Wikipedie

Polsko: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 195.88.142.141 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
Napřímení odkazů, typo
Řádek 57:
'''Polsko''' ([[Polština|pol.]] ''Polska''), oficiální název '''Polská republika''' (''PR'', pol. {{Audio|Pl-Rzeczpospolita.ogg|''Rzeczpospolita Polska''}}, ''RP''), je stát ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Polsko hraničí s [[Německo|Německem]] na západě, s [[Česko|Českem]] a [[Slovensko|Slovenskem]] na jihu, [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]] na východě a s [[Litva|Litvou]] a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]]) na severu. Ze severu má Polsko přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]] se 770&nbsp;km pobřeží.<ref name="rocznik">[http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009]</ref> Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.
 
Počátky polského státu a jeho [[christianizace]] sahají do [[10. století]];<ref>[http://historia.gazeta.pl/historia/1,98739,6517764,Chrzest_Polski_Mieszka_I.html Chrzest Polski Mieszka I - gazeta.pl 20. 4. 2009.]</ref> [[Polské království]], které roku [[1569]] prohloubilo [[Polsko-litevská unie|unii s Litvou]], bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím [[dělení Polska]] ([[1772]]–[[1795]]). Roku [[1918]] bylo Polsko obnoveno jako [[Druhá Polská republika|republika]]. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], která zemi velmi těžce postihla, bylo Polsko do roku [[1989]] součástí [[PolskáVýchodní lidová republikablok|socialistickouVýchodního republikoubloku]].
 
Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce [[1945]] naprostou většinu [[Poláci]], nábožensky [[římskokatolická církev|římští katolíci]]. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v [[Slezské vojvodství|Horním Slezsku]]. Hlavním městem je [[Varšava]], do raného novověku jím byl [[Krakov]].
Řádek 67:
Název Polsko se odvozuje od názvu [[Kmen (sociologie)|kmene]] ''[[Polané (západní)|Polanů]]'', který žil ve [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]] (část Polska). Slovo ''Polané'' se dá přeložit jako ''obývající otevřené pole''. Je možné připustit, že hlavní náplní toho kmene bylo zemědělství na rozdíl od jiných tehdejších kmenů, např. [[Vislané|Vislanů]] či [[Mazovčané|Mazovčanů]] obývajících [[les]]naté oblasti.
 
V minulosti se používal i [[latina|latinský]] název '''''terra Poloniae''''' - ''Polská zem'' nebo '''''Regnum Poloniae'''''. Název Polsko se začal používat pro celou zemi v [[11. století]].
 
== Historie ==
Řádek 74:
[[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce usedlosti [[Lužická kultura|lužické kultury]] z [[doba bronzová|doby bronzové]], [[Biskupin]], cca 700 př. n. l.]]
Polsko jako státní útvar existovalo již v [[10. století]]. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete [[Měšek I.|Měška I.]], který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 Mieszko I /Měško I/ vzal si za manželku českou princeznu Doubravu a v roce 966 za prostřednictví Čechů, Polsko přijalo křesťanství. Jeho rod, [[Piastovci]], vládl v Polsku až do roku 1370, často ve sporech s českými [[Přemyslovci]]. Roku [[1025]] se [[Boleslav Chrabrý]] nechal jako první polský vládce korunovat polským králem; titul však nebyl dědičný. Roku [[1320]] nastoupil na trůn [[Vladislav I. Lokýtek]], jemuž se podařilo sjednotit v té době rozdrobený polský stát.<ref>[http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm Władysław Łokietek] piastowie.kei.pl</ref>
 
Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Krevo|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]]. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. [[Lublinská unie|lublinskou unií]] těsněji spojena s polským královstvím. K velkému rozkvětu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského dvojstátí]] došlo v 16. století. To provázelo oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné [[šlechta|šlechty]]. V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[Republika obou národů|Rzecz Pospolita Obojga Narodów]]'' (věc veřejná obou národů, překlad [[latina|latinského]] ''[[Republika|res publica]]''). V polovině 17. století Polskem otřáslo [[Chmelnického povstání]] na Ukrajině a následné války s Osmanskou říší, Švédskem, Ruskem a nájezdy [[Krymský chanát|krymských Tatarů]]. Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech [[1772]], [[1793]] a [[1795]] si [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]] v [[Dělení Polska|trojím dělení]] rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.
Řádek 94:
{{podrobně|Druhá Polská republika|Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946|Německé zločiny v Polsku za druhé světové války}}
[[Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|náhled|Centrum Varšavy zničené nacisty po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]]]
[[Soubor:Polska-ww1-nation.png|náhled|Vývoj polských hranic v 1. polovině [[20. století]]. Plnou červenou čarou hranice meziválečného Polska, čerchovaně Polsko po r. [[1945]]. Modře jsou vyznačeny demarkační linie]]
Během [[první světová válka|první světové války]] po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní [[Polské království (1916-19181916–1918)|Polské království]] jako loutkový stát pod patronátem [[CentrálníÚstřední mocnosti|CentrálníchÚstředních mocností]].
 
Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až v roce [[1918]] po porážce [[Centrální mocnosti|CentrálníchÚstředních mocností]]. Nezávislost si udrželo i v následné [[Polsko-sovětská válka|válce se sovětským Ruskem]]. O své hranice bojovalo též s [[polsko-ukrajinská válka|Ukrajinci]], [[Hornoslezská povstání|Němci]], [[Sedmidenní válka|Čechy]] a [[polsko-litevská válka|Litevci]]. [[Druhá Polská republika|Druhá polská republika]] byla ustavena jako [[parlamentní republika]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní; ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[státní převrat|puč]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]] (tzv. [[sanace (Polsko)|sanační režim]]), která vedla k politické perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku maršál [[Edward Śmigły-Rydz]] a ministr zahraničí [[Józef Beck]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1999|isbn=80-7204-121-5|poznámka=Dále jen Fasora (1999)|strany=3-12|jazyk=}}</ref>
 
Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1939]] bylo Polsko [[Invaze do Polska (1939)|okupováno]] [[Německo|Německem]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Během války bylo zničeno mnoho polských měst (zejména [[Varšava]] po [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]]) a jeho území se stalo hlavním dějištěm [[Holokaust|holocaustu]]. Odhaduje se, že během [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|německé okupace Polska]] zahynulo přes 5 milionů etnických Poláků a polských Židů. Přibližně 22 tisíc důstojníků a příslušníků polské inteligence bylo na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] příkaz povražděno v roce 1939 při tzv. [[Katyňský masakr|Katyňském masakru]] a několik desítek tisíc předních Poláků bylo zavražděno ve stejný rok Němci během tzv. [[operace Tannenberg]] v rámci nacistického plánu genocidy [[Generalplan Ost]]. Ve východních oblastech bylo povražděno [[Organizace ukrajinských nacionalistů|ukrajinskými nacionalisty]] z UPA až 100 000 polských civilistů.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/volyne-cqw-/zahranicni.aspx?c=A130714_165601_zahranicni_ert Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr]. ''iDNES.cz.'' 14. července 2013</ref>
Řádek 147:
[[Soubor:Mapa Polska.PNG|náhled|Polsko dnes]]
[[Soubor:Tatry widok z Tarasowek.jpg|náhled|[[Vysoké Tatry]] na polské straně hranic]]
Se svou rozlohou 312&nbsp;679&nbsp;km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy Evropské unie zabírá 7,1 %. Délka hranic činí 35113&nbsp;511&nbsp;km, z toho 440&nbsp;km připadá na mořské hranice (délka [[pobřeží]], jež ovšem není hranicí, tvoří 770&nbsp;km). Polsko hraničí s následujícími státy:<ref name="rocznik"/>
 
