Izraelské osady: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 2 lety
m
typo
m (odstranění Google Analytics kódů)
m (typo)
 
[[Soubor:Yamit evacuation 1.jpg|thumb|left|Potyčky mezi izraelskou armádou a obyvateli při vystěhovávání osady [[Jamit]] na Sinaji v roce 1982]]
Jako první osada v rámci Alonova plánu vznikla v roce [[1968]] vesnice [[Kalija]] v&nbsp;údolí Jordánu. V&nbsp;roce 1968 přišli také první izraelští osadníci do [[Hebron]]u (od roku [[1972]] navíc v jistém odstupu od historického města Hebron, (které má výraznou arabskou populační většinu), vznikla i nová izraelská osada o velikosti menšího města [[Kirjat Arba]]). Ještě před koncem 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století vznikly další osady v&nbsp;bloku [[Guš Ecion]]. Rozvíjejí se také první osady na Sinajském poloostrově, kde [[Moše Dajan]] prosazuje projekt výstavby velkého města s&nbsp;přístavem [[Jamit]]. V&nbsp;roce [[1974]] je založeno hnutí [[Guš Emunim]], které požaduje jít nad rámec Alonova plánu a zahájit osidlování i&nbsp;ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu. Pro tento účel zřídilo zvláštní osidlovací organizaci [[Amana]]. Aktivisté Guš Emunim se snaží o&nbsp;usazení v&nbsp;této oblasti i&nbsp;za cenu potyček s&nbsp;izraelskou armádou. Získávají podporu opoziční strany [[Likud]] a jejího předáka [[Menachem Begin|Menachema Begina]], který slibuje, že pokud nastoupí k&nbsp;moci, nikdy se obsazených území nevzdá.<ref name="Haaretz settlements">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = 36 years, and still counting
=== Další posilování osad ===
[[Soubor:WikiAir IL-13-06 025b - Mishor Adumim.jpg|thumb|Průmyslová zóna [[Mišor Adumim]] východně od Jeruzaléma. Funguje v ní okolo dvou stovek firem.]]
V první a zejména v druhé dekádě 21. století mezitím pokračovaly židovské osady v rozmachu. Rozšiřuje se jejich ekonomická základna. Existuje zde několik velkých průmyslových zón (například [[Mišor Adumim]], východně od Jeruzaléma v Judské poušti, nebo [[průmyslová zóna Barkan]] či [[průmyslová zóna Ariel]] v západním Samařsku), které zaměstnávají izraelské i palestinské pracovní síly. V samotných osadách se rozvíjí se turistický ruch (například v Judské poušti, podél údolí Jordánu, u Mrtvého moře a na Golanech). Kontroverzi vyvolalo například zařazení zdejších ubytovacích kapacit do nabídky globálních služeb jako je [[Airbnb]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = Airbnb lists properties in illegal Israeli settlements
| url = http://www.haaretz.com/print-edition/news/three-east-j-lem-neighborhoods-petition-against-separation-fence-1.162792
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2011-06-20}}</ref> Výrazné kontroverze budilo budování menších židovských obytných souborů přímo v hustě osídleníosídlených arabských čtvrtích Jeruzaléma (zejména ve čtvrti [[Silvan (Jeruzalém)|Silvan]] nebo [[Šejch Džarach]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ma'an News Agency]]
| titul = Israeli settler leader: In 10 years, up to 500 Jewish families will reside in Sheikh Jarrah