Metoda Lagrangeových multiplikátorů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava sumy |
m Oprava textu |
||
Řádek 1:
[[File:LagrangeMultipliers3D.png|right|thumb|upright 1.5|Funkce dvou proměnných ''f''(''x'', ''y'') je znázorněna fialovou plochou. Úlohou je najít maximální hodnotu této funkce ležící na červené vazebné křivce ''g''(''x'', ''y'') = ''c'' (vázaný extrém). Modré ovály jsou „vrstevnice“ funkce ''f'', tedy geometrická místa s konstantní hodnotou funkce; menší modrý ovál je vrstevnice, na které leží vázaný extrém.]]
[[File:LagrangeMultipliers2D.svg|right|thumb|upright 1.5|Půdorys situace znázorněné na předchozím grafu. Je vidět, že vrstevnice, na které leží vázaný extrém, se dotýká křivky g v bodě, v němž obě křivky mají stejný směr – stejnou [[tečna|tečnu]] ]]
'''Metoda Lagrangeových multiplikátorů''' neboli '''Lagrangeova metoda neurčitých koeficientů''' je metoda, jak nalézt extrémy diferencovatelné funkce za předpokladu platnosti diferencovatelných [[omezující podmínky|omezujících podmínek]]. Uveřejnil ji [[Joseph-Louis Lagrange]] počátkem 19. století.
| |||