Ernest Thomas Sinton Walton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
rozšíření dle zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
'''Ernest Thomas Sinton Walton''' ([[6. říjen|6. října]] [[1903]] [[Dunngarvan]], [[Irsko]] – [[25. červen|25. června]] [[1995]] [[Dublin]], [[Irsko]])<ref name="nobelprize.org">[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1951/cockcroft-bio.html Biografie na stránkách Nobelovy nadace]</ref> byl [[Irsko|irský]] fyzik, který získal spolu s [[John Douglas Cockcroft|J. D. Cockcroftem]] v roce [[1951]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Nobelova cena byla udělena za objevné práce přeměny [[atomové jádro|atomových jader]] uměle urychlenými jadernými částicemi.<ref name="nobelprize.org"/>
== Život ==
{{Pahýl}}▼
Narodil se v rodině metodistického faráře. Studoval Trinity College v Dublinu, roku 1927 mu [[Ernest Rutherford]] nabídl místo v Cavendishově laboratoři v Cambridgi, kde se zkoumala umělá přeměna chemických prvků. Od roku 1929 zde úzce spolupracoval s [[John Douglas Cockcroft|Johnem Douglasem Cockroftem]], který se později stal ředitelem Britského ústavu pro výzkum jaderné energie. Za jejich společné objevy v Cavendishově laboratoři oba později získali Nobelovu cenu. Walton se roku 1934 vrátil na Trinity College do Dublinu, roku 1946 zde pak získal místo [[Profesor|profesora]] experimentální fyziky.<ref>{{Citace periodika
| titul = obituaries: Ernest Walton
| periodikum = The Independent
| jazyk = en-GB
| url = https://www.independent.co.uk/news/people/obituaries-ernest-walton-1588897.html
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
== Dílo ==
Jeho primárním výzkumným zájmem bylo urychlování [[Elementární částice|elementárních částic]]. Nejprve zkoušel částice zrychlovat [[Lineární urychlovač|lineárním urychlovačem]] s napětím až 750 kV. V letech 1930-1932 však s Cockroftem vynalezli urychlovač zcela nového typu, tzv. kaskádový. Ten dokázal urychlovat [[Proton|protony]] a jimi pak oba vědci ostřelovali jádra [[Lithium|lithia]]. Dosáhli tak revoluční [[Jaderná reakce|jaderné reakce]], při níž se jádra lithia rozpadla na dvě jádra [[Helium|helia]]. Šlo o první uměle vyvolanou jadernou reakci bez užití radioaktivních prvků. Především za tento průlomový objev oba badatelé získali Nobelovu cenu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ernest Walton {{!}} Eduportál Techmania
| periodikum = edu.techmania.cz
| url = http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1359/walton
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-06-11
▲}}</ref>{{Pahýl}}
== Reference ==
| |||