Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: odstranění šablon či wikisyntaxe z parametru "stát", infobox bude generovat automaticky, replaced: | stát = Česká republika → | stát = Česko za použití AWB |
doplnění historie a popius několika prvků, nacházejích se v bazilice značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
'''[[Bazilika]] Nanebevzetí [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a [[svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]]''' ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáře nad Sázavou]] je původně [[gotika|gotický]], [[baroko|barokně]] za účasti [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Santiniho]] přestavěný kostel, který je součástí bývalého [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Žďár nad Sázavou (klášter)|kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie]]. V roce [[2009]] byl [[kostel]] povýšen na [[Basilica minor|baziliku minor]]. Je farním kostelem farnosti [[Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďár nad Sázavou-II]].<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = | titul = Žďár nad Sázavou-II| url = http://www.biskupstvi.cz/katalog/farnost.php?kod=z132| datum přístupu = 2014-06-29 | vydavatel = biskupstvi.cz}}</ref>
Je to druhý nejdelší chrám na [[Morava|Moravě]] - po [[Velehradský klášter|velehradské bazilice]] - a nejdelší chrám [[Diecéze brněnská|brněnské diecéze]].
== Historie ==
Výstavba klášterního kostela začala bezprostředně po založení kláštera roku [[1252]]. Základy kostela byly slavnostně vysvěceny 25. 5. 1253. Protáhlá trojlodní bazilika (o délce 78 m) končí na východě příčnou lodí s kaplemi (o délce 32 m).V roce 1263 byla pravděpodobně stavba kostela z větší části dokončena. V roce 1264 byly slavnostně vysvěceny oltáře. Západní průčelí kostela bylo dokončeno patrně až po roce 1300.
Roku [[1689]] byl klášterní kostel poničen požárem, při němž se zřítila tři západní pole klenby [[chrámová loď|hlavní lodi]]. Zřejmě vzápětí byl poškozený kostel opraven, snad [[Giovanni Battista Spinetti di Angelo|Giovannim Battistou Spinettim di Angelo]]. Ten po roce [[1701]] stavěl také nový, [[svatá Markéta|svaté Markétě]] zasvěcený kostelík pro poutníky při vstupu do areálu a do roku [[1703]] vybudoval také přilehlou novou [[Brána|bránu]] kláštera.<ref>[[Mojmír Horyna|HORYNA, Mojmír]]: ''J. B. Santini-Aichel – Život a dílo''. [[Nakladatelství Karolinum|Karolinum]], Praha 1998, ISBN 80-7184-664-3, S. 245</ref> Pravděpodobně po roce [[1706]] nechal opat [[Václav Vejmluva]] upravit interiér v „gotickém stylu“ Janem Santinim. Práce se týkaly především vybudování dvojice hudebních [[Kruchta|krucht]] s [[Varhany|varhanami]].<ref name="h246">HORYNA, Mojmír: (cit. v pozn. 1) S. 246</ref> Ze staršího vybavení kostela použil dva obrazy slezského malíře [[Michael Willmann|Michaela Willmanna]], představující Nanebevzetí Panny Marie, nástavec Nejsvětější Trojici. ▼
V roce 2004 byl vrácen farní (bývalý konventní) kostel zpět církvi. Po katastrofálních požárech v druhé polovině 18. století nikdo neopravoval barokní omítky a poslední předchozí výmalba interiéru byla provedena v roce 1902. Proto se v následujících letech opravovaly omítky v obou bočních lodích, transeptu a presbytáři. Rovněž byly zahájeny restaurátorské práce při obnově oltářů – opravy umělých mramorů, restaurování oltářních pláten, dřevěných plastik, v závěrových kaplích se opravovaly nástěnné fresky. Po dvou stech letech byl znovu otevřen zazděný jižní portál do rajského dvora. V roce 2008 došlo na opravy kleneb. V presbytáři byla nalezena unikátní freska zachycující průvod rytířů klečících před Matkou Boží. V čele průvodu je zobrazen pan [[Boček z Obřan]] a král [[Jiří z Poděbrad]], oba s maketou chrámu jako zakladatel a obnovitel kláštera.
Kvůli plánovanému povýšení na [[Basilica minor|baziliku minor]] došlo k vybudování nové oltářní menzy. Autorem obětního stolu je brněnský umělec Milivoj Husák. V sobotu 30. 8.2008 při páté diecézní pouti rodin brněnský biskup [[Vojtěch Cikrle]] nový oltář požehnal a vložil do něj ostatky [[Zdislava z Lemberka|svaté Zdislavy]], ochránkyně rodin a žďárský chrám se tak stal jedním z oficiálních míst kultu této světice.
▲Pravděpodobně po roce [[1706]] nechal opat [[Václav Vejmluva]] upravit interiér v „gotickém stylu“ Janem Santinim. Práce se týkaly především vybudování dvojice hudebních [[Kruchta|krucht]] s [[Varhany|varhanami]].<ref name="h246">HORYNA, Mojmír: (cit. v pozn. 1) S. 246</ref>
== Popis ==
Řádek 29 ⟶ 37:
Interiér kostela je zaklenut mohutnými, stroze působícími [[Křížová žebrová klenba|křížovými žebrovými klenbami]]. Architektonické detaily jsou modelovány barokním [[quasi]]gotickým [[štuk]]em, který částečně překrývá původní, gotické, z kamene tesané architektonické články. [[Mobiliář]] je vrcholně barokní.<ref name="h246" />
Unikátně doplnil Jan Santini transept, který přemostil dvojicí symetrických, velmi subtilně konvex-konkávně tvarovaných barokních [[Kruchta|krucht]], nesoucích dvojici těžce působících barokních varhanních skříní. Unikátně je též řešena dvojice barokních [[Portikus|portiků]], vsazených do čel příčné lodi. Tyto portiky variují Santiniho [[exteriér]]ové portiky klášterních kostelů [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|v Sedlci]] či [[kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta|v Kladrubech]].<ref name="h246" />
Štukový ornament, uplatněný ve středu kleneb nesoucích kruchty, připomíná podobné quasigoticky pojaté ornamentální štukové vzorce [[Francesco Borromini|Francesca Borrominiho]].<ref name="h247">HORYNA, Mojmír: (cit. v pozn. 1) S. 247</ref> [[Gotismus|Gotismem]] je i v Santiniho díle častěji použitý [[Barokní gotika|barokně-gotický]] vzorec dřevěných výplní [[Parapet (architektura)|parapetů]] krucht.<ref name="h246" />
Tyto Santiniho doplňky, především subtilní empory s těžce působící dvojicí varhanních skříní, patří k individuálně nejvyhrocenějším výkonům architektovy fantasie. Působí velmi expresivně, překvapivě a paradoxně, takřka přeludně, neboť dojem velmi křehké [[Podpora|podpory]] a přetíženého [[Břemeno|břemene]] vzbuzuje téměř dojem neplatnosti [[gravitace]].<ref name="h247" /> Varhany na levé empoře postavil jeden z nejlepších evropských varhanářů brněnský [[Jan David Sieber]] zřejmě někdy kolem roku 1712. Protilehlá empora je vybavena - kvůli symetrii - prázdnou varhanní skříní.
== Reference ==
| |||