* na západě s [[Německo-polská státní hranice|Německem]] (467&nbsp;km),
Řádek 247:
==== Silniční doprava ====
[[Soubor:Dievenow Bruecken Wolin.jpg|náhled|Most na [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ve [[Wolin (město)|Wolini]], nedaleko [[Štětín]]a]]
[[Dálnice a rychlostní silnice v Polsku|Dálniční síť]] je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti (A1, A2, A4, A6, A8, A18). Téměř hotová je jihopolská dálnice [[Dálnice A4 (Polsko)|A4]] (670&nbsp;km), část [[Evropská silnice E40|mezinárodníevropské spojnice]]silnice [[E40]]. Navazuje na německou dálnici od [[Drážďany|Drážďan]], v Polsku pokračuje přes města [[Lehnice|Legnica]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Katovice]], [[Krakov]] a [[Řešov]] až k hranicím [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Druhou východozápadní dálnicí je [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] ([[Evropská silnice E30|E30]], 620&nbsp;km), která vede od [[Berlín]]a přes [[Poznaň]], [[Lodž]], [[Varšava|Varšavu]] a [[Siedlce]] k hranicím s [[Bělorusko|Běloruskem]]. V severojižním směru je budována trasa [[Dálnice A1 (Polsko)|A1]] ([[Evropská silnice E75|E75]], 568&nbsp;km), ve směru [[Gdaňsk]] – [[Toruň]] – Lodž – Katovice – [[Bohumín]]. Celkově v roce 2016 je v provozu 1660 km dálnic z plánovaných asi 2027 km.
 
Polsko mělo oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť a stereotyp „špatných polských silnic“ je starý několik století<ref>[http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53 Dawne polskie drogi] niedziela.pl, 24/2007.</ref>, ale tento stav se v poslední době rychle mění. Silniční doprava má v Polsku dominantní podíl stejně jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19&nbsp;milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let.
Řádek 311:
[[File:Afrykarium tunel.jpg|thumb|[[Afrika]]rium-[[Oceanárium]] ve [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|vratislavském ZOO]]]]
{{Podrobně|Koruna hor Polska}}
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k celkové ekonomice a tvoří poměrně velký podíl na trhu služeb v zemi. Polsko je 16. nejnavštěvovanější zemí na světě zahraničními turisty, které pořadilo Světová organizace cestovního ruchu ([[Světová organizace cestovního ruchu|UNWTO]]).
 
Turistické zajímavosti v Polsku se liší, od hor na jihu až po písečné pláže na severu, se stopou téměř každého architektonického stylu. Nejnavštěvovanějším městem je Kraków, který byl bývalým hlavním městem Polska a slouží jako památka polského zlatého věku renesance. Kraków také držel královské korunovace z většiny polských králů. Mezi další významné lokality v zemi patří [[Vratislav (město)|Vratislav]], jedno z nejstarších měst v Polsku. Wrocław má obrovské tržní náměstí se dvěma městskými sály, stejně jako nejstarší zoologické zahrady s jedním z největších světových druhů zvířat a je známý pro své trpaslíky. Polské hlavní město Varšava a historické Staré Město byly po válečném ničení zcela rekonstruovány. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsou Gdańsk, Poznań, Szczecin, Lublin, Toruń.
Řádek 325:
[[Židé v Polsku]] představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3-3,3 miliony osob. Během války bylo německými nacisty povražděno asi 90% židovské populace v Polsku.
 
[[Češi v Polsku|Česká menšina v Polsku]] žije především v okolí [[Zelów|Zelova]] a jedná se o potomky [[Jednota bratrská|českobratrských]] exulantů.<ref>"[http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-tam--1456382 Exil.cz: Zelow – cesta tam…]". Český rozhlas. 11. prosince 2012.</ref> Česká menšina žila také na území tzv. [[Český koutek|Českého koutku]] v [[Kladsko|Kladsku]]. V roce 2002 se k menšině hlásilo 386 obyvatel.
 
Lehká tatarská jízda byla v minulosti součástí polsko-litevských vojsk a v Polsku stále žije starousedlá menšina [[Tataři|Tatarů]].<ref>[http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4 Tatarští muslimové v polsko-litevském státě]. Navýchod. 3/2008</ref>
Řádek 425:
=== Film ===
[[Soubor:Image-Frederic Chopin photo downsampled.jpeg|náhled|upright|[[Fryderyk Chopin]]]]
Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér [[Andrzej Wajda]] (sedmkrát nominovaný na [[Oscar]]a, v roce 2000 získal ho za celoživotní dílo). Vedle Vajdy se do dějin evropského filmu zapsal především [[Krzysztof Kieślowski]]. Řadu festivalových ocenění přivezl též [[Jerzy Skolimowski]]. K silné generaci patřil i [[Krzysztof Zanussi]]. [[Agnieszka Hollandová]] začínala jako asistentka Vajdy i Zanussiho. K dalším známým jménům patří [[Jerzy Kawalerowicz]] či [[Andrzej Munk]]. V Polsku se narodil i slavný americký režisér [[Roman PolanskiPolański]]. Dvorním kameramanem Stevena Spielberga je [[Janusz Kamiński]].
 
