Bellovy laboratoře: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Bell Laboratories přemístěna na stránku Bellovy laboratoře: cesky nazev
dopsání odkazů
Řádek 7:
 
== Původ a dějiny lokality==
Bell Telephone Laboratories založil v roce 1925 [[Walter Gifford]], který se později stal presidentem [[AT&T]], jako samostatný celek, který by převzal práci vedenou [[Western Electric|Western Electric´s]] engineering. Vlastnictví Bell Labs bylo rovnoměrně rozděleno mezi AT&T a Western Electric. Jeho nejdůležitější prací bylo navrhovat a podporovat vybavení Western Electric. Někteří pracovníci byli přiděleni do hlavního výzkumu, který přitahoval velkou pozornost. Od roku [[1940]] se důležitým centrem stal [[New York]].
 
 
Mezi historická místa Bellových laboratoří v New Jersey patřila [[Crawford Hill]], [[Deal]], [[Freehold]], [[Holmdel]],[[ Lincroft]], [[Long Branch]], [[Middletown]], [[Murray Hill]], [[Princeton]], [[Piscataway]], [[Red Bank]] a [[Whippany]]. Z nichž Crawford Hill, Holmdel, Murray Hill, a Whippany zůstala. Největší pobočka vyrostla v [[Illinois]], v [[Naperville-Lisle]], s 11.000 zaměstnanci. Zařízení byla v [[Columbus|Columbusu]] ve státě [[Ohio]], Allentown a Breinigsville v [[Pennsylvanie|Pennsylvanii]], dále Westminster v [[Colorado|Coloradu]]. Od roku [[2001]] bylo postupně mnoho poboček a laboratoří zcela uzavřeno.
 
 
== Objevy==
Na svém vrcholu byly Bellovy laboratoře předním zařízením tohoto typu, vyvíjející rozsáhlou paletu revolučních technologií, zkoumající radioradiovou astronomyastronomii, [[tranzistor]], [[laser]], informační teorii, operační systém [[UNIX]], a programovací [[jazyk C]]. Bylo jim uděleno 6 [[Nobelova cena|Nobelových cen]].
* [[1998]] [[Horst Stormer]], [[Robert Laughlin]], a [[Daniel Tsui]] obdrželi Nobelovu za [[fyzika|fyziku]] za jejich práci o zlomkovitém kvantovém Hallově jevu.
* [[1997]] [[Steven Chu]] obdržel Nobelovu cenu za svoji práci na laserovém ochlazování.
* [[1978]] [[Arno A. Penzias]] obdržel Nobelovu cenu za [[fyzika|fyziku]].
* [[1978]] [[Robert W. Wilson]] obdržel polovinu Nobelovy ceny za [[fyzika|fyziku]] za zařízení pro pozorování rozptylu částic o vysoké energii.
* [[1977]] [[Philip W. Anderson]] obdržel Nobelovu cenu za [[fyzika|fyziku]] za své teorie v oblasti elektronické struktury magnetického a chaotického uspořádání.
* [[1956]] [[John Bardeen]], [[Walter H. Brattain]] a [[William Shockley]] dostali Nobelovu cenu za [[fyzika|fyziku]] za vynález [[tranzistoru]].
* [[1937]] [[Clinton J. Davisson]] obdržel Nobelovu cenu za [[fyzika|fyziku]].
 
 
 
 
===[[1920]]===
Během svého prvního roku působení poprvé veřejně demonstrovaly Bellovy laboratoře [[fax]].
 
===[[1930]]===
Ve 30.letech [[Karl Jansky]] prokázal, že zdroj rádiového rušení je bezpečně mimo Zemi, neboť vychází ze středu [[Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] v souhvězdí Střelce. Badatelé [[Clinton Davisson]] a [[George Paget Thomson]] získali Nobelovu cenu za fyziku.Vědci zjistili, že [[elektron|elektrony]] se můžou ohýbat stejně jako světelné vlny.
 
===[[1940]]===
Na počátku roku 1940 vynalezl [[Russell Ohl]] [[fotočlánek]]. V roce [[1943]] výzkumníci Bellovy laboratoře vytvořili [[SIGSALY]] , jedná se o kódovaný spread spectrum systém parrozšířeného excelencespektra. V roce 1947 vynalezli [[John Bardeen]], [[William Bradford Shockley]] a [[Walter Houser Brattain]] [[tranzistor]], který je považován za jeden z nejdůležitějších vynálezů Bellových laboratoří.
 
====Kalkulátory====
* Model I - Complex Number Calculator – leden [[1940]], pro počítání s komplexními čísly, jehož autory jsou [[Samuel Williams]] a [[George Stibitz]]
* Model II - Relay Calculator nebo také Relay Interpolator- září [[1943]]
* Model III - Ballistic Computer- červen [[1944]]
* Model IV - Bell Laboratories Relay Calculator- březen [[1945]]
* Model V - Bell Laboratories General Purpose Relay Calculator - byly zkonstruovány dva: první v červenci roku 1946 a druhý v únoru roku 1947
* Model VI – listopad [[1950]], rozšíření Modelu V
===[[1950]]===
V roce [[1950]] bylo méně vynálezů a na straně vědců byla spozorována menší aktivita.
 
===[[1960]]===
V roce 1960 [[Dawon Kahng]] a [[Martin Atalla]] vynalezli [[MOSFET]](Metal Oxide Semiconductor FET) je polem řízený tranzistor.V roce [[1962]] vynalezli [[Gerhard M. Sessler]] a [[James Edward Maceo West]] elektretový [[mikrofon]]. V roce [[1964]] [[Kumar Patel]] sestrojil první výkonný [[laser]] s oxidem uhličitým jako aktivní látkou.
 
===[[1970]]===
V roce 1970 [[Dennis Ritchie]] vyvinul programovací [[jazyk C]], pro psaní v operačním systému [[UNIX]].
 
===[[1980]]===
V roce 1982 objevili [[Horst Störmer]] a bývalí badatelé Bellových laboratoří [[Robert B. Laughlin ]] a [[Daniel C. Tsui]] zlomkovitý kvantový Hallův jev. Za tento objev získali v roce 1998 Nobelovu cenu za fyziku. V roce [[1983]] [[Bjarne Stroustrup]] vyvinul programovací jazyk [[C++]], který byl rozšířením programovacího jazyka C, vyvinutého Bellovými laboratořemi v roce [[1970]].
 
=== [[1990]]===
V roce [[1994]] vynalezl [[Federico Capasso]] a jeho spolupracovníci [[kaskádní laser]]. Ve stejném roce přišel [[Peter Shor]] s [[RSA|kvantovým algoritmem]].
 
===[[2000]]===
V roce 2003 byla v [[Murray Hill]] v [[New Jersey]] vytvořena nanotechnologiecká laboratoř. V roce [[2005]] se Dr. [[Jeong Kim]], dřívější prezident Lucent's Optical Network Group, stal presidentem Bellových laboratoří. V dubnu roku [[2006]] podepsala firma Lucent Technologies, která je mateřskou společností Bellových laboratoří, smlouvu o sjednocení s firmou Alcatel.
 
==Zdroje==