|
| typ = křesťanství
| obrázek = Juletræet.jpg
| popisek = Vánoční stromečekstromek je vedle [[jesličky|jesliček]]<br>nejznámějším symbolem Vánoc
| oficiální název = Vánoce
| jiný název =
| slavený = většinou křesťanů po celém světě, stejně jakoi některými nekřesťany
| významnost = Narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]].
| datum = ''KřesťanskéVánoční slavení:doba''<br>'''od [[vigilie]] (předvečera) [[25. prosinec|25. prosince]]''' po [[svátek Křtu Páně]]<br>v [[Západní církev|západníchkřesťanských církvích]]<br>
'''[[7. leden|7. ledna]]''' ve většině [[Východní křesťanství|východních církví]] včetně [[pravoslaví|pravoslavných]]<br>
'''[[6. leden|6. ledna]]''' v arménské apoštolské církvi
''Lidové slavení:''<br>
'''[[24. prosinec|24. prosince]]''' vŠtědrý některýchden v zemíchEvropě, včetně ČR<br>
'''[[25. prosinec|25. prosince]]''' ve většině západních zemí ([[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Velká Británie]] atd.)
| oslavy =
| zvyky = koleda, dávání dárků, rodinná setkávání, zdobení stromků.
| souvisí s = [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]], [[Advent]], [[Epifanie]], [[Svátek Křtu Páně]]}}
[[Soubor: Nativity from Sherbrooke Missal cropped.jpg |thumb|upright=1.0|Narození Páně, misál ze Sherbrooke, kolem 1315 ]]
}}
[[Soubor: Nativity (15th c., Annunciation Cathedral in Moscow).jpg |thumb|upright=1.0|Andrej Rublev, Narození Páně (kolem 1425) ]]
'''Vánoce''' jsou [[Křesťanství|křesťanské]] svátky narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. S Vánocemi souvisí doba [[advent]]ní, která jim předchází a slouží jako příprava na narození Ježíše Krista.
[[Soubor: Godey'streeDec1850.GIF |thumb|upright=1.0|Vánoční stromek britské královny (1848)]]
[[Soubor: |thumb|upright=1.0| ]]
'''Vánoce''' jsou [[Křesťanství|křesťanské]] svátky narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Předchází jim doba [[advent]]ní a Štědrý den jako příprava na vlastní svátek, následuje doba vánoční až do neděle po 6. lednu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pavel VI. | jméno = | titul = Norme generali per l'ordinamento dell'Anno liturgico e del Calendario romano, 33 | periodikum = Cattolici Romani: forum cristiano cattolico italiano. | datum = | ročník = | číslo = | strany = | jazyk = it | url = http://www.cattoliciromani.com/75-thesaurus-liturgiae/54413-norme-generali-per-l-ordinamento-dell-anno-liturgico-e-del-calendario-romano | datum přístupu = 2017-12-29 }}</ref> a podobně i v jiných západních církvích. Ve většině [[pravoslaví|pravoslavných]] církví se datum svátků stanovuje podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], takže datum Vánoc 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První záznam o křesťanském svátku Vánoc pochází ze [[4. století|4. století]] z Říma.
Vánoce patří (spolu s [[Velikonoce]]mi a [[Letnice]]mi) k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. [[Slavnost Narození Páně]] připadá tradičně na [[25. prosinec|25. prosince]] a Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera (večer 24. prosince) do svátku [[Svátek Křtu Páně|Křtu Páně]] (od roku 1969 první neděle po [[6. leden|6. lednu]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pavel VI.
| jméno =
| titul = Norme generali per l'ordinamento dell'Anno liturgico e del Calendario romano, 33
| periodikum = Cattolici Romani: forum cristiano cattolico italiano.
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = it
| url = http://www.cattoliciromani.com/75-thesaurus-liturgiae/54413-norme-generali-per-l-ordinamento-dell-anno-liturgico-e-del-calendario-romano
| datum přístupu = 2017-12-29
}}</ref> předtím [[13. leden|13. leden]]), a podobně Vánoce datují i mnohé jiné západní církve. Ve většině [[pravoslaví|pravoslavných]] církví se slavení svátků stanovuje podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], takže datum Vánoc 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden. První záznamy oslav Vánoc křesťany pocházejí ze [[4. století|4. století]] z Říma.
V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na [[Štědrý den]], [[24. prosinec|24. prosince]], kdycož je [[vigilie|předvečer]] (vigilie) vánoční slavnosti. Samotné Vánoce podle křesťanské tradice (respektující starší židovskou zvyklost počítání nového dne od soumraku) začínají s vyjitím první večerní hvězdy 24. prosince. K Vánocům se pojí množství lidových tradic,zvyků k nimžjako se řadí[[koleda]], [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]. Zvyku dávat dárky hojně využívá obchod a reklama.
Ve 20. a 21. století jsouse Vánoce v mnoha zemích vnímánychápou převážněpředevším jako svátky pokoje, rodiny a lásky, kterýa lidé je slaví společněv rodinách bez ohledu na své náboženské přesvědčenívyznání.
== Etymologie ==
Slovo ''Vánoce'' pochází ze staroněmeckého ''wāhnachten'' (dnes ''Weihnachten''), složeného z ''wīha-'' (světit) a ''Nacht'' (noc).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Holub | jméno = Josef | odkaz na autora = | příjmení2 = Lyer | jméno2 = Stanislav | odkaz na autora2 = | rok = 1978 | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého | vydání = 2 | vydavatel = SPN | místo = Praha | stránky = 501}}</ref> [[Václav Machek (jazykovědec)|Machkův]] etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar ''wínnahten'' a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Machek | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Machek | rok = 1971 | titul = Etymologický slovník | vydání = 3 | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 677}}</ref> Německý Pfeiferův etymologický slovník odvozuje německé ''weihen'' od staroindického ''vinákti'', třídit, oddělovat.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pfeifer | jméno = Wolfgang | odkaz na autora = | rok = 1995 | titul = Etymologisches Wörterbuch des Deutschen | vydání = 1 | vydavatel = Deutscher Taschenbuch Verlag | místo = München | stránky = 1549 | isbn = 3-05-000626-9
Slovo ''Vánoce'' pochází ze staroněmeckého ''wāhnachten'' (dnes ''Weihnachten''), složeného z ''wīha-'' (světit) a ''Nacht'' (noc).<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
| příjmení = Holub
Místo termínu Vánoce se někdy obecně používá označení [[Štědrý den]] (ačkoliv jde jen o jeden ze svátků) nebo hovorovější ''Ježíšek''. Jako pojmenování období se používá výraz ''Vánoční svátky''.
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Lyer
| jméno2 = Stanislav
| odkaz na autora2 =
| rok = 1978
| titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého
| vydání = 2
| vydavatel = SPN
| místo = Praha
| stránky = 501
}}</ref> [[Václav Machek (jazykovědec)|Machkův]] etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar ''wínnahten'' a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
| odkaz na autora =
| rok = 1971
| titul = Etymologický slovník
| vydání = 3
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| stránky = 677
}}</ref> Německý Pfeiferův etymologický slovník odvozuje německé ''weihen'' od staroindického ''vinákti'', třídit, oddělovat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pfeifer
| jméno = Wolfgang
| odkaz na autora =
| rok = 1995
| titul = Etymologisches Wörterbuch des Deutschen
| vydání = 1
| vydavatel = Deutscher Taschenbuch Verlag
| místo = München
| stránky = 1549
| isbn = 3-05-000626-9
}}</ref> Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy „lidovou“ etymologií, je z výrazu ''dvě noce'', který označoval období, kdy ''noc trvala jako tři''.{{Doplňte zdroj}}
Místo termínu Vánoce, jenž zahrnuje několikadenní svátek, se někdy obecně používá označení [[Štědrý den]] (ačkoliv jde jen o jeden ze svátků) nebo hovorovější ''Ježíšek''. Pro označení předvečeru svátku je používán termín Štědrý večer. Jako pojmenování období bývá používán výraz ''Vánoční svátky''.
