Verze z 7. 6. 2018, 08:37 editovat COH (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 153 editací →‎Po listopadu 1989: +link ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2018, 23:06 editovat zrušit editaci Dirillo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 46 929 editací m oprava geomorf. názvu, wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 36: [[Soubor:Panorama Turnov.jpg\|náhled\|Východní část města]] [[Soubor:Na Hranicích NR, Great Horsetail.jpg\|náhled\|Porost [[přeslička největší\|přesličky]] v [[Na hranicích\|PR Na hranicích]]]] Turnov se rozkládá jihozápadně od rozhraní dvou geologicko-geografických celků [[Česká vysočina\|Českého masívu]]. Od severu jeho katastr vybíhá téměř až do [[Ještědsko-kozákovský ~~hřeben~~hřbet\|Ještědsko-kozákovského ~~hřebenu~~hřbetu]], jímž si řeka [[Jizera (řeka)\|Jizera]] prodírá cestu od [[Železný Brod\|Železného Brodu]] a [[Malá Skála\|Malé Skály]] úzkým údolím, na jehož dně na pravém břehu leží části [[Loužek (Turnov)\|Loužek]] a [[Dolánky u Turnova]]. V Dolánkách ústí do Jizery zprava [[Vazovecký potok]]. Vazovecký potok odděluje od Jizery vyvýšenina s osadami [[Kobylka (Turnov)\|Kobylka]] a [[Bukovina (Turnov)\|Bukovina]], strmě spadající k Jizeře. Les [[Na hranicích]] u Bukoviny je rezervací, kde je chráněna především [[Přeslička největší\|přeslička obrovská]]. Západní část města se zprvu strmě zvedá nad Jizeru ([[Daliměřice]], [[Hrubý Rohozec]]) a Vazovecký potok ([[Malý Rohozec]], [[Mokřiny (Turnov)\|Mokřiny]]), pak už jako plošina přerušená jen mělčím údolím Odolenovického potoka, klesá k Jizeře u [[Nudvojovice\|Nudvojovic]]. Tato část je přechodem k [[Ralská pahorkatina\|Ralské pahorkatině]], která již morfologicky přísluší [[Česká křídová tabule\|České křídové tabuli]]. Nejjižněji se přimyká k Turnovu [[Mnichovohradišťská kotlina]]. Zvlněný terén probíhá i východně od toku Jizery směrem k obcím [[Mírová pod Kozákovem]] a [[Karlovice u Turnova\|Karlovice]]. Levostrannými přítoky Jizery jsou tu potoky [[Stebenka]] a [[Libuňka]]. Na svažitém terénu v klínu tvořeném Jizerou a Stebenkou leží vlastní historické i obchodní centrum města. Nad oba toky se terén zvedá až nad kostel na Hruštici a k osadě Károvsko. Jižně od Stebenky se zvedá reliéf k obytné zástavbě na Durychově, na Kamenci a Vrchhůře, k východu a k Libuňce klesá zvolna, tvořen plochami orné půdy (původně panské statky Kyselovsko a [[Valdštejnsko (dvůr)\|Valdštejnsko]]).

Turnov: Porovnání verzí