Ladislav Šaloun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m gen. + dopl.
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava externího odkazu; kosmetické úpravy
Řádek 10:
| citát =
}}
[[Soubor:Prague hus statue.jpg|thumbnáhled|upright=1.5|Sousoší Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí]]
 
'''Ladislav Jan Šaloun''' ([[1. srpen|1.&nbsp;srpna]] [[1870]], [[Praha]]<ref name=“matrika“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=FE497D8C9A2248D69CD6BD72D4FFA647&scan=103#scan103 Matriční záznam o narození a křtu] farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském </ref> – [[18. říjen|18.&nbsp;října]] [[1946]], Praha<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7184040|periodikum= Rudé právo|datum= 19.10.1946|strany=1|titul=(dostupné online v NK ČR) Ladislav Šaloun mrtev}}</ref>) byl [[Češi|český]] [[sochař]] období secese, naturalismu a realismu, zakladatel moderního českého sochařství.
Řádek 16:
== Život ==
=== Dětství ===
Narodil se v rodině soukromého úředníka Floriana Šalouna (1844–??) a jeho manželky Marie, rozené Ramešové (1840–1887).<ref name="matrikaO"></ref> Měl mladšího bratra Fridricha (1872-??). Marie Šalounová zemřela 10. března 1887 na tuberkulózu<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=BDF12B7339C04F68A52D5BC5F736D085&scan=190#scan190 Matrika zemřelých, nemocnice Alžbětitnek, 1862-1888, snímek 190]</ref> a po její smrti se otec znovu oženil s Rosalií Jelínkovou (1857–??).<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=582&folium=427 Policejní přihlášky, Praha, Šaloun Florian]</ref>
 
=== Studia ===
Řádek 22:
 
=== Kariéra ===
[[Soubor:Šaloun a model pomníku 1906.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Ladislav Šaloun před modelem Husova pomníku, 1906]]
Byl všestranným výtvarníkem a pedagogem.. Především se věnoval vlastní tvorbě, a to monumentální a komorní plastice. Patřil k nejplodnějším umělcům své doby. Rád spolupracoval na sochařské výzdobě architektury, zejména s architekty [[Antonín Wiehl|Antonínem Wiehlem]], [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]] a [[Josef Fanta|Josefem Fantou]]. Jeho návrhy soch zpravidla realizovali v kameni jiní sochaři či kameníci, nebo odlévali do bronzu specializovaní kovolitci (Franta Anýž, Bendelmayer a Červenka).
 
Řádek 33:
 
 
V letech [[1896]]–[[1905]] byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]].<ref>[http://svumanes.cz/clenove.htmlspolek/seznam-clenu#pismeno-sh Seznam členů SVU Mánes]</ref>, dále byl členem Jednoty výtvarných umělců, redaktorem časopisu [[Volné směry]] a později časopisu [[Dílo (časopis)|Dílo]]. Jako jeden z mála sochařů uměl psát a teoreticky formuloval své myšlenky a názory. V roce [[1946]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]] a krátce nato zemřel.
 
=== Rodinný život ===
Řádek 47:
* 1899 modely dvou okřídlených ženských postav pro průčelí tehdejší Všeobecné záložny v Praze na Václavském náměstí
* 1900 alegorie čtyř univerzitních fakult, Ohně a Vody nad postranními vchody bývalé Pražské městské pojišťovny, nyní Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí
* 1905, sousoší Evropa, Grand Hotel Evropa, Václavské náměstí
* 1905 plastiky na hlavní fasádě, První česká všeobecná zajišťovací banka, nyní Goethe Institut Praha
* 1906–1907 dva rozměrné figurální reliéfy kolem hodin a na bocích na obou věžích středního rizalitu, mužské a ženské páry pod balkony na obou věžích, [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantova budova hlavního nádraží v Praze]]
* 1907 dvě přes 4 m vysoká alegorická sousoší ''Ponížení národa'' a ''Vzkříšení národa'' po stranách průčelního rizalitu Obecního domu v Praze (vysekal sochař Eduard Zvelebil z Vyšehradu)
* 1908 alegorické sousoší Inženýrství a vodní stavby na atice přístavby bývalé Zemské banky v Praze Na příkopech
* 1911 alegorické sochy po stranách štítu bývalé Občanské záložny ve Vršovicích, nyní České spořitelny na Vršovickém náměstí
* 1911–1913 sochy Rabbiho Löw ben Bezalel a Železného rytíře s postavami dívek pro nárožní niky Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze (vysekal sochař Eduard Zvelebil z Vyšehradu, 1914)
* 1912 alegorické sochy Obchod a Úroda, budova Záložního a úvěrového ústavu, nyní Galerie moderního umění v Hradci Králové
Řádek 61:
* 1934 alegorie ''Čechy'' a ''Slovensko'' v podobě soch krojovaného muže a ženy, průčelí tehdejší Zemské (nyní Všeobecné úvěrové) banky v Bratislavě
* 1937 figura ženy symbolizující Vlast, figura muže symbolizující Národ, nároží portálu Tělovýchovné jednoty Sokol Pražský v Žitné ulici 1438/42
* 1937 sousoší ''Věda a práce'' jako alegorie ''Plynárenství'', u vjezdu do areálu michelské plynárny
 
=== Sochařské portréty ===
Řádek 141:
{{Portály|Umění}}
{{DEFAULTSORT:Šaloun, Ladislav}}
 
[[Kategorie:Čeští sochaři]]
[[Kategorie:Vyučující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové]]