== Biblický příběh narození Ježíše ==
NáboženskouNáboženský podstatouobsah křesťanských Vánoc je oslava narození ([[vtělení]]) Ježíše Krista. Příběhv aBetlémě. okolnostiOkolnosti Ježíšova narození Ježíše jsouse často znázorňoványznázorňují pomocína vánočních [[jesličky|betlémůjesličkách]]. Události(Betlémech), které serozvíjejí vztahujístručné k početípříběhy az narození Ježíše Nazaretského, jsou popsány v [[Nový zákon|NovémNového zákonězákona]]., Hlavními zdroji jsou evangeliaz [[Evangelium podle Lukáše| evangelia podle Lukáše]] a [[Evangelium podle Matouše|podle Matouše]]., Biblickékteré příběhyse narozeníod Kristasebe majíovšem zčástiliší, legendárnía charakter, nelzedoplňují je tedyo považovatlegendární zapodrobnosti. přesný popis historické události.
V době, kdy byla matka [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], Alžběta, v šestém měsíci, se podle biblického vyprávění zjevil [[Gabriel (archanděl)|archanděl Gabriel]] v [[Nazaret]]ě Marii, panně zasnoubené Josefovi, muži z rodu [[David (biblická postava)|Davidova]]. Anděl Marii oznámil, že počne a porodí syna, Ježíše, jenž bude navěky kralovat nad rodem [[Jákob]]ovým a jeho království bude bez konce.<ref>{{Citace bible|Lk|1}}</ref> Josef chtěl poté, co se zjistilo, že Marie počala z Ducha svatého, Marii potají propustit, avšak ve snu k němu sestoupil anděl a pravil: „''Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.''“<ref>{{Citace bible|Mt|1}}</ref>
Na základě císařského příkazu ke sčítání lidu Josef a Marie vydali z [[Galilejské knížectví|Galileje]], z města Nazareta, do [[Judsko|Judska]], do města Davidova jménem [[Betlém]]. Zde se Josef měl nechat zapsat.<ref name="rfr2">{{Citace bible|Lk|2}}</ref> V době, kdy dorazili do města, porodila Marie svého prvorozeného syna, zavinula jej do [[Plenka|plenek]] a položila do [[Jesličky|jeslí]] v [[chlév]]ě, kde nocovali, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. Zdejší [[pastevec|pastýři]] v té době pásli pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Této noci u nich přistál anděl Páně a řekl jim: „''Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.''“ Pastýři spěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.<ref name="rfr2" />
Když byla matka [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], Alžběta, v šestém měsíci, zjevil se podle Lukášova vyprávění [[Gabriel (archanděl)|archanděl Gabriel]] v [[Nazaret]]ě Marii, panně zasnoubené Josefovi, muži z rodu [[David (biblická postava)|Davidova]]. Oznámil jí, že počne a porodí syna, Ježíše, jenž bude navěky kralovat nad rodem [[Jákob]]ovým a jeho království bude bez konce {{Citace bible|Lk|1|30-34}}. Když Josef zjistil, že Marie je těhotná, chtěl ji propustit, avšak anděl ho ve snu poučil: „''Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.''“{{Citace bible|Mt|1|18-25}}
Narození Ježíše předpověděla [[hvězda]], která byla později při oslavách Vánoc zobrazována jako [[kometa]]. Hvězdu spatřili [[Tři králové|mudrci]] z východu a přišli do [[Jeruzalém]]a, kde se vyptávali po novorozeném králi Židů (Ježíšovi), jehož hvězdu viděli, aby se mu poklonili. Zprávy o tom se donesly králi [[Herodes Veliký|Herodovi]], který se znepokojil, svolal kneží a zákoníky a vyptával se jich na místo narození onoho Mesiáše. Oni mu odpověděli: „''V judském Betlémě, neboť tak je psáno u proroka.''“<ref name="rfr3">{{Citace bible|Mt|2}}</ref> Herodes tedy vyslal mudrce do Betléma, aby dítě nalezli. Pak mu měli podat zprávu, aby se mohl také přijít poklonit. Hvězda, kterou mudrcové předtím spatřili na východě, se jim opět zjevila a šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Mudrcové tak nalezli dům i Ježíše s Marií a Josefem. Poklonili se Ježíšovi a předali mu dary: [[zlato]], [[kadidlo]] a [[Myrha|myrhu]].<ref name="rfr3" /> Protože dostali napomenutí ve snách, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se mudrcové jinou cestou do své země. K Josefovi ve snu také sestoupil anděl a varoval jej před Herodem, takže Marie s Ježíšem a Josefem brzy poté uprchli do [[Egypt]]a. Král Herodes, když zjistil, že se mudrcové nevrátili se zprávou o novém židovském králi, dal příkaz povraždit všechny děti mladší dvou let v Betlémě a okolí.<ref name="rfr3" />
Podle příkazu císaře Augusta ke sčítání lidu se Josef s Marií vydali z [[Galilejské knížectví|Galileje]], z města [[Nazaret]]a, do [[Judsko|Judska]], do města Davidova jménem [[Betlém]], kde se Josef měl nechat zapsat.{{Citace bible|Lk|2|1-4}} Když tam došli, nenašli nocleh a Marie porodila svého prvorozeného syna v [[chlév]]ě, kde nocovali. Zavinula jej do [[Plenka|plenek]] a položila do [[Jesličky|jeslí]], protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. [[Pastevec|Pastýřům]], kteří v okolí pásli pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda, se zjevil anděl Páně a řekl jim: „''Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.''“ Pastýři spěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. {{Citace bible|Lk|2}}
Znamením Ježíšova narození byla podle Matoušova evangelia [[hvězda]], kterou někteří pokládali za [[kometa|kometu]] a později [[Johannes Kepler]] za opakovanou [[Konjunkce (astronomie)|konjunkci planet]]. Hvězdu spatřili [[Tři králové|mudrci]] (řecky magoi, učenci) z východu a přišli do [[Jeruzalém]]a, kde se vyptávali po novorozeném králi Židů ([[Mesiáš]]i), aby se mu poklonili. Když se to doslechl král [[Herodes Veliký|Herodovi]], který se obával vzpoury, vyptal se židovských znalců, kde se má Mesiáš narodit. Ti mu odpověděli: „''V judském Betlémě, neboť tak je psáno u proroka.''“{{Citace bible|Mt|2|5}} Herodes tedy poslal mudrce do Betléma, aby dítě našli a při návratu mu podali zprávu, prý aby se mohl také poklonit. Hvězda, kterou předtím spatřili na východě, se mudrcům opět zjevila a šla před nimi až nad místo, kde bylo dítě s Marií a Josefem. Poklonili se Ježíšovi a předali mu královské dary: [[zlato]], [[kadidlo]] a [[Myrha|myrhu]].{{Citace bible|Mt|2|11}} Protože byli ve snu napomenuti, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se domů jinou cestou.
