Zdeněk Wirth: Porovnání verzí

[[Soubor:Zdeněk Wirth, busta Kampa.jpg|náhled|Busta u Dobrovského domku ([[Werichova vila]]) na [[Kampa|Kampě]], kde Wirth 1929-19411929–1941 bydlel.]]

Po maturitě na gymnáziu ve [[Vysoké Mýto|Vysokém Mýtě]] (1896) vystudoval v letech 1896-19001896–1900 filologii (čeština, němčina) a dějiny literatury na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a externě dějiny umění (prof. B. Matějka, K. Chytil) a estetiku (prof. O. Hostinský).

Po absolvování vysokoškolského studia učil na středních školách v Praze, Mladé Boleslavi a Kladně. Od roku [[1903]] byl konzervátorem na Vysočině, od roku [[1905]] asistentem knihovníka [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze|Uměleckoprůmyslového muzea v Praze]]. Byl členem Archeologické komise při České akademii věd a umění a korespondentem (1907), od roku 1908 konzervátorem Centrální památkové komise ve Vídni, 1911-19391911–1939 členem Památkového sboru hl. města Prahy. V letech 1908 a 1913 organizoval 1. a 2. sjezd na ochranu památek v českých zemích.

Roku 1909 obhájil rigorózní práci ''Barokní gotika v Čechách v XVIII. a v 1. polovici XIX. století'', která je považována za objevitelské dílo.<ref>Dvořáková V, 1995, s. 938</ref> Byl redaktorem časopisů: Časopis Společnosti přátel starožitností českých (1907-19091907–1909), Styl (1908-19131908–1913), Věstník klubu Za starou Prahu (1911-19131911–1913) a redaktorem Štencovy edice Umělecké poklady Čech (1913-19141913–1914) a Laichterovy edice Umění a řemesla. Za první světové války byl aprovizačním důstojníkem, od roku 1918 působil jako přednosta oddělení památkové péče Ministerstva školství a národní osvěty, od roku 1922 jako přednosta odboru osvěty pro záležitosti umělecké.

Od roku 1925 přenášel na ČVUT jako suplující profesor dějin umění, od roku 1928 jako docent. V letech 1928-19401928–1940 byl vedoucím [[Státní fotoměřický ústav|Státního fotoměřického ústavu]] v Praze. Za války byl nuceně penzionován, ale v té době byl z jeho podnětu zahájen odborný výzkum a dokumentace lidových staveb. Po roce 1945 byl členem České národní rady, od roku 1946 do roku 1951 předsedal Národní kulturní komisi, která rozhodovala o uměleckých konfiskátech. Roku 1952 byl jmenován akademikem. Roku 1953 byl spoluzakladatelem Kabinetu (později Ústavu) pro teorii a dějiny umění a místopředsedou ČSAV, v letech 1952-19551952–1955 předsedal filozoficko-historické sekci ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. V letech 1958-19611958–1961 byl členem ústřední komise státní památkové péče.

Roku 1900 patřil k zakládajícím členům [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]], stal se členem jeho domácí rady a roku 1922 byl předsedou, 1940-19451940–1945 místopředsedou. V letech 1919-19521919–1952 byl členem Svatovítské jednoty. Podílel se na založení [[Soupis památek|Soupisu památek]] a zpracoval k edici 7 svazků, další dva jen rozpracoval. Od roku 1930 po rezignaci A. Podlahy vedl [[Soupis památek]] v Čechách.

* 1954 [[Řád republiky]] za celoživotní dílo

* Barokní gotika v Čechách v XVIII. a I. polovici XIX. století, in: ''Památky archaeologické a místopisné'', 23, 1908, č. 3, sl. 121-220121–220, 37 tab. https://www.academia.edu/24315885/

* Zdeněk WIRTH: Betlémská kaple, in: ''Památky archaeologické'', 33, 1922 a 1923, s. 55-6955–69. https://www.academia.edu/24375282/

* ''Umělecké poklady Čech 1-2'', Praha 1913-19151913–1915 (ed. a autor)

* Zdeněk WIRTH, Antonín Matějček: ''Česká architektura 1800-19201800–1920''. Praha: Štenc

* Zdeněk WIRTH a kol.: ''Zmizelá Praha'' 1-61–6. Praha: V. Poláček 1945-19481945–1948

* Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-20081800–2008), Sv. 2, s. 1677-16811677–1681, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

* H. Rokyta, Přehled činnosti Zdeňka Wirtha v oborech památkové péče, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 66-7066–70