Josefov (Jaroměř): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobná změna textu
Řádek 61:
Mnohonárodnostní ráz pevnostního města ještě víc zdůraznila [[první světová válka]]. Během ní ve vlastním Josefově a později i v jeho blízkém okolí vznikl rozsáhlý zajatecký tábor pro italské, litevské, polské, rumunské, ruské a srbské zajatce. Na tuto dobu dodnes upomíná pomník ruským zajatcům z roku 1916 znázorňující minulost, současnost a budoucnost Rusi. Jeho autory jsou sochaři [[Nikolaj Alexandrovič Suškin]] a [[Leonard Dobrowolski]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoffmeister|jméno=Antonín|příjmení2=|jméno2=|titul=Josefov za světové války 1914-1918|vydání=|vydavatel=Oldřich Javůrek|místo=Josefov|rok=1938|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Kracík|jméno=Karel|příjmení2=|jméno2=|titul=Ze života zajatých Rusů u nás|vydání=2.|vydavatel=PR-Aspekt International|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
Jako zajatecký tábor Josefov sloužil už jen krátce po [[Druhá světová válka|druhéprvní světové válce]].<ref name=":3" /> V jejímž průběhu druhé světové války se uplatnil spíš jako cvičiště protektorátního vládního vojska a wehrmachtu. Více než druhá světová válka vzhled pevnostního města poznamenala [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace sovětskými vojsky]] ([[1968]]–[[1991]]). Přesto zatím zdaleka největším zásahem do života města uvnitř staré [[Bastionová pevnost|bastionové pevnosti]] se stal trvalý odchod vojska z města v polovině 90. let 20. století.
 
=== Současnost ===