Polská herečka [[Pola Negri]] byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. [[Izabella ScorupcováScorupco]], jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v bondovce ''Zlaté oko''. Polský populární film zajistil proslulost například [[Jerzy Stuhr]]ovi, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob - ''Sexmisi'' z roku 1984.
 
V [[Lodž]]i, kde roku [[1899]] vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. Od roku 1985 se pravidelně koná [[Varšavský mezinárodní filmový festival]].
Řádek 433:
=== Hudba ===
[[Soubor:2011-05-08-Krakow-Procesja na Skalkę-Gagorski05.JPG|náhled|vlevo|[[Goralé|Goralští]] muzikanti při procesí sv. Stanislava v Krakově]]
Mezi nejznámější polské hudební skladatele patří:<ref>[http://www.mytopdozen.com/Best_Polish_Composers.html Seznam polských skladatelů podle počtu zmínek na internetu]</ref> [[Fryderyk Chopin]], [[Henryk Wieniawski]], [[Krzysztof Komeda]], [[Stanisław Moniuszko]] nebo [[Jan Kaczmarek]]. Osud skladatele [[Władysław Szpilman|Władysława Szpilmana]] vypráví slavný Polanského film ''Pianista''. Hudbu k tomuto filmu napsal klasik polské filmové hudby [[Wojciech Kilar]]. Ke Kieślowského filmovým opusům psal slavnou hudbu [[Zbigniew Preisner]]. Modernistickou vážnou hudbu ovlivnil [[Karol Szymanowski]], pod jeho silným vlivem tvořila [[Gražyna Bacewiczová]]. Britský deník ''Guardian'' za největšího žijící polského skladatele roku 2012 označil [[Krzysztof Penderecki|Krzysztofa Pendereckiho]]. Tuto štafetu převzal patrně od [[Henryk Górecki|Henryka Góreckiho]], a ten zase od [[Witold Lutosławski|Witolda Lutosławskiho]]. [[Wanda Landowska]] byla světově proslulou cembalistkou, k nejslavnějším světovým klavíristům patřil [[Arthur Rubinstein]]. Kabaretní zpěvačka [[Violetta VillasováVillas]], narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.
 
V populární hudbě se za hranicemi Polska prosadili např. [[Czesław Niemen]], [[Maryla Rodowicz]], [[Jacek Kaczmarski]] či nejrůznější hudební skupiny mnoha žánrů.
Řádek 450:
Mezi proslulé polské vědce patří zejména [[Mikuláš Koperník]] (astronom) a [[Marie Curie-Skłodowská]] (laureátka [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za fyziku a chemii).
 
Také nositel Nobelovy ceny za fyziologii z roku 1977 [[Andrew Schally]] měl polský původ. Stejnou cenu získal [[Tadeus Reichstein]], který se narodil ve městě Włocławek. Ve Strzelnu se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku [[Albert Abraham Michelson]]. Ve Varšavě se narodil i zakladatel fraktálové geometrie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Benoît Mandelbrot]], stejně jako matematik [[Alfred Tarski]]. [[Maria Göppert-MayerováMayer]], další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v Katovicích, stejného ocenění se dostalo [[Max Born|Maxi Bornovi]], rodáku z Vratislavi, a [[Otto Stern]]ovi, rodáku ze Żorů. V Niegosławicích se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii [[Günter Blobel]], v Nyse další držitel této ceny [[Konrad Bloch]], v Gdaňsku vynálezce teploměru [[Gabriel Fahrenheit]] a také významný středověký astronom [[Johannes Hevelius]], známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy [[Stefan Banach]] se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl [[Hugo Steinhaus]], rodák z Jasla. Banachovým žákem byl [[Stanisław Ulam]], rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém "městě talentů" se narodil i další významný matematik [[Jan Łukasiewicz]], do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i [[Kazimierz Kuratowski]] či [[Wacław Sierpiński]], kteří oba později významně přispěli k topologii a teorii množin. Matematik [[Marian Rejewski]] prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády Enigma, což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války. [[Ignacy Łukasiewicz]] vynalezl petrolejovou lampu. Astronom [[Aleksander Wolszczan]] objevil jako první ve Vesmíru planety, které nekrouží kolem hvězdy. Jako chemik, ale i jako esperantista se proslavil [[Antoni Grabowski]].
 
