Tvořivost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
doplněn oddíl "Teorie tvůrčího procesu" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 66:
* ''Iluminace'' či osvícení je rovněž intuitivní a projevuje se náhlou konkrétní myšlenkou, nápadem. Řešitel již přestává být hledajícím a stává se objevitelem. [[Gestalt]] psychologie tento okamžik nazývá ,,AHA prožitkem".
* ''Verifikace'' či ověřování, zda nalezené řešení problému odpovídá vstupní problémové situaci a zda je lze uplatnit v praxi.
== Teorie tvůrčího procesu ==
Tvůrčí proces je středem zájmu mnoha výzkumů z oblasti [[psychologie]] a [[Kognitivní věda|kognitivní vědy]]. Různé interpretace výsledků těchto výzkumů vedli k různým teoriím o tom jak kreativní chování vzniká a jakým způsobem probíhá.
=== Inkubace ===
Inkubace je přestávkou od aktivní snahy vyřešit problém, která může přinést vhled. Od doby kdy byla začleněna do Wallasova modelu tvůrčího procesu je tato přestávka v centru pozornosti mnohých výzkumů. Ward<ref>{{cite book |author=Ward, T. |year=2003 |chapter=Creativity |editor= Nagel, L. |title=Encyclopaedia of Cognition |location=New York |publisher=Macmillan}}</ref> vypočítává všechny hypotézy, které byly sestaveny k vysvětlení toho, proč přestávka napomáhá tvůrčímu procesu a upozorňuje na část empirických důkazů, které naznačují, že hlavní přínos přestávky je v zapomínání. Bez přestávky se totiž řešitel problému mnohem snadněji zasekne ve slepé uličce díky fixaci na klamné nápovědi.<ref>{{cite book|last=Smith|first=Steven M.|title=The Creative Cognition Approach|year=1995|publisher=[[MIT Press]]|editor=Steven M. Smith |editor2=Thomas B. Ward |editor3=Ronald A. Finke|chapter=Fixation, Incubation, and Insight in Memory and Creative Thinking}}</ref>
Tuto teorii můžeme vnímat v kontrastu s teorií starší, která tvrdí, že řešení problémů se za záhadných okolností vynořují z podvědomí, zatímco je vědomí zaujato něčím jiným, což umožňuje vytváření nových a originálních propojení myšlenek bez toho, aby tento proces byl narušován snahou vědomí o zachování řádu. <ref>{{Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). ''Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention.'' New York: Harper Perennial. {{ISBN|0-06-092820-4}}}}</ref>
=== Divergentní a konvergentní myšlení ===
Viz níže.
=== Kreativní kognice ===
Tento přístup předpokládá, že tvůrčí proces probíhá ve dvou fázích. V první fázi si jedinec vytvoří určité mentální reprezentace, které tato teorie nazývá preinventivními strukturami. V druhé fázi z těchto struktur skládáme nápady a řešení. Tato teorie víceméně vychází z výsledků některých výzkumů, které naznačují, že i když lidé využívají svou imaginaci k vytváření nových myšlenek, činí tak většinou predikovatelným způsobem v rámci již existujících konceptů a kategorií. <ref>Ward, T.B. (1995). What’s old about new ideas. In S. M. Smith, T. B. Ward & R. A. & Finke (Eds.) ''The creative cognition approach'', 157–178, London: MIT Press.</ref>
=== Explicitní-Implicitní interakce ===
Helie a Sun<ref>{{cite journal |author1=Helie S. |author2=Sun R. | year = 2010 | title = Incubation, insight, and creative problem solving: A unified theory and a connectionist model | url = | journal = Psychological Review | volume = 117 | issue = | pages = 994–1024 | doi=10.1037/a0019532 | pmid=20658861}}</ref> se pokusili navrhnout vlastní teorii tvůrčího procesu, která se zakládá na pěti principech:
# Společná existence a rozdíly mezi implicitními a explicitními znalostmi.
# Vzájemné působení implicitních a explicitních procesů během většiny úloh
# Redundantní reprezentace explicitních a implicitních znalostí.
# Integrace výsledků explicitních a implicitních procesů
# Iterační metoda
Tuto teorii lze chápat jako první krok k vytvoření procedurální teorie tvořivosti, která bude zahrnovat vhled, inkubaci a další příbuzné jevy.
