Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 89.103.95.221 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jiří Nedas
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 8:
4.[[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]]
5.[[Pestík]]]]
'''Květy''' rostlin (''anthos'', ''flos'') – v široké definici – jsou krátké výhony s omezeným růstem, listy, které jsou přímo nebo nepřímo ve službě pohlavního rozmnožování: nepřímo jako okvětí, přímo přes vytvoření reprodukčních orgánů (tyčinek a pestíkupestíků).

Užší definice pojmu je omezena na kvetoucí krytosemenné rostliny. Květ krytosemenných rostlin se skládá z následujících částí (musí být přítomny všechny): [[okvětí]] – jako okvětí nebo oddělené od [[Kalich (botanika)|kalichu]], z [[Gyneceum (botanika)|gynecea]] z [[pestík]]ů, z tyčinek a květinové osy (základna květu). Tyčinky produkují pyl, který se tvoří ve stigmatu [[pestík]]ů, tam klíčí a v průběhu oplodnění oplodněná [[ovulves]] nachází v [[pestík]]u přítomné vajíčko. To se vyvine do embrya, vajíčko se vyvine do semena a rostliny v ovoce.
 
Stručněji – květ je [[orgán]] [[semenné rostliny|semenných rostlin]] (''[[krytosemenné]] a [[nahosemenné]] rostliny''), který jim slouží k [[pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]]. Květy proto obsahují rostlinné [[reprodukční orgány]], jejichž konečnou funkcí je [[oplodnění|produkce]] [[semeno|semen]], které představují následující [[generace|generaci]] těchto rostlin.
 
všichni mají rádi kytčky
Nejmenší květ má ''[[Wolffia]]'' (asi 0,5 mm), největší ''[[Rafflesia]]'' (až 1 metr velký). Ze středoevropských druhů má největší květ [[leknín]] (až přes 10 cm). Nejdelší květ má pak jednoznačně [[ocún jesenní]] (s podzemní částí trubky až 0,5 metru).
 
== Morfologie ==