Jezuitská kolej (Kutná Hora): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Kulturní památky v Kutné Hoře |
doplnění textu a odkazů, úprava vzhledu |
||
Řádek 1:
{{infobox - budova}}
'''Jezuitská kolej v Kutné hoře''' je [[Baroko|barokní]] stavba z let [[1667]]–[[1750]] postavená podle návrhu významného [[Itálie|italského]], v [[Praha|Praze]] působícího architekta [[Giovanni Domenico Orsi|Giovanniho Domenica Orsiho]].
== Historie ==
Již v roce [[1624]] potvrdil [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II. Habsburský]] záměr vybudovat v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] [[
[[Soubor:KUTNA HORA (js) 16.jpg|thumb|upright|left|tesara se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje]]▼
Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Stavba pokračovala dlouhým východním křídlem. [[2. říjen|2. října]] [[1721]] byl položen základní kámen jižní nárožní věže. Realizace plánovaného jižního křídla neproběhla.▼
▲Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla.
V té době byla již hotova [[terasa (stavba)|terasa]] před kolejí. [[Sousoší světců na terase před Jezuitskou kolejí v Kutné Hoře|Rozsáhlá sochařská výzdoba]], pro kterou je tento prostor přirovnáván ke [[Karlův most|Karlovu mostu]] v Praze, byla zhotovena mezi lety [[1709]]–[[1716]]. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař [[František Baugut]].▼
▲V té době byla již hotova [[terasa (stavba)|terasa]] před kolejí. [[Sousoší světců na terase před
Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující kuchyň a v prvním nadzemním patře velký letní [[refektář]]. Při rekonstrukci v letech 2004-2010 zde byly odkryty raně barokní nástěnné malby, jejichž autorem je patrně jezuitský malíř Hermann Schmidt.<ref name= Vinglerová>Markéta Vinglerová, in: Chrobák Ondřej a kol., 2009, s. 58</ref> V letech 1721-1733 byla na raně barokních základech středního křídla zbudována věž. Na stavbě tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, je doložen [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku [[1750]]. Ještě předtím vznikla krytá visutá chodba z koleje do chrámu sv. Barbory. Podle archivních zpráv se v přízemí severního křídla nacházela barokní lékárna se zdobenou klenbou a na blíže neurčeném místě bylo v prvním patře koleje divadlo, které procházelo dvěma podlažími.<ref name= Záhorka />
Po zrušení řádu roku [[1773]] sloužila kolej [[Vojenský erár|vojenskému eráru]]. V letech [[1776]]–[[1777|77]], [[1843]]–[[1844|44]] a [[1856]]–[[1858|58]] proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některé [[interiér]]y. Výraznou změnou [[exteriér]]u pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.▼
▲Po zrušení řádu roku [[1773]] sloužila kolej
Roku 1988 byla Jezuitská kolej rozhodnutím vlády ČR určena jako budoucí sídlo Středočeské galerie. Rozsáhlé archeologické a stavebně-historické průzkumy a rekonstrukce probíhaly v letech 2004-2010, kdy byla Středočeská galerie v Kutné Hoře (GASK) slavnostně otevřena. Během těchto prací byla např. objevena na druhém nádvoří vzácná barokní pec na vápno, která pochází z doby budování koleje.<ref name= Vinglerová />
== Popis ==
[[Soubor:Orsi01.jpg|thumb|Původní Orsiho plán (půdorys prvního patra), který v této podobě nebyl realizován zcela]]▼
Rozsáhlá budova koleje měla být původně vybudována na souměrném [[půdorys]]u ve tvaru písmene E. Protože však nebylo vybudováno jižní křídlo, má budova tvar písmene F.
Řádek 21:
Interiér koleje je ve všech [[křídlo (architektura)|křídlech]] řešen jako [[dvojtrakt]] s užší průběžnou chodbou situovanou poněkud nezvykle při vnitřním [[průčelí]]. Architektonické působení rozměrného hlavního průčelí bylo výrazně pozměněno demolicí střední věže v [[19. století]].
<gallery widths="200px" heights="200px" perrow="5">
▲
▲
Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora) (4).jpg|východní průčelí
File:View from Smíškova street of Jesuit college in Kutná Hora, Kutná Hora District.JPG|severní průčelí s nárožní věží
Soubor:Kolej jezuitská (Kutná Hora).jpg|panorama koleje s kostelem sv. Barbory
</gallery>
==
<references />
== Literatura ==
* Chrobák Ondřej a kol., Galerie Středočeského kraje: Východiska, prostředky a cíle transformace, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora 2009, ISBN 80-7056-156-0
* [[Pavel Vlček|VLČEK, Pavel]] a kol.: ''Encyklopedie českých klášterů'', [[Libri]], Praha 2002, ISBN 80-85983-17-6, S. 324–327.
* {{Commonscat}}
* [http://www.cmvu.cz/cz365m-/jezuitska-kolej/ Informace o budově na webu Českého muzea výtvarného umění]
| |||