Kvantový stav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m Doplnění o nestacionární, základní a excitovaný stav |
||
Řádek 8:
Pokud provedeme na daném systému měření veličiny ''A'' (vyjádřené [[operátor]]em ''Â'') s výsledkem <math>a_0</math>, znamená to, že systém prošel [[kolaps vlnové funkce|kolapsem vlnové funkce]] a nachází se ve stavu <math>\scriptstyle \psi_{a_0}</math>. Jeho stavový vektor je [[vlastní vektor|vlastním vektorem]] operátoru ''Â'' příslušným k [[vlastní hodnota|vlastní hodnotě]] <math>a_0</math>.
== Stacionární a nestacionární stav ==
Pokud je operátor celkové energie systému, [[Hamiltonián]], časově nezávislý, jsou jeho vlastní stavy stavy ''stacionárními''. To znamená, že pravděpodobnosti naměření systému v jednotlivých hodnotách pozorovatelných se nemění, přestože [[amplituda pravděpodobnosti]] stavu osciluje v souladu s [[Schrödingerova rovnice|časově závislou Schrödingerovou rovnicí]].
''Nestacionární'' kvantový stav je kvantový stav, který není stacionární je tedy časově závislý.
== Základní a excitovaný stav ==
Kvantový stav, kterému přísluší nejnižší přípustná energie, nazýváme základní stav. Kvantový stav s hodnotou energie vyšší, než je hodnota energie základního stavu, nazýváme [[Excitovaný stav|excitovaný stav, vzbuzený stav]].
== Související články ==
| |||