Soukromá listina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
malé doplnění
 
Řádek 1:
'''Soukromá listina''' je v [[diplomatika|diplomatice]] označení pro [[listina (diplomatika)|listinu]] vydavatele, který neměl obecné právní uznání v záležitostech, kterých se přímo neúčastnil. Jedná se o rozmanité druhy listin z okruhu [[církev|církve]] ([[biskup]]ů, [[klášter]]ů apod.), [[šlechta|šlechty]] nebo listiny z městského prostředí ([[město|měst]] i jednotlivých [[Měšťanstvo|měšťanů]]). Soukromá listina proto nepocházela z [[kancelář]]e vládce ([[král]]e, [[Císař říše římské|císaře]]) nebo [[papež]]e, neboť ty měly statutstatus [[veřejná listina|veřejné listiny]]. S postupným upevňováním písemného pořízení ve společnosti se k veřejným listinám přiřadily též [[notářský instrument|notářské instrumenty]].
 
Podle současné právní úpravy existují listiny soukromé a veřejné, o soukromých listinách pojednává [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] v § 565 a 566.<ref>[http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-1-hlava-5-dil-1-oddil-4-paragraf-565 Nový občanský zákoník]</ref> Soukromá listina může být sepsána libovolnou [[fyzická osoba|fyzickou]] nebo [[právnická osoba|právnickou osobou]] a má nižší právní průkaznost než listina veřejná, kterou vydává [[orgán veřejné moci]], např. [[škola]], [[soud]] nebo [[notář]]. Obsahem soukromé listiny je určité soukromoprávní jednání (např. [[smlouva]], [[závěť]]), nebo je daná listina o něm pouze dokladem (např. [[kvitance]] či [[plná moc]]). Na rozdíl od veřejné listiny je ale na každém, kdo se jí dovolává, aby prokázal její pravost a správnost.