Arcikněz: Porovnání verzí

Nejprve (ve 4. století) se objevují při katedrálách jako zástupci biskupa, od 6. století bylybyli ustanovováníustanovováni při důležitějších kostelích jako nižší stupeň biskupské správy. Různé správní reformy nakonec vedly v katolické správy k zániku arcikněží jako úředníků a jedná se o zvykový titul představitele vikariátů diecéze (spolu s [[děkan]]y, případně [[Okrskový vikář|okrskovými vikáři]]). Arcikněz jako představitel katedrálních [[Kapitula|kapitul]] může být předchůdcem kapitulního probošta, resp. děkana.

== V českých zemízemích ==

V českých zemích jsou arcikněží doloženi krátce jako představení velkofar (tyto velké fary sídlily na hradech [[Hradská soustava|hradské soustavy]]) a mizí s rozpadem hradské soustavy. Arcikněz nebyl nadán jen spirituálními právy, ale měl i pravomoci veřejného žalobce (podle ustanovení [[Břetislavova dekreta|Břetislavových dekret]]). Již v 11. a 12. století začalizačaly vznikat i [[Plebánie|venkovské fary]], nad kterými měl mít arcikněz zřejmě jistou pravomoc, nicméně tyto kostely vznikalivznikaly podle [[Vlastnický kostel|vlastnického]] principu a tato pravomoc se zřejmě nikdy neuplatnila. Emancipovaní biskupové [[Jindřich Zdík]] v Olomouci a [[Daniel I.]] v Praze velkofarní správu zcela nahradili správou pomocí [[Arcijáhen|arcijáhnů]] (děkanáty se objevují v 13. století zřejmě bez vazby na arcikněze). Toto razantní nahrazení arcikněží bylo do značné míry podmíněno, že i hradské kostely byly též vlastnické (Jindřich Zdík si je nechal darovat a přeměnil je na sídlo arcijáhna).