Jaroslav Vrchlický: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobná korektura
Řádek 24:
 
== Život ==
=== Dětství a studia===
Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy (zemřel v listopadu 1874<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frída
Řádek 37 ⟶ 38:
| strany = 56
| isbn =
}}</ref>) a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do [[Slaný|Slaného]] a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v [[Ovčáry (okres Kolín)|Ovčárech]] u [[Kolín]]a. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy (1857–1861), do hlavní (měšťanské) školy chodil krátce v [[Kolín]]ě v letech 1861–1862. Gymnázium studoval ve

Na [[Gymnázium Slaný|Gymnáziu ve Slaném]] studoval od roku [[1862]],. kdeTam byl jeho spolužákem [[Václav Beneš Třebízský]], dále v [[Praha|Praze]] a v roce 1872 maturoval v [[Klatovy|Klatovech]].
[[Pseudonym]] ''Jaroslav Vrchlický'' si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]]. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník [[Josef Jelínek Vrchlický]] (1842–1869). V údolí [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtevrečních.
 
Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského [[Arcibiskupský seminář v Praze|Arcibiskupského semináře]]. V roce [[1873]] ale přestoupil na filozofickou fakultu [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity]] v [[Praha|Praze]], kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika [[Ernest Denis|Ernesta Denise]], který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka [[Sofie Podlipská]], do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu.
 
=== Počátky praxe a literární tvorby ===
Dále Vrchlický v Praze navázal přátelství např. se [[Zikmund Winter|Zikmundem Winterem]], [[Josef Václav Sládek|Josefem Václavem Sládkem]] a [[Alois Jirásek|Aloisem Jiráskem.]] Společně založili skupinu ''[[Lumírovci|Lumírovců]]'' (Jirásek záhy přešel k ''[[Ruchovci|Ruchovcům]]'').
 
Řádek 47 ⟶ 52:
Od roku [[1875]] působil jako tajemník a vychovatel synů hraběcí rodiny [[Montecuccoli-Laderchi]] nejprve v [[Merano|Meranu]] nad [[Panaro|Panarem]] u [[Modena|Modeny]], později v [[Livorno|Livornu]]. Po návratu krátce působil na učitelském ústavu v Praze v Panské ulici, vyučování ho však nebavilo. Na přímluvu hraběte Montecucoliho u [[Lev Thun-Hohenstein|Leopolda Lva Thuna-Hohensteina]] byl roku [[1877]] jmenován tajemníkem na pražské [[Česká polytechnika|české polytechnice]], později se stal profesorem moderních věd a získal [[čestný doktorát]].
 
=== Úspěšný autor a politik ===
V roce [[1901]] jej, spolu s [[Antonín Dvořák|Antonínem Dvořákem]], rakouský císař [[František Josef I.]] povýšil do [[Šlechta|šlechtického]] stavu a jmenoval jej členem [[Panská sněmovna říšské rady|Panské sněmovny říšské rady]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Vrchlický zde vystupoval a obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk byl nesmírně činný, mj. byl členem Královské akademie v [[Padova|Padově]], členem Polské společnosti [[tovaryšstva polského]] v [[Paříž]]i a také [[čestné občanství|čestným občanem]] mnoha českých měst. Roku 1893 byl jmenován profesorem evropské literatury na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]]. Byl také členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]] (jmenován císařem [[20. duben|20. dubna]] [[1890]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1 | strany = 330}}</ref>
 
Vrchlický byl opakovaně nominován na [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], cena mu však nikdy nebyla udělena.<ref>[http://www.novinky.cz/kultura/ve-hre-o-nobelovu-cenu-byli-i-brezina-a-machar_67215_j793k.html Ve hře o Nobelovu cenu byli i Březina a Machar], 13.&nbsp;10.&nbsp;2005, Novinky.cz</ref>
 
[[Pseudonym]] ''Jaroslav Vrchlický'' si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]]. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník [[Josef Jelínek Vrchlický]] (1842–1869). V údolí [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 m².
 
== Dílo ==