Alois Mrštík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Portály
typo, -dupl pol z šabl
Řádek 6:
[[Soubor:Diváky, hrob bratří Mrštíků 01.JPG|thumb|Diváky, hrob bratří Mrštíků ]]
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|bratr|[[Vilém Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Norbert Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[František Mrštík]]}}
}}
'''Alois Mrštík''' ([[14. říjen|14. října]] [[1861]] [[Jimramov]] – [[24. únor]]a [[1925]] [[Brno]]<ref name="matrikaZ">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8123/?strana=61 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnosti Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)</ref>), byl [[ČeskoČeši|český]] spisovatel a dramatik.
 
== Život a tvorba ==
Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834 - 1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší [[Vilém Mrštík|Vilém]] (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909), magistr farmacie, a Norbert (1867 - 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Divákách), syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci [[Diváky]] se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
 
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše''. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama ''Maryša'', vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky''. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi'', kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'', ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>
Řádek 20 ⟶ 19:
* ''Dobré duše'' – povídky (1. vyd. 1893)
* ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' – spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)
* ''[[Rok na vsi]]'' - románová kronika (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v Čechových Květech (1899 - 1902)
* ''Povídky a obrázky'' (1. vyd. 1911)
* ''Hore Váhom'' - obrazy z Tater (1. vyd. 1919)
* ''Nit stříbrná'' - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
 
=== [[Rok na vsi]] ===