Také Josefa anděl varoval před Herodem, takže s Marií a s malým Ježíšem uprchli do [[Egypt]]a. Když Herodes zjistil, že se mudrcové k němu nevrátí se zprávou o novém židovském králi, dal povraždit všechny chlapce mladší dvou let v Betlémě a okolí. {{Citace bible|Mt|2|13-23}}
Tento příběh z Bible bývá během Vánoc připomínán a zobrazován a odkazují na něj vánoční symboly.
== Historie ==
{{Podrobně|Vánoce během historie}}
=== Datum Vánoc ===
Datum Ježíšova narození nebylo pro první křesťany zdaleka tak důležité jako jeho veřejné vystoupení a hlavně jeho utrpení, smrt a zmrtvýchvstání. Z biblických zdrojů jen Lukášovo evangelium uvádí Ježíšovo narození do souvislosti s historickou událostí, jejíž datum je známo {{citát bible|Lk|2|1-2}}. Zdroj, který měl k dispozici, však nebyl příliš spolehlivý, a tak si jeho údaje odporují. Proto není možné přesně určit ani rok,natož pak úplné datum Ježíšova narození. To se zprvu patrně připomínalo a slavilo zároveň s jeho [[Epifanie|epifanií]] o svátku Zjevení Páně (6. ledna).
Když se začalo připomínat samostatně, pokoušeli se křesťanští autoři stanovit toto datum spekulativně, a to dvojí cestou. Jedna je spojovala se zimním [[slunovrat]]em a s římským svátkem slunce (Sol invictus). Ježíš Kristus se podle ní narodil v nejkratší den roku, kdy i pohané slaví naději, že slunce překoná zimu a temnotu, tak jako Ježíš Kristus. Ostatně i starozákonní prorok [[Malachiáš]] psal o „slunci spravedlnosti“ a křesťané jeho výrok vztahovali na Krista. Větší váhu však měla druhá cesta,která vycházela z předpokladu, že Ježíš, který zemřel o svátku [[Pesach]], židovských Velikonoc, v den 14. nisanu, jemuž zhruba odpovídá 25. březen latinského kalendáře, byl ve stejném dni také počat. Podle jedné židovské tradice je totiž znakem dokonalého života, že trval celistvý počet let, a svátek Zvěstování se slavil v tentýž den. A pokud se k datu 25. března připočte 9 měsíců, vychází datum 25. prosince.
Nejstarší křesťané slavili Narození a Zjevení Páně 6. ledna jako [[Epifanie]]. Teprve když císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] vydal roce 313 [[Edikt milánský]], přeložil v roce [[354]] římský biskup (papež) [[Liberius]] datum [[Kristus|Kristova]] narození na [[25. prosinec]].<ref name=prelozenivanoc1>{{Citace elektronického periodika
Nejstarší jednoznačné určení data křesťanského svátku Vánoc na 25. prosinec pochází z Chronographu pozdně římského kronikáře [[Furius Dionysius Filocalus|Furia Dinysia Filocala]] z roku 354, který ustanovení tohoto data připisuje papeži [[Liborius|Liboriovi]] a klade do roku 336. Spis se ovšem zachoval jen v pozdějších opisech, takže nelze zcela vyloučit, že tento záznam je pozdější vsuvka.<ref name=prelozenivanoc1>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Z historie betlémářství | periodikum = www.zlateruce.com| datum vydání = | datum přístupu = 2017-12-25 | url = http://www.zlateruce.com/clanek/1--z-historie-betlemarstvi/ }}</ref><ref name=prelozenivanoc2>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jakouběová | jméno = Vladimíra | odkaz na autora = | titul = Vánoce slavíme, málo o nich víme | periodikum = Euro portál | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2002-12-23 | datum přístupu = 2017-12-25 | url = https://www.euro.cz/byznys/vanoce-slavimemalo-o-nich-vime-864633}}</ref>
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Z historie betlémářství
| periodikum = www.zlateruce.com
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-12-25
| url = http://www.zlateruce.com/clanek/1--z-historie-betlemarstvi/
}}</ref><ref name=prelozenivanoc2>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jakouběová
| jméno = Vladimíra
| odkaz na autora =
| titul = Vánoce slavíme, málo o nich víme
| periodikum = Euro portál
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2002-12-23
| datum přístupu = 2017-12-25
| url = https://www.euro.cz/byznys/vanoce-slavimemalo-o-nich-vime-864633
}}</ref>
Tuto událost dosvědčuje [[Filokalův chronograf]] z roku 354, kdy již bylo slavení Vánoc zřejmě nějakou dobu zavedené. Od slavení svátku bylo krátce upuštěno poté, co [[Řehoř z Nazianzu|Řehoř z Nazianzu]] odstoupil z úřadu patriarchy konstantinopolského v roce 381, ale bylo znovu zavedeno [[Jan Zlatoústý|Janem Zlatoústým]] asi v roce 400.<ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Martindale | jméno = Cyril Charles | příjmení2 = | jméno2 = | titul = The Catholic Encyclopedia, Vol. 3/ Christmas | vydání = | vydavatel = New York: Robert Appleton Company | místo = | rok = 1908 | počet stran = | strany = | isbn = | url = http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm}}</ref>
=== Obsah a charakter svátku ===
Slavení svátku bylo krátce přerušeno, když se [[Řehoř z Nazianzu|Řehoř z Nazianzu]] v roce 381 vzdal úřadu konstantinopolského patriarchy, ale bylo obnoveno [[Jan Zlatoústý|Janem Zlatoústým]] asi v roce 400.<ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Martindale | jméno = Cyril Charles | příjmení2 = | jméno2 = | titul = The Catholic Encyclopedia, Vol. 3/ Christmas | vydání = | vydavatel = New York: Robert Appleton Company | místo = | rok = 1908 | počet stran = | strany = | isbn = | url = http://www.newadvent.org/cathen/03724b.htm}}</ref>
[[Soubor:Frankfurt Weihnachtsmarkt 1851.jpg|náhled|Vánoční trhy, Frankfurt, 1851]]
V raném středověku bylase oslava [[Narození Páně]] považovánapovažovala za méně významný svátek než [[Epifanie]] (Zjevení Páně, 6. ledna), která je v západním křesťanství zaměřenazaměřená na návštěvu mudrců. Významnost Štědrého dne bylavšak postupně zvyšovánarostla po korunovaci císaře [[Karel Veliký|Karla Velikého]] nav císaře naden Narození Páně v roce 800. Podobu Vánoc výrazně ovlivnil [[František z Assisi]], který roku 1223 v obci Greccio ve střední Itálii postavil první [[jesličky]], patrně s živými lidmi a zvířaty. Tím založil tradici betlémů, která se rozšířila havně ve střední Evropě.Během středověku se pak svátek stal tak významným, že kronikáři běžně uváděli, kde různí magnáti slavili Vánoce. Různí umělci té doby byli odsouzeni za oplzlé koledy, což naznačuje, že divoké tradice římských [[Saturnálie|Saturnálií]] a germánské [[Yule]] pokračovaly i v této novérámci forměslavení pod názvem VánoceVánoc.<ref name=":6">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Murray | jméno = Alexander | titul = "Medieval Christmas" | url = http://www.historytoday.com/alexander-murray/medieval-christmas | vydavatel = | místo = | datum vydání = }}</ref> Opilost, promiskuita a hazardní hry byly také v té době důležitým prvkem oslavyveřejného svátku. Vánoce byly ve středověku veřejné svátky, jakoJako ozdoby bylyse používánypoužíval [[břečťan]], [[cesmína]], a jiné stálezelené rostliny.<ref name=":7">{{Citace elektronické monografie | příjmení = McGreevy | jméno = Patrick | titul = "Place in the American Christmas," | url = http://links.jstor.org/sici?sici=0016-7428%28199001%2980%3A1%3C32%3APITAC%3E2.0.CO%3B2-2 JSTOR | vydavatel = | místo = | datum vydání = 2007-09-10 | kapitola = ''Geographical Review'' Vol. 80, No. 1, January 1990 32–42}}</ref>
Podle učeného benediktina [[Jan z Holešova|Jana z Holešova]] (+ asi 1436) se v českých zemích (a patrně i v celé Evropě) se k Vánocům ve středověku vázalo „tisíc lidových zvyků“, z nichž výslovně uvádí sedm: zvyk bdění ([[vigilie]]) a [[půst|postu]]u, pohoštění a [[almužna|almužny]] pro chudé, vzájemného obdarovávání, pečení pletence z bílého těsta ([[vánočka]]), krájení ovoce, chození na koledu a stlaní slámy na podlahu. Všechny sice obhajuje jako dobré a prospěšné, na každém z nich má ale i ďábel svůj díl, protože všechny se mohou zvrhnout v opak.
