Uměleckoprůmyslové museum v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Josefov; přidána Kategorie:Instituce v Josefově (Praha) za použití HotCat |
drobné dodatky |
||
Řádek 24:
}}
'''Uměleckoprůmyslové museum v [[Praha|Praze]]'''<ref>[http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=422 Uměleckoprůmyslové museum v Praze], Ministerstvo kultury ČR</ref> (zkráceně: '''UPM''') je specializovaná [[muzeum|muzejní]] instituce,
== Historie ==
Řádek 33:
Nepříznivý vliv průmyslové revoluce na estetickou stránku, a tím i kvalitu výrobků, byl v té době už dlouho oprávněným předmětem kritiky umělců, teoretiků umění i veřejnosti. Myšlenka na zřízení trvalé expozice uměleckoprůmyslového zaměření v Praze byla obsažena už ve výstavě, kterou uspořádal spolek Arkadia roku 1861 v Praze ve Staroměstské radnici, podle jiných pramenů na Žofíně<ref>Výstava společnosti Arkadia, katalog exponátů, Praha 1863</ref>. Příkladem a inspirací bylo mimo jiné založení obdobného ústavu – South Kensingtonského (nyní Victoria and Albert) muzea v [[Londýn]]ě, které od roku 1852 zpřístupnilo veřejnosti sbírky uměleckořemeslných a uměleckoprůmyslových výrobků. Pro české prostředí však bylo nejdůležitější již zmíněné [[Österreichisches Museum für Kunst und Industrie]] otevřené ve Vídni roku 1864 a spojené rovněž se školou.
V roce 1868 uspořádala pražská Obchodní a živnostenská komora na Žofíně ve spolupráci s tímto vídeňským muzeem výstavu exponátů získaných ze [[Světová výstava 1867|Světové výstavy roku 1867]], která se konala v [[Paříž]]i, doplněnou historickými uměleckořemeslnými předměty převážně ze sbírky [[Vojtěch Lanna|Vojtěcha Lanny]] (pozdějšího významného donátora a podporovatele UPM). K založení muzea přispěl v období, kdy ještě nedozrály vhodné finanční a prostorové podmínky, příslib výstavní plochy v Rudolfinu, daný roku 1872. V roce 1885, kdy došlo k naplnění slibu, rozhodlo představenstvo Obchodní a živnostenské komory o zřízení samostatného muzea. Jeho prvním sídlem bylo Rudolfinum. V letech 1897–1900 byla postavena [[Novorenesance|novorenesanční]] muzejní budova podle návrhu architekta [[Josef Schulz|Josefa Schulze]] na pozemku mezi starým židovským hřbitovem a Sanytrovou ulicí na okraji Josefova.
== Osobnosti ==
Řádek 63:
| redaktoři = Lešer Václav
| vydání = první
}}</ref>od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém [[Památková péče|památkové péče]] v Čechách. Druhým ředitelem byl krátce historik umění a knižní kultury [[František Adolf Borovský]]. Po něm následovali [[František Xaver Jiřík]], [[Karel Hetteš]], [[Emanuel Poche]], [[Jiří Šetlík]], Antonín Langer
=== Členství v organizacích ===
| |||