V oblasti humanitních a sociálních věd vynikl sociolog [[Zygmunt Bauman]], byť toho z Polska roku 1968 vyštvala antisemitská kampaň. Významným kulturním antropologem je [[BronislawBronisław Malinowski]]. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl [[Stanisław Konarski]]. Filozof [[Józef Maria Hoene-Wroński]] zavedl známý pojem "mesianismus", v Krakově se narodil filozof [[Roman Ingarden]]. Významným jazykovědcem 19. století byl [[Jan Niecisław Baudouin de Courtenay]], ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof [[Alfred Korzybski]]. Filozof [[Leszek Kołakowski]] byl ctěn jako velký znalec marxistického myšlení. Polský rodák [[Leonid Hurwicz]] získal Nobelovu cenu za ekonomii. [[Ludvík Lazar Zamenhof]] vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk - esperanto. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik [[Marcel Reich-Ranicki]]. Významným divadelním teoretikem byl [[Jerzy Grotowski]].
 
Roku [[1951]] bylo několik vědeckých institucí po francouzském vzoru sloučeno pod centralizovanou [[Polská akademie věd|Polskou akademii věd]].<ref>[http://www.instytucja.pan.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=22 PAN – Dzieje instytucji]</ref>
Řádek 463:
K nejpopulárnějším sportům v Polsku patří fotbal, volejbal, plochá dráha, tenis nebo klasické lyžování. Mezi známé fotbalové kluby patří například Legia Warszawa, Lech Poznaň nebo Wisla Kraków. Největší úspěchy dosahuje tato země především ve volejbalu a ploché dráze.
 
[[Adam MalyszMałysz]] a [[Kamil Stoch]] učinili z Polska světovou velmoc ve skocích na lyžích. Dvě zlaté ze dvou olympiád přivezla běžkyně na lyžích [[Justyna Kowalczyková]]. Nejúspěšnější polskou tenistkou je [[Agnieszka Radwańská]]. Hvězdou nejúspěšnější polské fotbalové generace byl [[Zbigniew Boniek]], k pilířům slavného reprezentačního mužstva 70. a 80. let patřil i [[Grzegorz Lato]]. K legendám patří i [[Euzebiusz Smolarek|Ebi Smolarek]] a [[Jerzy Dudek]]. Několik posledních let vyhrává anketu fotbalista roku jednoznačně [[Robert Lewandowski]]. Prvním Polákem ve formuli 1 se stal [[Robert Kubica]], podařilo se mu vyhrát jeden závod, dvanáctkrát stát na stupních vítězů a v roce 2008 skončit na celkovém 4. místě. Čtyři zlaté olympijské medaile má chodec [[Robert Korzeniowski]], tři sprinterka [[Irena Szewińská]]. Nejúspěšnějším polským šachistou je [[Miguel Najdorf]], slavnými šachisty byli i [[Johannes Zukertort]] či [[Samuel Reshevsky]]. Současnými známými sportovci jsou například [[Łukasz Fabiański|Lukasz Fabianski]] (fotbal), [[Marcin Gortat]] (basketbal), [[Jerzy Janowicz]] (tenis), [[Jarosław Hampel]] a [[Tomasz Gollob]] (plochá dráha) nebo [[Tomasz Adamek]] (box).
 
Od roku 1928 se každoročně koná cyklistický závod [[Kolem Polska]]. V roce 1948 se poprvé jel [[Závod míru]] z Varšavy do Prahy a postupně se z něj stal největší cyklistický závod Východní Evropy. V roce 2011 byl ve Varšavě otevřen [[Národní stadion (Varšava)|Národní stadion]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko“