Ústavní církev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+syn.
hrubka
Řádek 4:
[[Ústavodárné národní shromáždění]] odhlasovalo v roce 1790 občanskou ústavu duchovenstva, která znamenala, že kněží jsou placeni a podřízeni přímo státu a jsou zcela nezávislí na [[Svatý stolec|Svatém stolci]]. Tato reforma vycházela z myšlenek [[galikanismus|galikanismu]].
 
Asi 50 % duchovních [[Ancien régime|starého režimu]] složilo přísahu ústavě. Tito se nazývali ''zapřisáhlí'' (jureurs) nebo ''přísežní'' (assermentés) oproti kněžím ''nepřisáhlým'' (insermentés) nebo ''vzdorným'' (réfractaires). Biskupové skládali přísahu v roce [[1791]]. Většina původních biskupů, když obdržela rozhodnutí papeže o neuznání církve, emigrovala. Noví biskupové bylybyli zvoleni ve volbách.
 
V roce 1791 byl vydán dekret proti kněžím, kteří nepřísahali na ústavu. Ti, kteří neemigrovali, se skrývali ve svých bývalých farnostech a někdy i nadále nepovoleně sloužili mše a udělovali svátosti, což vedlo k rozdělení populace. Ústavní kněží byli někdy i odmítnání obyvatelstvem, zejména na západě Francie ([[Bretaň]], [[Vendée]]). Také zrušení [[celibát]]u pro kněží nebylo přijímáno vždy se souhlasem farníků.