Na území Česka byl o Vánocích v období středověku dodržován zvyk bdění ([[vigilie]]) a [[půst]]u. Také bylo zvykem, aby v předvečer Narození Páně kněží a žáci chodili a kalendovali, čili koledovali, po domech svých věřících, což činili i v osmý den ([[oktáv]]) téhož svátku.<ref name="janz holesova">{{Citace elektronické monografie
| titul = Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu
| url = https://is.muni.cz/el/1441/podzim2005/CJ3MP_LSC1/um/stedry_vecer.pdf
| datum_přístupu = 2017-12-26
| kapitola = ''Pojednání o Štědrém večeru'' od Jana z Holešova}}</ref>
Je popisováno, že do 16. století měly vánoční dárky charakter úplatků. Poddaní dávali dárky vrchnosti a úředníkům, podřízení nadřízeným. Někdy bývaly dárky vymáhány i násilím.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dárky
| url = http://www.farnost-celakovice.cz/svatky.php?s=1_5
}}</ref>
Oslava Vánoc se v 17. století přesunula do rodin, kde bylo oslavováno narození Ježíška a uctíváno rodinné štěstí a vzájemná pospolitost. Také se Vánocích vítal [[Zimní slunovrat|návrat Slunce]] a s tím byly spojeny i štědrovečerní zvyky a obyčeje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Staročeské Vánoce
| url = http://www.radio.cz/cz/static/vanoce/staroceske-vanoce
}}</ref>
V předvečer Narození Páně kněží a žáci chodili a kalendovali čili koledovali po domech, což činili i v osmý den ([[oktáv]]) téhož svátku.<ref name="janz holesova">{{Citace elektronické monografie | titul = Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu | url = https://is.muni.cz/el/1441/podzim2005/CJ3MP_LSC1/um/stedry_vecer.pdf | datum_přístupu = 2017-12-26 | kapitola = ''Pojednání o Štědrém večeru'' od Jana z Holešova}}</ref>
V roce 1644, během anglické občanské války, angličtí [[puritáni]] ovládající [[Parlament Spojeného království#Anglický parlament|Parlament]] zakázali slavení Vánoc jako nebiblického a pohanského zvyku.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Durston | jméno = Chris | titul = Lords of Misrule: The Puritan War on Christmas 1642–60 | url = http://www.historytoday.com/chris-durston/lords-misrule-puritan-war-christmas-1642-60 | vydavatel = History Today | místo = | datum vydání = }}</ref> Následovaly protesty proti rušení Vánoc, zákaz však vydržel až do roku 1660. Podobné zákazy byly uplatněny i ve Skotsku a některých anglických koloniích. Ve Skotsku byl zákaz slavení Vánoc zrušen roku 1686, ovšem oficiálním svátkem se Vánoce staly až roku 1958.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Houston | jméno = Rab | příjmení2 = Houston | jméno2 = Robert Allan | titul = Scotland: a very short introduction | vydání = | vydavatel = Oxford University Press | místo = | rok = | počet stran = | strany = 172 | isbn = 978-0-19-923079-2}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
Slavení Vánoc se od 17. století pomalu přesouvalo do rodin, kde se slavilo narození Ježíška a uctívalo rodinné štěstí a pospolitost. Na druhé straně se o Vánocích vítal i [[Zimní slunovrat|návrat Slunce]], zejména na venkově, a lidové zvyky zahrnovaly i věštění a další spíše pověrečné štědrovečerní zvyky a obyčeje.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Staročeské Vánoce | url = http://www.radio.cz/cz/static/vanoce/staroceske-vanoce}}</ref> To budilo pohoršení a vyvolalo i opakované zákazy.
