Klášter Lubuš: Porovnání verzí

| rok = 2005

| isbn = 80-903600-3-3

| strany = 57

| poznámky = Dále jen ''Gloria Sacri Ordinis''

}}</ref> Původní kostel byl nahrazen novou budovou, vysvěcenou roku 1330, která architektonicky navazovala na klášterní chrám na české [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]<ref>{{Citace monografie

| rok = 2008

| isbn = 978-80-87082-07-2

| strany = 104

| poznámky = Dále jen ''Splendor et Gloria''

}}</ref> a sloužila jako [[Piastovci|piastovské]] pohřebiště. V „Knížecí kapli“ byly umístěny hroby slezských knížat,<ref name="Gloria">Gloria Sacri Ordinis, str. 58</ref> jejichž štědrým donátorem byl [[Jindřich III. Hlohovský]].<ref>[http://is.muni.cz/th/13542/ff_d/disertace.txt Přemysl Bar: MONARCHIE SLEZSKÝCH JINDŘICHŮ (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika]</ref> Klášter se stal střediskem slezského písemnictví, vznikly zde například spisky ''Život svaté Hedviky'', ''Kronika polská'' či ''Katalog vratislavských biskupů''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 35}}</ref>