Břevnovský klášter: Porovnání verzí

| zeměpisná šířka = 50.0847222

| zeměpisná délka = 14.3569444

| kraj = [[Praha|hl. město Praha]]

| místo = [[Břevnov]]

| řád = [[Řád svatého Benedikta|Benediktini]]

| datum založení = [[993]]

| datum obnovení = [[1991]]

| mateřský klášter = [[Klášter Niederaltaich]]

| dceřiný klášter = [[Broumovský klášter]], [[Klášter Police nad Metují]], [[Opatovický klášter]]

| představený = [[Prokop Siostrzonek|Petr Prokop Siostrzonek]]

}}

[[Soubor:Praha Břevnov monastery from SE DSCN0284.JPG |náhled|upright=1.2| Klášter od jihovýchodu]]

'''Břevnovský klášter''' (plným názvem '''Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově''')<ref name="klaster">{{Citace elektronické monografie

| titul = Benediktinské arciopatství v Břevnově

| url = http://www.brevnov.cz/CS/

| datum přístupu = 15-6-2014

| vydavatel = Břevnovský klášter

| jazyk = česky

}}</ref> je nejstarší [[Čechy|český]] mužský [[klášter]], nacházející se v&nbsp;[[Praha|pražské]] čtvrti [[Břevnov]]. Založil jej roku [[993]] kníže [[Boleslav II.]] a [[Arcibiskup pražský|pražský biskup]] [[Svatý Vojtěch|Vojtěch]]. Od počátku v&nbsp;něm sídlí mnišská komunita [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]], která sem přišla z&nbsp;německého [[Klášter Niederaltaich|kláštera Niederaltaich]]. U&nbsp;příležitosti 1000. výročí založení kláštera roku [[1993]] povýšil papež [[Jan Pavel II.]] břevnovské opatství na arciopatství.<ref name="dejinykl">{{Citace elektronické monografie

| titul = Dějiny kláštera

| url = http://www.brevnov.cz/CS/dejiny

| datum přístupu = 15-6-2014

| vydavatel = Břevnovský klášter

| jazyk = česky

}}</ref> Klášter jako celek s&nbsp;[[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|bazilikou svaté Markéty]] a s&nbsp;[[Markétská zahrada|Markétskou zahradou]] je chráněn jako [[národní kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Břevnovský klášter|ID=152466|datum=2012-8-24}}</ref> Klášter má nejstarší tradici vaření [[Pivo|piva]] v&nbsp;celé České republice.<ref>[http://web.archive.org/web/20100125130042/http://www.budejovickybudvar.cz/o-pivu/historie-piva.html Počátky vaření piva v&nbsp;ČR]</ref> Vaří se zde pivo [[Břevnovský klášterní pivovar|Břevnovský Benedict]]. Pivo dle této receptury a pod dohledem technologů z&nbsp;klášterního pivovaru je pod značkou Praha 993 vařeno od roku 2017 také v&nbsp;[[Jižní Korea|Jižní Koreji]].

[[Soubor:Vojteska.jpg|náhled|Zahradní pavilon Vojtěška]]

Současnou stavbu zahájil roku [[1708]] opat [[Otmar Daniel Zinke|Otmar Zinke]] a svěřil ji nejlepším umělcům své doby. Bazilika je sálová vrcholně [[Baroko|barokní]] stavba s&nbsp;dlouhým [[kněžiště]]m podle plánů [[Kryštof Dientzenhofer|Kryštofa Dientzenhofera]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = BAZILIKA SVATÉ MARKÉTY

| url = http://pragensia.tiscali.cz/art.asp?id=61

| datum přístupu = 19-5-2008

| vydavatel = pragensia.tiscali.cz

| jazyk = česky

}}</ref> Bazilika byla vysvěcena roku [[1715]], celá stavba trvala do roku [[1740]]. Za pruského obléhání Prahy v&nbsp;roce [[1757]] sloužil kostel jako stáj a [[Nemocnice|lazaret]]. Břevnovský opat [[Stephan Rautenstrauch|František Štěpán Rautenstrauch]] (1734–1785) se významně podílel na reformách [[Vysoká škola|vysokých škol]], právnického a kněžského [[vzdělávání]], a tak nebyl klášter za [[Josef II.|Josefa II.]] zrušen. V&nbsp;dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal [[Jan Anastáz Opasek|Anastáz Opasek]], od roku [[1947]] opat. Roku [[1950]] byl zatčen a&nbsp;dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku [[1990]] zde byl Archiv ministerstva vnitra. Tzv. malý neboli Sartoriův konvent využívala StB pod krycím názvem „Montážní ústav“.<ref>BUBEN, Milan M. ''Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v&nbsp;českých zemích. Díl II, svazek II''. Praha : Libri, 2004. S. 55.</ref> Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v&nbsp;letech 1991–1993 s&nbsp;velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a povýšen na arciopatství. V&nbsp;roce [[1997]] jej navštívil papež [[Jan Pavel II.]]<ref>{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.pragueout.cz/muzeum/kostely-saly-sine/brevnovsky-klaster

| datum přístupu = 19-5-2008

| vydavatel = pragueout.cz

| jazyk = česky

}}</ref> V současné době (2017) v klášteře žije 11 mnichů.