| titul = Christmas and New Year traditions in Scotland
| periodikum = [[The Scotsman]]
| datum_vydání = 2013-12-09
| datum_aktualizace = 2013-12-24
| datum_přístupu = 2014-12-28
| url = http://www.scotsman.com/lifestyle/heritage/christmas-and-new-year-traditions-in-scotland-1-3226062
}}</ref> V [[Nová Anglie|Nové Anglii]] byla oslava zakázána například v [[Boston]]u v letech 1659 až 1681.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Why Christmas Was Banned in Boston from 1659 to 1681 | url = http://modernnotion.com/christmas-banned-in-boston-1659-1681/ | vydavatel = Modern Notion | místo = | datum vydání = 2014-12-19}}</ref>
V roce 1644, za anglické občanské války, [[puritáni]] ovládající [[Parlament Spojeného království#Anglický parlament|Parlament]] zakázali slavení Vánoc jako nebiblického a pohanského zvyku.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Durston | jméno = Chris | titul = Lords of Misrule: The Puritan War on Christmas 1642–60 | url = http://www.historytoday.com/chris-durston/lords-misrule-puritan-war-christmas-1642-60 | vydavatel = History Today | místo = | datum vydání = }}</ref> Následovaly protesty proti rušení Vánoc, zákaz však vydržel až do roku 1660. Podobné zákazy byly uplatněny i ve Skotsku a některých anglických koloniích. Ve Skotsku byl zákaz slavení Vánoc zrušen roku 1686, ovšem oficiálním svátkem se Vánoce staly až roku 1958.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Houston | jméno = Rab | příjmení2 = Houston | jméno2 = Robert Allan | titul = Scotland: a very short introduction | vydání = | vydavatel = Oxford University Press | místo = | rok = | počet stran = | strany = 172 | isbn = 978-0-19-923079-2}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Christmas and New Year traditions in Scotland | periodikum = [[The Scotsman]] | datum_vydání = 2013-12-09 | datum_aktualizace = 2013-12-24 | datum_přístupu = 2014-12-28 | url = http://www.scotsman.com/lifestyle/heritage/christmas-and-new-year-traditions-in-scotland-1-3226062}}</ref> V [[Nová Anglie|Nové Anglii]] byla oslava zakázána například v [[Boston]]u v letech 1659 až 1681.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Why Christmas Was Banned in Boston from 1659 to 1681 | url = http://modernnotion.com/christmas-banned-in-boston-1659-1681/ | vydavatel = Modern Notion | místo = | datum vydání = 2014-12-19}}</ref> V [[Pensylvánie|Pensylvánii]] Vánoce nadšeně slavili [[Moravští bratři]], osadníci německé i moravské národnosti, ve městech, která založili, například [[Bethlehem (Pensylvánie)|Bethlehem]], [[Nazareth (Pensylvánie)|Nazareth]] a [[Lititz]]. Moravané v Bethlehemu měli první vánoční stromky v Americe, stejně jako první betlémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Smith | jméno = Nancy Thomas | příjmení2 = | titul = Moravian Christmas in the South | vydání = | vydavatel = | místo = | rok = 2007 | počet stran = | strany = 20 | isbn = 0-8078-3181-6}}</ref>
V [[Pensylvánie|Pensylvánii]] byli známi pro své nadšené oslavy Vánoc obyvatelé měst [[Bethlehem (Pensylvánie)|Bethlehem]], [[Nazareth (Pensylvánie)|Nazareth]] a [[Lititz]]. Tato města založili moravští osadníci německé i moravské národnosti z církve [[Moravští bratři|Moravských bratří]]. Moravané v Bethlehemu měli první vánoční stromky v Americe, stejně jako první betlémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Smith | jméno = Nancy Thomas | příjmení2 = | titul = Moravian Christmas in the South | vydání = | vydavatel = | místo = | rok = 2007 | počet stran = | strany = 20 | isbn = 0-8078-3181-6}}</ref>
V Českých zemích bylo prý v 18. století hospodyňkám povoleno péct vánočku, což předtím směli výhradně pekaři.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = NAVRÁTILOVÁ | jméno = Monika | titul = Jak se dříve slavily tradiční české Vánoce | datum_vydání = 2012 | datum_přístupu = 2014-11-28 | url = http://www.zapnimozek.cz/jak-se-drive-slavily-tradicni-ceske-vanoce/}}</ref> Kromě darů pro šlechtice a úředníky bylo zvykem obdarovávat a hostit chudé a koledníky. V 18. století bylo vystavování jeslí považováno leckde za nedůstojné, protože jesle odváděly pozornost mládeže od kázání.<ref name="grada">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Herynek | jméno = Petr | titul = České Vánoce | vydavatel = Grada | datum_přístupu = 2014-11-28 | url = http://books.google.cz/books?id=GUApZRuW0pMC&pg=PA27&lpg=PA27&dq=V%C3%A1noce+18.+stolet%C3%AD&source=bl&ots=Uqbv4vZSAt&sig=oMuOzyn55g9A3wwopEjKpEGnRSM&hl=cs&sa=X&ei=tWB4VL3REczharP6grAM&ved=0CFYQ6AEwBzgK#v=onepage&q=V%C3%A1noce%2018.%20stolet%C3%AD&f=false}}</ref> Proto nejprve [[Marie Terezie]] a poté i [[Josef II.|Josef II.]] vydali zákaz stavění jesliček v kostelích, lidé však stavěli jesličky doma, zejména ve východních Čechách a na moravském pomezí.<ref name="zabransky">{{Citace monografie | příjmení = Zábranský | jméno = Milan | titul = Putování za betlémy České republiky | url = http://books.google.cz/books?id=QMOTBQAAQBAJ&pg=PA18&lpg=PA18&dq=z%C3%A1kaz,+betl%C3%A9my+v+kostele&source=bl&ots=OQ3dLv5pA2&sig=icCxJDPastWXgZQoKEly3Td3n6M&hl=cs&sa=X&ei=aN-CVPeCEYHyUuqag_AP&ved=0CFMQ6AEwCA#v=onepage&q=z%C3%A1kaz%2C%20betl%C3%A9my%20v%20kostele&f=false}}</ref> Zákaz stavění jesliček v kostelích byl oficiálně zrušen až v roce 1825.<ref name="zabransky" />
V Českých zemích bylo v 18. století hospodyňkám povoleno péct vánočku. Do 18. století směli péct vánočku výhradně pekaři.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = NAVRÁTILOVÁ
| jméno = Monika
| titul = Jak se dříve slavily tradiční české Vánoce
| datum_vydání = 2012
| datum_přístupu = 2014-11-28
| url = http://www.zapnimozek.cz/jak-se-drive-slavily-tradicni-ceske-vanoce/
}}</ref> Kromě darů pro hodnostáře bylo zvykem obdarovávat chudé a koledníky. V 18. století bylo vystavování jeslí považováno leckde za nedůstojné, protože jesle odváděly pozornost mládeže od kázání.<ref name="grada">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Herynek
| jméno = Petr
| titul = České Vánoce
| vydavatel = Grada
| datum_přístupu = 2014-11-28
| url = http://books.google.cz/books?id=GUApZRuW0pMC&pg=PA27&lpg=PA27&dq=V%C3%A1noce+18.+stolet%C3%AD&source=bl&ots=Uqbv4vZSAt&sig=oMuOzyn55g9A3wwopEjKpEGnRSM&hl=cs&sa=X&ei=tWB4VL3REczharP6grAM&ved=0CFYQ6AEwBzgK#v=onepage&q=V%C3%A1noce%2018.%20stolet%C3%AD&f=false
}}</ref> Proto nejprve [[Marie Terezie]] a poté i [[Josef II.|Josef II.]] vydali zákaz stavění jesliček v kostelích. Lidé však hledali náhradu a stavěli jesličky doma. Výroba domácích betlémů a jesliček se masivně rozšířila především na venkově.<ref name="zabransky">{{Citace monografie
| příjmení = Zábranský
| jméno = Milan
| titul = Putování za betlémy České republiky
| url = http://books.google.cz/books?id=QMOTBQAAQBAJ&pg=PA18&lpg=PA18&dq=z%C3%A1kaz,+betl%C3%A9my+v+kostele&source=bl&ots=OQ3dLv5pA2&sig=icCxJDPastWXgZQoKEly3Td3n6M&hl=cs&sa=X&ei=aN-CVPeCEYHyUuqag_AP&ved=0CFMQ6AEwCA#v=onepage&q=z%C3%A1kaz%2C%20betl%C3%A9my%20v%20kostele&f=false
}}</ref> Zákaz stavění jesliček v kostelích byl oficiálně zrušen až v roce 1825.<ref name="zabransky" />
[[Soubor:Grandpa's visit Christmas morning.jpg|náhled|Vánoce koncem 19. století ve Spojených státech amerických]]
