|
| podpis = [[Soubor: Rudolf Mejsnar signatura.jpg |150px]]
}}
'''Rudolf Mejsnar''' (* [[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Akademickýakademický malíř]], [[desing|designér]] a textilní výtvarník.
== Život a dílo ==
Narodil se v Zálesní Lhotě u [[Jilemnice]] (11. dubna 1928) v tkalcovské rodině.
Akademický malíř Rudolf Mejsnar, rodák ze Zálesní Lhoty u Jilemnice (11. dubna 1928), s krkonošskými kořeny, romantický expresionista, podkrkonošský tkadlec, akademický malíř, [[Dezign|dizajnér]] a [[goblén]]ista. Tak by se mohla velmi stručně shrnout životní pout významného umělce, který sklízel ocenění na světových výstavách.
Původně se chtěl věnovat fotografii, z čehož ale nakonec sešlo. Po absolvování Střední průmyslové školy textilní v Jilemnici v roce 1948 nastoupil do kreslírny Tiba ve [[Vrchlabí]]. Dále studoval textilní kreslířskou školu v [[Brno|Brně]] a poté v letech 1950 až 1955 [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysokou školu uměleckoprůmyslovou]] (VŠUP) v [[Praha|Praze]]. Po jejím absolvování nastoupil v Praze do Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK). V roce 1963 dokončil na VŠUP aspiranturu a krátce na se umělecké tvorbě začal věnovat na plný úvazek.
Akademický malíř Rudolf Mejsnar proslavil Českou republiku zejména jako [[textil]]ní [[výtvarník]]. Navrhoval vzory látek, tapisérie a byl průkopníkem [[artprotis]]u, [[patent]]ované české textilní [[technologie]].
V současnosti žije a tvoří v Praze na [[Žižkov]]ě.
Vystavoval na světových výstavách v [[Brusel]]u, [[Montréal|Montrealu]], galeriích jižní [[Francie]], [[Mnichov]]ě, [[Vídeň|Vídni]]. ▼
== Tvorba ==
Svoji stálou expozici [[Tapiserie|tapisérií]] má ve městě [[Ottobeuren]] ve [[Německo|SRN]] (v České republice nikoliv).
V ÚBOKu se věnoval [[filmtisk]]u, [[artprotis]]u, [[gobelín]]ům i [[patchwork]]u. Od poloviny 60. let 20. století začal pro podniky Tiba a Hedva navrhovat např. gobelíny a [[tapisérie]].
V roce 1993 získal cenu [[Masarykova akademie umění Praha|Masarykovy akademie umění v Praze]]. ▼
Umělec, narozený v předválečném období, kterýPodílel se podílel na pokračování tradice historických umělecko-řemeslných dílen také v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], kterou v roce [[1910]] založila textilní výtvarnice [[Marie Teinitzerová]]; dříve světově proslulé umělecké dílny, ve kterých se repasovaly tapisérie a goblény většiny rekonstruovaných zámeckých objektů Evropy.
Od 90. let 20. století se věnuje malbě.
Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze [[Praha Žižkov|žižkovských]] paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.
== Výstavy ==
Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě. Práce Rudolfa Mejsnara by již mohla oslavit pěkných šedesát let, musíme říci, že jeho to cesta byla dlouhá a ne vždy rovná.
▲Poprvé vystavoval v roce 1960 v [[Pelhřimov]]ě. Vystavoval na světových výstavách v [[Brusel]]u, [[Montréal|Montrealu]], galeriích jižní [[Francie]], [[Mnichov]]ě, [[Vídeň|Vídni ]]. Svoji stálou expozici [[Tapiserie|tapisérií]] má ve městě [[Ottobeuren]] v [[Německo|SRN]].
== Ocenění ==
Počáteční touha stát se [[fotograf]]em, se pro shodu životních událostí, nerealizovala.
▲V roce 1993 získal cenu [[Masarykova akademie umění Praha|Masarykovy akademie umění ]] v Praze ]].
Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí" [[Josef Šlitr]], otec jeho kamaráda [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] a [[Olina Šlitrová|Olinky Šlitrové]], se kterou seděl ve společné školní lavici.
Jeho rodnou obci je Zálesní Lhota, do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem Huttendorf. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu Lysé Hory. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také Jiří Šlitr (1924–1969), hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také [[Květa Jeriová Pecková|Květa Jeriová-Pecková]] (* 1956), běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.
Zdá se, že zdejší přírodní prostředí jmenované obdarovalo do života velkým nadáním, houževnatostí a vytrvalostí. Alespoň u pana Rudolfa všeho nacházíme nemalou měrou.
Od počátku 19. století dochází v této lokalitě k prudkému rozmachu [[sklářství]], [[textil]]ní výroby a plátenictví. Ve statistikách počátku 20. století nalezneme údaj o 2000 evidovaných [[Tkalcovský stav|tkalcovských stavech]].
Není proto divu, že životní dráhu mladého pana Mejsnara ovlivnilo právě jedno ze stěžejních průmyslových odvětví Krkonoš, tkalcovství a textilní průmysl vůbec.
Na místo profesní dráhy fotografa, kterou si jako mladý přál, odešel z rodné obce do Jilemnice, známé jako „brány do Krkonoš“, kde absolvoval Střední průmyslovou školu textilní Jilenice.
Maturoval v roce 1948 společně s věrným kamarádem Jaroslavem Dietlem.
Absolvoval v Brně Vyšší kreslířskou textilní školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze.
Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny národního podniku Tiba v Hartě, dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.
Nesporný talent a cit pro barvu se začal projevovat hned od začátku jeho odborného studia a tvorby. V pražském Ústavu bytové a oděvní kultury získával první ocenění za své návrhy filmtisku, artprotisy, gobelíny i pačvorky. Jeho návrhy byly vystaveny m.j. i na světových výstavách v Bruselu a Montrealu, kde také byly oceněny.
Svoji první výstavu obrazů otevřel v roce 1960 v sále kina v Pelhřimově. Úvodní řeč výstavy a hodnocení nadějného mladého tvůrce představila paní profesorka Naděžda Melniková Papoušková, autorka mnoha studií o výtvarném umění (1891-1978).
V roce 1963 se znovu vrací na tříletou aspiranturu ke svému profesoru [[Antonín Kybal|Antonínu Kybalovi]] na VŠUP, u kterého již dříve složil státní zkoušku. Již tehdy začal ve spolupráci s Tibou a Hedvou realizovat návrhy vlastních designů a gobelínů a v roce 1966 odchází na tzv.“volnou nohu“.
Změna doby změnila i výtvarný trh. Od počátku 90. let minulého století se s ohledem na nedostatek zakázek a náročnou práci pro gobelínky Rudolf Mejsnar plně věnuje malbě.
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://www.panelplus.cz/cz/594.rudolf-mejsnar-umi-rozeznit-barevne-akordy Rudolf Mejsnar] na ''panelplus.cz''
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobanavystavach&IDosoby=944 Seznam výstav]
* {{NK ČR|xx0203813}}
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=0&Fprijmeni=Mejsnar&Fjmeno=&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor= '''Informační systém abART ''' – osoba:Mejsnar Rudolf ]
| 