'''Albrecht Theodor Emil hrabě von Roon''' ([[30. duben|30. dubna]] [[1803]] – [[23. únoraúnor]]a [[1879]] [[Berlín]]) byl [[Prusko|pruský]] válečník a státník. Jako ministr války byl v klíčových 60. letech 19. století vedle [[Otto von Bismarck|Bismarcka]] a [[Helmuth von Moltke starší|Moltkeho]] jedním ze tří vůdců Pruska, kteří provedli řadu úspěšných válek vedoucích ke [[sjednocení Německa]]. Roon byl konzervativním a politicky reakcionářským podporovatelem monarchie, ale zároveň byl nadšeným modernizátorem pruského vojska. V armádě dosáhl hodnosti [[Polní maršál|polního maršála]] (Generalfeldmarschall, od 1. ledna 1873) a již předtím byl 19. ledna 1871 povýšen na [[Hrabě|hraběte]] (Graf). Krátce byl také [[Pruský ministerský předseda|pruským ministerským předsedou]] v roce 1873, na tento post rezignoval ze zdravotních důvodů.