Na počátku 19. století spisovatelé ukazovali tudorovské Vánoce jako čas nevázaných oslav. V roce 1843 však napsal [[Charles Dickens]] román ''A Christmas Carol'' (česky [[Vánoční koleda (Dickens)|Vánoční koleda]]), který pomohl oživit „duch“ vánočního a sezónního veselí. Okamžitá popularita této knihy sehrála velkou roli v představení Vánoc jakožto svátku, jenž klade důraz na rodinu, dobrou vůli a soucit.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rowell, Geoffrey | jméno = | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Dickens and the Construction of Christmas | vydání = 43 | vydavatel = History Today | místo = | rok = 1993 | počet stran = | strany = 17–24|isbn = }}</ref>
=== Měšťanské Vánoce ===
Překrytím církevních oslav svou světskou vizí svátků ovlivnil Dickens mnoho aspektů Vánoc v západní kultuře. Například rodinné oslavy, tradiční pokrmy a pití, tanec, hry a pojetí Vánoc jako svátků štědrosti, velkorysosti ducha a lásky.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kelly | jméno = Richard Michael | příjmení2 = | jméno2 = | titul = A Christmas Carol | vydání = | vydavatel = Broadview Literary Texts, New York: Broadview Press | místo = | rok = 2003 | počet stran = | strany = 9,12 | isbn = 1-55111-476-3}}</ref>
V roce 1843 vydal [[Charles Dickens]] povídku [[Vánoční koleda (Dickens)|Vánoční koleda]] (anglicky ''A Christmas Carol'') a její okamžitá popularita sehrála velkou roli v moderní proměně Vánoc ve svátky rodiny, dobré vůle a soucitu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rowell, Geoffrey | jméno = | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Dickens and the Construction of Christmas | vydání = 43 | vydavatel = History Today | místo = | rok = 1993 | počet stran = | strany = 17–24|isbn = }}</ref> Tím, jak překryl církevní charakter oslav svojí humanistickou a světskou představou svátků, ovlivnil Dickens mnoho aspektů Vánoc v západní kultuře. Například rodinný charakter oslavy, zájem o tradiční pokrmy a pití, tanec a hry a celkové pojetí Vánoc jako svátků štědrosti, velkorysosti ducha, přátelství a lásky.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kelly | jméno = Richard Michael | příjmení2 = | jméno2 = | titul = A Christmas Carol | vydání = | vydavatel = Broadview Literary Texts, New York: Broadview Press | místo = | rok = 2003 | počet stran = | strany = 9,12 | isbn = 1-55111-476-3}}</ref>
Tradice zdobení [[vánoční stromek|vánočního stromku]] je také městská a pochází z německých zemí. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném a osvětleném stromku v místnosti je v [[Brémy|brémské]] kronice z roku 1570. První stromečekstromek v Česku postavil a ozdobil v roce 1812 režisér pražského Stavovského divadla Leibich, jenž byl původem z Bavorska, v r. 1812.<ref>[http://www.skautkurim.cz/druziny/vanoce-kouzelny-cas-a-jejich-tradice/ Vánoce – kouzelný čas a jejich tradice]</ref> Jako ozdoby stromečku je používánose nejenpoužívalo ovoce, ořechy a voskovéperníkčky, později skleněné, dřevěné, papírové nebo kovové ozdoby, ale ia pečivo.od Koncemkonce 19. století je stromečektaké zdoben též lojovými svíčkami,svíčky.<ref name="ostas">{{Citace elektronické monografie | titul = Štědrý den | datum_přístupu = 2014-11-30 | url = http://www.ostasov.eu/tradice-a-remesla/stedry-den/}}</ref>
| titul = Štědrý den
| datum_přístupu = 2014-11-30
| url = http://www.ostasov.eu/tradice-a-remesla/stedry-den/
}}</ref> ale po vynálezu [[parafín]]u v roce 1833 a jeho použití na svíčky jsou používány parafinové svíčky.
Společné slavení Štědrého večera znepřátelenými vojáky je popisováno jak během první, tak druhé světové války. Křesťanské tradice Vánoc se nacisté snažili nahradit domněle „starogermánskými“ a pohanskými „slavnostmi slunovratu“ a „svatým svátkem Němců“, v německých školách bylo zakázáno slavit narození Ježíše Krista a nesměly se zpívat vánoční koledy s náboženskou tematikou. Také v sovětském Rusku bylo slavení Vánoc zakázáno a ve 30. letech zavedl Stalin postavu [[Děda Mráz|Dědy Mráze]], odvozenou od amerického Santa Clause, který nosil dárky na [[Nový rok]].
V 19. století se v českých zemích uchytil způsob kuchyňské přípravy kapra, který se sem dostal z Rakouska.<ref name="ostas" />
Československá komunistická vláda se také snažila co nejvíce potlačit křesťanský obsah Vánoc ve veřejném životě. Veřejných oslav Vánoc jako narození Ježíše Krista se československý občan dočkal znovu na Vánoce [[1989]].<ref name="mraz">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/158680-vanoce-za-prvni-republiky-protektoratu-a-dedy-mraze/ Vánoce za první republiky, protektorátu a dědy Mráze]</ref>
Společné slavení Štědrého večera znepřátelenými vojáky je popisováno jak během první, tak druhé světové války. Křesťanské tradice Vánoc se nacisté pokoušeli změnit na starogermánské pohanské „slavnosti slunovratu“ a „svatý svátek Němců“, v německých školách bylo zakázáno slavit narození Ježíše Krista a nesměly se zpívat vánoční koledy s náboženskou tematikou.
Československá komunistická vláda se podobně jako nacisté snažila co nejvíce potlačit křesťanskou podstatu Vánoc ve veřejném životě. Veřejných oslav Vánoc jako narození Ježíše Krista se československý občan dočkal znovu na Vánoce [[1989]].<ref name="mraz">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/158680-vanoce-za-prvni-republiky-protektoratu-a-dedy-mraze/ Vánoce za první republiky, protektorátu a dědy Mráze]</ref>
== Liturgie ==
{{Viz též|Vánoční liturgie|Slavnost Narození Páně}}
Vánoční doba trvá pro katolickou církev od prvních [[nešpory|nešpor]] Narození Páně do neděle po [[Zjevení Páně]]. Podle římské liturgie se v den Narození Páně slaví trojí [[mše]], v noci, za svítání a ve dne, doložená už za [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]]. Mešní texty z vigilie Narození Páně jsou použity pro [[Štědrý večer]] 24. prosince.
Pro evangelické církve Vánoce začínají 24. prosince a liturgické texty se skládají ze starozákonních proroctví, z Matoušova a Lukášova evangelia. [[Episkopální církev]], [[Evangelická církev metodistická]] a [[luteránské církve]] používají společný [[lekcionář]]. [[Anglikánství|Anglikánské církve]], blízké římskokatolické církvi, slaví Vánoce podobně. Jen některé radikálně reformační církve přikládají Vánocům menší význam a [[Svědkové Jehovovi]] je neslaví vůbec.
Vánoce pro katolickou církev trvají od prvních nešpor Narození Páně do neděle po Zjevení Páně. Podle římské tradice lze slavit v den Narození Páně [[mše|mši]] třikrát. V noci, za svítání a ve dne. Tato praxe byla zaznamenána už za [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]]. Mešní texty z vigilie Narození Páně jsou použity pro [[Štědrý večer]] 24. prosince buď před I. nešporami, anebo po nich. Pro mše o slavnosti Narození Páně jsou čtení vybrána tak, aby odpovídaly římské tradici.
Pro evangelické církve Vánoce začínají 24. prosince. Liturgické texty se skládají z Starozákonních proroctví a Lukášova evangelia. [[Episkopální církev Spojených států amerických]], [[Evangelická církev metodistická]] a [[luteránské církve]] používají společný [[lekcionář]]. [[Anglikánství|Anglikánské církve]], které jsou blízké římskokatolické církvi, rovněž slaví Vánoce.
