strychů (přibližně 69 ha) půdy. V roce 1677 byly již opuštěné grunty opět osazeny. Liblický mlýn kvůli dostatku mlýnů v okolí už nebyl obnoven.<ref name="historie" /> V té době spadala ves pod přistoupimskou rychtu i faru.<ref name="historie" /> Pod hrází Nouzova (dříve Nouzovce) stával mlýn Nouzovec, který byl v roce 1677 nově vystavěn a zařízen na mletí mouky a drcení krup nebo jahel. V polovině 17. století byly Liblice obklopeny soustavou rybníků, kterým se říkalo Lacina, Starý rybník, Okřínek, Nouzovec, Chodotín, V pastviších, Rákosnatý a Netřeba. Na sever od vsi byla zřízena bažantnice.<ref name="historie" /> Ještě v roce 1788 je zaznamenáno jen sedm popisných čísel, což odpovídalo počtu statků ve vsi. Vedle nich tu stál dvůr, mlýn Nouzovec a usedlost Chodotín, později zvaná Tůmov podle Josefa Tůmy z Kostelce, který se tu usadil v roce 1804.<ref name="historie" />
Liechtensteinové zřídili v Liblicích roku 1838 cukrovar, historicky druhý v Čechách, který byl v činností až do roku 1892, kdy Liechtensteinové koupili českobrodský pivovar a objekty v Liblicích přeměnili na hospodářské budovy a byty pro zaměstnance cukrovaru. Roku 1910 prodali českobrodský pivovar i s bývalým liblickým cukrovarem společnosti Pečecké rafinerie cukru.<ref name="historie" /> K roku 1843 bylo v Liblicích zaznamenáno 13 domů a 123 obyvatel.<ref name="historie" />
Liblický dvůr byl rozlehlý a jeho součástí byla i bývalá libická tvrz, z níž se ještě v polovině 17. století využívala kuchyň s pecí, sklepy, špýchar a chlévy. Bývalý panský dvůr koupilo v roce 1920 ministerstvo zemědělství a zřídilo zde výzkumnou stanici, která byla v roce 1949 jako šlechtitelská stanice byla přičleněna k Československým státním statkům. Od roku 1959 byl dvůr převzat pro školní statek Střední zemědělské technické školy v Liblicích. Budova rolnické školy a s ní spojené odborné školy hospodářské s internátem pocházejí z roku 1926.<ref name="historie" /> Budovy bývalého panského dvora byly po roce 2000 zbourány a pozemek rozprodán na parcely pro stavbu rodinných domů.<ref name="historie" />
== Vysílače ==
Od roku 1936 byl v činností třetí, samostatný anténní stožár, vysoký 273 metrů, typu čtyřbokého jehlanu dvojitého, při státní silnici u Kleček, pro výkon 300 kW. Tento stožár byl 17. října 1974 odstřelením stržen a poblíž byly vybudovány dva 355 m vysoké hranolové anténní stožáry, pro vysílací výkon 1500 kW, z nich bylo vysílání ve středovlnném pásmu trvale zahájeno 28. prosince 1976.<ref name="historie" />
== Reference ==
|