Americká válka za nezávislost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy |
||
Řádek 69:
V Bostonu se [[5. březen|5. března]] [[1770]] kolem skupiny britských [[voják]]ů shromáždil [[dav]], který se začal chovat agresivně a házel sněhové koule a smetí na vojáky. Ve zmatku začali vojáci do davu střílet. Bylo zraněno jedenáct lidí, pět lidí následkům vážných zranění podlehlo. Událost se rychle začala označovat jako [[Bostonský masakr]]. Přehánění a rozšiřování informací o masakru změnilo postoj mnoha kolonistů vůči Británii. Událost také roztočila spirálu zhoršování vztahů mezi Brity a koloniemi, zvlášť v Massachusetts.
[[Soubor:Boston tea party.jpg|náhled|vlevo|Bostonské pití čaje (dobová kresba)]]
V roce [[1773]] schválila Britská vláda [[Townshendovy zákony|Townshend Act]],
Britská vláda odpověděla zavedením několika nařízení, která se stala známá mezi kolonisty jako ''„Intolerable Acts“'' (česky ''nepřijatelná nařízení''), ve Velké Británii spíše známa jako ''„Coercive Acts" ''(česky ''donucovací zákony''), která mimo jiné obsahovala také uzavření bostonského [[přístav]]u, dokud kolonie neodškodní obchodníky, kterým bylo zničeno zboží. Další ještě důležitějším faktem bylo sebrání práva na samosprávu kolonie Massachusetts. Tyto zákony dále vedly k zhoršení mínění kolonistů o Británii a jsou považovány za jeden z klíčových bodů na cestě k revoluci.
Řádek 151:
== Otázka zrádců ==
[[Soubor:Riflemen at Saratoga.jpg|náhled|vlevo|Američtí vojáci zahajují útok na Brity]]V srpnu 1775 král prohlásil Američany, kteří povstali, za zrádce koruny. Britská vláda nejprve začala zacházet se zajatci jako s kriminálníky. Byli uvrženi do [[Věznice|vězení]] a byly proti nim chystány soudy za velezradu. [[George Sackville, 1. vikomt Germain|Lord Germain]] a [[John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche|Lord Sandwich]] byli dychtiví tyto procesy co nejdříve začít. Množství zajatců z [[Bunker Hill]] očekávalo, že budou [[Oběšení|oběšeni]], ale guvernér se rozhodl soudy a popravy zastavit.
Na územích kontrolovaných Američany se totiž nacházelo na 10 000 loyalistů, kterým hrozila odvetná opatření ze strany Američanů, a Britové stavěli svou strategii na jejich podpoře. Po porážce u Saratogy v roce 1777 byly tisíce britských zajatců v rukou Američanů, a byly účinnými [[rukojmí]]mi. Proto ani jeden zajatý Američan nakonec nebyl souzen za vlastizradu, i když s nimi bylo špatně zacházeno a podléhali právu válčící strany. V roce [[1782]] byl výnosem parlamentu změněn jejich status ze zrádců na válečné zajatce. Po skončení války obě strany své zajatce propustily.
| |||