== Tradice ==
[[Soubor:Map of Countries that do not recognize Christmas as Public Holiday.png|náhled|upright=1.5|Tmavě hnědá barva ukazuje státy, kde nejsou Vánoce veřejným svátkem. Světle hnědá ukazuje státy, kde Vánoce nejsou veřejným svátkem, ale jsou slaveny.]]
Vánoce se slaví v různých zemích různými způsoby, které odrážejí místní tradice a někde patrně zahrnují i předkřesťanské zvyky. V mnoha zemích jsou to státem uznané svátky s jedno- až třídenním pracovním volnem. Vánoce nejsou svátkem například v muslimských zemích a v Číně, mezi země, kde se jako veřejné svátky neslaví, patří [[Afghánistán]], [[Alžírsko]], [[Ázerbájdžán]], [[Bahrajn]], [[Bhútán]], [[Kambodža]], [[Čínská lidová republika|Čína]] (s výjimkou [[Hongkong]]u a [[Macao|Macaa]]), [[Komory]], [[Írán]], [[Izrael]], [[Japonsko]], [[Kuvajt]], [[Laos]], [[Libye]], [[Maledivy]], [[Mauritánie]], [[Mongolsko]], [[Maroko]], [[Severní Korea]], [[Omán]], [[Pákistán]], [[Katar]], [[Saharská arabská demokratická republika]], [[Saúdská Arábie]], [[Somálsko]], [[Tádžikistán]], [[Thajsko]], [[Tunisko]], [[Turecko]], [[Turkmenistán]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Uzbekistán]], [[Vietnam]] a [[Jemen]].
Vánoce jsou slaveny v mnoha zemích různým způsobem, stejně jako je to u mnoha křesťanských tradic. Tato pestrost vánočních zvyků odráží místní tradice a často začleňuje pohanské zvyky. Oslavy Vánoc byly církvemi přizpůsobeny s ohledem na temperament obyvatel dané země, tak, aby bylo křesťanství a jeho podstata srozumitelnější a bližší lidem.
Mezi země, v nichž Vánoce nejsou oficiálním svátkem patří [[Afghánistán]], [[Alžírsko]], [[Ázerbájdžán]], [[Bahrajn]], [[Bhútán]], [[Kambodža]], [[Čínská lidová republika|Čína]] (s výjimkou [[Hongkong]]u a [[Macao|Macaa]]), [[Komory]], [[Írán]], [[Izrael]], [[Japonsko]], [[Kuvajt]], [[Laos]], [[Libye]], [[Maledivy]], [[Mauritánie]], [[Mongolsko]], [[Maroko]], [[Severní Korea]], [[Omán]], [[Pákistán]], [[Katar]], [[Saharská arabská demokratická republika]], [[Saúdská Arábie]], [[Somálsko]], [[Tádžikistán]], [[Thajsko]], [[Tunisko]], [[Turecko]], [[Turkmenistán]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Uzbekistán]], [[Vietnam]] a [[Jemen]].
Vánoce, spolu s Velikonocemi, jsou obdobím nejvyšší návštěvností kostelů. V některých katolických zemích lidé organizují náboženská procesí ve dnech předcházejících Vánoce. Dárky jsou předávány ve většině zemí na Štědrý den.
V období kdy jsou slaveny Vánoce je v některých zemích slavena také afroamerická [[Kwanzaa]] a židovská [[Chanuka]].<ref>[http://czech.prague.usembassy.gov/christmas.html Vánoce (Christmas Day), Velvyslanectví USA]</ref>
=== Data oslav ===
Křesťané ve 21. století vnímají vánoční svátky jako druhý nejdůležitější svátek, hned po Velikonocích, a Vánoce slaví jakožto svátek narození Krista.<ref>http://www.biblenet.cz/app/b/Luke/chapter/2#v1|narozen%C3%AD</ref> Takto jsou Vánoce slaveny i v [[České země|českých zemích]]. Celé Vánoce se berou u křesťanů po celém světě jako počátek Ježíšova putování a rozšiřování [[Evangelium|evangelia]], ale k celému vánočnímu času patří i [[advent]] a vánoční svátky.
Vlastní Vánoce jsou chápány jako oslavy začínající v ČR [[Štědrý den|Štědrým večerem]], 24. 12. (Vánoce ve skutečnosti začínají 27. 11. podle prvního adventu). Na prosinec byl také zařazen svátek některých významných křesťanských světců. V průběhu adventu tak mají svátek někteří důležití [[Svatý|svatí]], např. [[Svatý Ondřej|sv. Ondřej]] ([[30. listopad|30. listopad]]), [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]] ([[4. prosinec|4. prosinec]]), [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláš]] ([[6. prosinec|6. prosinec]]) a [[Svatá Lucie (osoba)|sv. Lucie]] ([[13. prosinec|13. prosinec]]). Uvedená data zahrnují některé významnější, v ČR slavené svátky ve vánočním období.
==== Svátky mezi Adventem a Štědrým dnem ====
{{Podrobně|Advent}}
Přípravu na samotné Vánoce představuje [[advent]], období čtyř týdnů před Vánocemi. [[První neděle adventní|První adventní neděle]] (připadající na neděli mezi [[27. listopad|27. listopadem]] a [[3. prosinec|3. prosincem]]) označuje počátek církevního (resp. liturgického) roku.<ref>http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=1712</ref> Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako ''železná'', ''bronzová'', ''stříbrná'' a ''zlatá''.
[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg|náhled|[[Giotto di Bondone|Giotto]], ''Františkovy jesličky<br>v Grecciu'']]
K uvedeným svátkům se také vážou lidové nebo církevní tradice. Například svátek sv. Mikuláše je uctíván již od 5. století. Sv. Mikuláš byl patronem námořníků, lékárníků, pekařů, rybářů a obchodníků. Oslavy svátku svaté Lucie v severských zemích vychází zřejmě přímo z pohanských zvyků.<ref name="vebrovo">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie adventu a vánočních svátků
| datum_přístupu = 2014-11-25
| url = http://vebr.webnode.cz/advent/historie/
}}</ref>
Seznam významnějších svátků:<ref name="katol">{{Citace elektronické monografie
| titul = Liturgický kalendář na rok 2014
| datum_přístupu = 2014-11-25
| url = http://www.katolik.cz/kalendar/kal_rok.asp?r=2014
}}</ref>
* sv. Ondřej – 30. 11.
* sv. Barbora – 4. 12.
* sv. Mikuláš – 6. 12.
* sv. Ambrož – 7. 12.
* Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu – 8. 12.
* sv. Lucie (Světluše) – 13. 12.