=== Míšení konceptů ===
Tato teorie předpokládá, že tvořivé myšlenky vznikají míšením složek jednotlivých scénářů a vztahů mezi nimi na hranicích mezi dvěma rozdílnými referenčními rámci.<ref>{{cite book |author=Koestler, A. |title=The Act of Creation |year=1964 |authorlink=Arthur Koestler |isbn=0-330-73116-5 |publisher=Pan Books |location=London}}</ref>
=== Teorie zdokonalování ===
Teorii zdokonalování z větší části vyvinula psycholožka Liane Gaborová. Tato teorie v zásadě tvrdí, že tvořivost vzniká na základě sebeřízení a sebezdokonalování. Klade důraz nejen na viditelný výsledek tvořivého procesu, ale i na vnitřní kognitivní restrukturalizaci a úpravu pohledu na svět, kterou ssebou tvoření přináší. Úkol se zde střetává s naším světonázorem a z této interakce ani jedna strana nevyjde nezměněna. Tento střet se opakuje dokud není úkol splněn, ale v té chvíli je samotné zadání úkolu nazíráno z poněkud odlišného úhlu a světonázor prodělal mírnou, nebo i drastickou změnu, neboť následuje obecnou tendenci všech světonázorů eliminovat kognitivní disonanci a vyhledávat souhlad mezi všemi svými složkami, ať to jsou myšlenky, přístupy, nebo vědomosti.
V centru pozornosti zde stojí potencionální stav, laicky řečeno "nedopečené nápady", které vznikají na základě náhodných asociací mezi minulými zážitky a vědomostmi a tím na co právě myslíme během našeho tvůrčího procesu.
Narozdíl od jiných teorií tvůrčího procesu, které vnímají tvůrčí proces prostě jako náhodné spojování nápadů, teorie zdokonalování se pokouší vysvětlit rukopis autorů, který je rozeznatelný i když daný autor zkusí vytvořit své dílo v jiném druhu umění, než v jakém tvořil doposud. Vysvětlením tohoto nezaměnitelného rukopisu je zde nezaměnitelný světonázor autora, který se promítá do všech jeho děl. <ref>Gabora, L. & Saab, A. (2011). Creative interference and states of potentiality in analogy problem solving. ''Proceedings of the Annual Meeting of the Cognitive Science Society''. July 20–23, 2011, Boston MA.</ref>
=== Každodenní tvořivá myšlenka ===
Lidé si všeobecně poměrně často představují alternativy k současné realitě myšlenkou začínající slovy "Kdybych tak.." <ref>Roese, N. J. & Olson, J. M. (1995). ''What Might Have Been: The Social Psychology of Counterfactual Thinking''. Mahwah, New Jersey: Erlbaum</ref>. Toto tzv. kontrafaktuální myšlení můžeme považovat za tvořivý proces <ref>Markman, K. Klein, W. & Suhr, E. (eds) (2009). ''Handbook of mental simulation and the human imagination.'' Hove, Psychology Press</ref>, neboť zvažování alternativ k současné realitě probíhá obdobným způsobem jako racionální zvažování alternativ.<ref>[[Ruth M. J. Byrne|Byrne, R. M. J.]] (2005). The Rational Imagination: How People Create Counterfactual Alternatives to Reality. Cambridge, MA: MIT Press.</ref>
== Divergentní a konvergentní myšlení ==
Tvořivé myšlení se někdy označuje jako [[divergentní myšlení|divergentní]] (rozbíhavé), čili myšlenkový proces, z něhož vzniká množství nápadů a myšlenek.<ref
|příjmení = Sawrey |jméno=J.|příjmení2=Telford |jméno2=Ch. |titul=Educational psychology |rok=1968 |vydavatel=Allyn and Bacon, INC. |místo=Boston |jazyk=anglicky }}</ref>. Jeho protikladem je myšlení konvergentní, směřující k jednomu správnému nebo nejlepšímu řešení. Příkladem je výběr jedné správné položky v testu s více možnostmi výběru.<ref name="Sawrey"/>
Skutečný tvůrčí proces je ovšem kombinací obou složek. Divergentní myšlenkový postup nejprve nabídne mnoho různých řešení, poté nastupuje myšlení konvergentní, které vybere z množství nápadů ten nejvhodnější.<ref name="Dacey"/><ref name="Sawrey"/>
| |||