Egon Erwin Kisch: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 48:
=== Studia ===
První školní léta absolvoval u privátních učitelů a v Seidlově škole v budově zrušeného kláštera servitů v Michalské ulici na Starém Městě. Od roku 1892 začal navštěvovat novoměstské gymnázium piaristů v Panské ulici, odkud přestoupil na První německou státní reálku v Mikulandské ulici.
Od října 1903 studoval v Praze jeden semestr na [[České vysoké učení technické v Preaze|Technice]], dále na filozofické fakultě Německé karlo-Ferdinandovy univezity filozofii, dějiny německé literatury a germanistiku a později žurnalistiku, ale žádná studia nedokončil.
Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku.
 
=== Činnost ===
Již před [[první světová válka|1. světovou válkou]] přispíval do některých pražských novin. Za války sloužil v [[Srbská kampaň první světové války|Srbsku]], [[Rusko|Rusku]], [[Uhersko|Uhrách]] a [[Vídeň|Vídni]]. Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce [[1920]], kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s [[Emil Artur Longen|E. A. Longenem]] a [[Jaroslav Hašek|J. Haškem]]. Už v roce [[1922]] ale Prahu opět opouští a stěhuje se do [[Berlín]]a. Zde se věnoval jednak dopisování pro [[Lidové noviny]] a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako ''Caři, popi, bolševici'', ''Americký ráj'' a ''Tajná Čína''. Také se účastnil [[španělsko|španělské]] občanské války.
 
V prosinci [[1939]] musel kvůli svému původu uprchnout z [[Evropa|Evropy]],. odchází tedyOdejel nejprve do [[Spojené státy americké|USA]] a poté do [[Mexiko|Mexika]]. V březnu [[1946]] se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.
 
=== Názory ===
Egon byl kosmopolitou a světoběžníkem. Pohyboval se stejně dobře v pražských šantánech jako v nejvyšší společnosti, v převleku za [[muslim]]a podnikl pouť do arabské [[Mekka|Mekky]], v [[Dánsko|Dánsku]] se učil klaunem, pracoval jako potápěč atd. Politickým smýšlením byl [[komunismus|komunistou]], ovšem ve všech svých reportážích se držel kréda, že: ''„Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska.“''