67P/Čurjumov-Gerasimenko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění odkazu. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Doplnění překladu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
67P/Churyumov–Gerasimenko byl objeven v roce 1969 ukrajinským astronomem Klymem Čurjumovem z Kyjevské univerzity, který porovnával fotografie od Světlany Gerasimenkové původně zaměřené na Comas Solà. Klym Čurjumov objevil na rohu desky fotografie kometární objekt, který původně považoval za Comas Solà. Nacházel se jedenáctého září 1969 poblíž Almaty ve výzkumném středisku FAPHI v tehdejším hlavním městě kazašské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.
Po návratu do Kyjeva, zkoumal fotografie Čurjumov podrobněji a 22. října přibližně měsíc po tom, co byly fotografie pořízené byl již přesvědčený o tom, že nově rozpoznaný objekt nemůže být Comas Solà. Nově identifikovaný objekt se v rámci sady fotografií nacházel kolem 1,8 stupně mimo předpokládanou polohu Comas Solà. Následná kontrola odhalila obraz objektu Comas Solà na předpokládaném místě, tím se potvrdila odlišnost nového objektu později pojmenovaného 67P/
=== Tvar komety ===
Kometa má dvě výrazné vystupující části napojené na sebe tenkým spojem. Větší lalok tělesa má přibližné rozměry 4.1×3.3×1.8 km a menší je o rozměru 2.6×2.3×1.8 km (1.6×1.4×1.1 mil). S každým oběhnutím ztrácí kometa, hmotu ve formě plynů a prachu, která je vypařována vlivem záření ze Slunce. Současný předpoklad postupné ztráty je o průměrné tloušťce 1 ± 0.5 metru, který se vytratí za jeden dokončený oběh.
Tvar samotný je výsledkem lehkého nárazu dvou těles za poměrně nízké rychlosti. Odhalené povrchové vrstvy jsou ve viditelných dvou částech, směrované do různých směrů naznačující formování tělesa fúzí původně dvou rozdělených těles do jedné komety 67P/
=== Povrch ===
Řádek 48:
== Povrchové změny ==
Během průběhu mise sondy [[Rosetta (sonda)|Rosetta]], bylo pozorováno mnoho aktivních změn na povrchu komety. Obzvláště v době, kdy se kometa nacházela v ''[[Perihélium|přísluní]].'' Povrchové změny se projevovaly rozvíjejícími se kruhovými útvary na hladkém povrchu, které narůstaly za den i o několik metrů. Aktivita byla pozorována i na tenkém můstku mezi laloky, kde se přemístily kameny o šířce desítek metrů. Bylo pozorováno několik sesuvů srázů odhalujících nové rysy skryté pod povrchovou vrstvou a také kameny přemístěné i o 100 metrů z původní lokace na jádru komety. Konkrétní příklad byl zachycen v prosinci 2010 přístrojem sondy NAVCAM jako nově odhalená světlá oblast na povrchu. Výzkumníci týmu mise Rosetta došli k závěru, že se na povrchu komety zřítil velký útes. Jednalo se o zcela první blízké zaznamenání kolapsu vrstvy materiálu obíhající sondou a spojeného s povrchovou aktivitou komety.
== Dráha oběhu a rotace ==
Kometa pochází dle předpokladů z Kuiperova pásu a byla vymrštěna směrem k vnitřní části sluneční soustavy, kde byla také následovně ovlivněna planetou Jupiter. Planeta Jupiter lehce pozměnila trasu oběhu komety Čurjumov-Gerasimenko.
Do roku 1840 byla vzdálenost přísluní komety přibližně 4 AU (600 milionů km), tedy příliš daleko na to, aby bylo jádro komety ovlivněno zářením ze Slunce. Blízkost Jupiteru v roce 1840 zakřivila dráhu oběhu komety na bod přísluní o 3 AU (450 milionů km). Později se vzdálenost ještě více zmenšila na 2,77 AU (414 milionů km).
V únoru 1959 byla dráha oběhu komety pozměněna planetou Jupiter na přísluní 1,29 AU (193 milionů km), kdy tento bod přísluní kometě nadále přísluší. Před vstupem do bodu přísluní komety v roce 2009, byla u komety dokončena jedna rotace tělesa za 12,76 hodin. Po této události se perioda rotace zkrátila na 12,4 hodin, za předpokladu vlivu [[Točivý moment|točivého momentu]] zapříčiněného [[Sublimace|sublimací]] látek komety.
=== Perihelion roku 2015 ===
V září 2014 mělo jádro komety zdánlivou jasnost o hodnotě kolem 20. Do bodu přísluní dorazila kometa 13 srpna 2015. Od prosince 2014 do září 2015 byla hodnota elongace komety od Slunce méně než 45 stupňů. Desátého února 2015 došlo ke konjunkci se Sluncem, kdy se kometa nacházela 3,3 AU (490 milionů km) a o pěti úhlech od Slunce. Kometa překročila nebeský rovník 5. května 2015 a byla viditelná na noční obloze severní polokoule. Dokonce i po přísluní, kdy se kometa na noční obloze nacházela v konstelaci blíženců, se zdánlivá jasnost pozměnila na 12 a na její pozorování bylo nutné použití teleskopu. Od července 2016 má kometa zdánlivou jasnost o hodnotě 20.
== Budoucí mise ==
CAESAR je navrhována mise, která by měla obnášet i návrat vzorku a měla by se týkat komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda by měla přinést od komety zpět na Zemi vzorek regolitu z povrchu komety. Celkový koncept mise soutěží s dalšími návrhy v rámci Programu New Frontiers. Od prosince 2017 se umístil mezi dva finální projekty programu.
== Galerie ==
| |||