==== Štědrý den ====
{{Podrobně|Štědrý den}}
Samotné Vánoce pro většinu obyvatel začínají Štědrým večerem (24. 12.), který byl od zmíněného roku 567 pro křesťany první z dvanácti svatých nocí. Protože nový den v raném středověku začínal nikoli půlnocí, ale již večer východem první hvězdy, je Štědrý večer považován za součást svátku Narození Páně (25. 12.).<ref name="vebrovo" />
Samotný [[Štědrý den]] ale podle křesťanských církví ještě není součástí Vánoc, ale poslední den [[advent]]u, ve kterém vrcholí přípravy na Vánoce. Dříve byl tento den dnem nařízeného přísného [[půst]]u, což někteří katolíci dodnes dodržují, byť již to církev nestanoví jako povinnost. Odtud pochází i řada zvyklostí, jako jsou pověsti o [[zlaté prasátko|zlatém prasátku]], které měly zpříjemnit půst dětem, či postní složení [[štědrovečerní večeře]], kterou se po západu Slunce (resp. objevení první hvězdy) začínají vánoční oslavy. Štědrovečerní večeře je produktem toho, že na jedné straně podle liturgických zvyklostí přísluší doba po západu slunce už následujícímu dni (po západu slunce je tedy již možno oslavovat zítřejší svátek),<ref name="rfr1">http://deti.vira.cz/Liturgicky-rok-kalendar/Vanoce</ref> na druhé straně postní pravidla se mají dodržovat až do půlnoci.
Následující [[Vigilie|půlnoční mše]] je pozůstatkem noční [[vigilie]], bdění, které původně předcházelo všem významným křesťanským svátkům.
Samotné vánoční svátky začínají [[Slavnost Narození Páně|dnem narození Páně]] [[25. prosinec|25. prosince]],<ref name="rfr1" /> (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). [[26. prosinec|26. prosince]] se slaví [[Svátek svatého Štěpána|svátek sv. Štěpána]] prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“.
==== Vánoční svátky od 24. prosince do 6. ledna ====
[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg|náhled|upright|Mistr [[paramenta|parament]]<br>z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem [[1380]]]]
Od 25. prosince do 6. ledna byl v šestém století ustanoven „svatý dvanáctidenní čas“.<ref name="vebrovo" />
[[6. leden|6. ledna]] se slaví slavnost [[Epifanie|Zjevení Páně]] (též svátek [[Tři králové|Tří králů]]) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do [[Betlém]]a mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři.
Neděli následující po slavnosti Vánoční období v rámci [[Liturgický rok|církevního roku]] končí po slavnosti Zjevení Páně [[Svátek Křtu Páně|svátkem Křtu Páně]], která se slaví buďto první neděli po Zjevení Páně nebo [[13. leden|13. ledna]].
Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v [[Anglie|Anglii]] a některých amerických koloniích Vánoce kvůli možnému [[pohanství|pohanskému]] původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například [[Svědkové Jehovovi]]. Přímo z Bible totiž nelze slavení Vánoc doložit.
Vánoce, spolu s Velikonocemi, jsou období nejvyšší návštěvností kostelů a v mnoha zemích se na Štědrý den dávají dárky, zejména dětem. Přibližně ve stejnou dobu se slaví židovská [[Chanuka]] a afroamerická [[Kwanzaa]].
Seznam významnějších svátků:<ref name="katol" />
* [[Slavnost Narození Páně]] – 25. 12.
* [[Svátek svatého Štěpána|Sv. Štěpán]] – 26. 12.
* [[Mláďátka|svátek Mláďátek]] – 28. 12.
* Nový rok, [[Oktáv Narození Páně|Slavnost Matky Boží Panny Marie]] – 1. 1.
* [[Epifanie|slavnost Zjevení Páně]], oslava Tří králů – 6. 1.
* [[svátek Křtu Páně]] – první neděle po 6. 1.
=== Vánoční dekorace ===
| příjmení2 = Lowe
| jméno2 = Scott C
}}</ref><ref group="P">Jeho životopisec, Eddius Stephen poznamenává, že když Bonifác byl jako misionář v blízkosti Geismaru, v Německu, použil sekeru, kterou udeřil do dubu věnovaného bohu Thorovi. Bonifác skácel strom a Thor jej za to odvážil udeřit. Když se nic nestalo, Bonifác ukázal na mladou jedli mezi kořeny dubu, a vysvětlil, že je to strom vhodnější jako předmět úcty namířený na křesťanské nebe, a pro jeho trojúhelníkový tvar, který připomíná Nejsvětější trojici.</ref> Moderní tradice vánočního stromu podle dostupných zdrojů pochází z Německa 18. století,<ref name="Shaman">van Renterghem, Tony. ''When Santa was a shaman.'' St. Paul: [[Llewellyn Worldwide|Llewellyn Publications]], 1995. ISBN 1-56718-765-X</ref> ačkoliv mnozíněkteří tvrdí, že Martin Luther založil tuto tradici již v 16. století.<ref name="Christmas Archives">{{Citace monografie
| titul = The Chronological History of the Christmas Tree
| url = http://home.hiwaay.net/~gkritina/history.htm
| vydavatel = The Christmas Archives
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Christmas Tradition – The Christmas Tree Custom
| vydavatel = Fashion Era
| datum_přístupu = 2007-12-18
| url = http://www.fashion-era.com/Christmas/christmas_customs_tree_history.htm
| jazyk = en
}}</ref>
Zíbrt poznamenává v díle ''Hoj, ty štědrý večere'', že ''o vánočním stromku až do věku XVII. není ani potuchy. Není možná, aby obyčej (jak vykládají, pohanského původu) ušel pozornosti mravokárců věku XV. a XVI., kteří ve svých skladbách tepou kde jakou pověru a obyčej. …Teprve na začátku věku XVIII. kárá Dannhauer v Štrasburku strojení jedlového stromku vánočního, ověšeného loutkami a cukrovinkami. To jest tedy podle posavadních výzkumů jediná výslovná zmínka o vánočním stromku v dobách starších…''Veškeré dohady o dobách hluboko před tímto datem považuje za nepravděpodobné.
==== Betlém ====
[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg|náhled|[[Giotto di Bondone|Giotto]], ''Františkovy jesličky<br>v Grecciu'']]
[[Soubor:Mohelnice nativity scene.jpg|náhled|Dřevěný betlém z kostela<br>v [[Mohelnice|Mohelnici]]]]
{{Podrobně|Jesličky}}
| jazyk = en
}}</ref> První komerčně vyráběné dekorace tohoto typu se objevily v Německu v roce 1860. Byly inspirovány papírovými řetězy tvořenými dětmi.<ref name="Ace Collins" /> V zemích, kde je předvádění Betléma velmi populární, jsou obyvatelé vyzýváni, aby vytvořili sami nejvíce originální nebo realistický Betlém či doplněk. V některých rodinách jsou doplňky používané při vytváření Betléma považovány za cenné rodinné dědictví.
[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg|náhled|upright|Mistr [[paramenta|parament]]<br>z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem [[1380]]]]
==== Betlémská hvězda ====
{{Podrobně|Betlémská hvězda}}
Podle hlasování v anketě v roce 2014, kde hlasovalo přes 17 000 lidí, většina Čechů považuje za nejlepší vánoční hudbu britský popový hit ''Last Christmas'' z roku 1984 od [[George Michael]]a a skupiny [[Wham!]] (22 procent hlasů). další v pořadí byla píseň ''Happy Xmas'' od [[John Lennon|Johna Lennona]].<ref name=":11" /> Němci a Rakušané preferují píseň ''[[Tichá noc]] (Stille Nacht)'', která je velmi oblíbená i v ČR. Mnoho Čechů si ale neuvědomuje, že nejde ani o českou píseň, ani o lidovou píseň.<ref name=":11" />
Mezi českou vánoční hudbu 21. století lze zařadit některá díla známých [[Pop music|popových]] interpretů, takových, jako je [[Helena Vondráčková]], jenž jdou cestou nového přezpívání osvědčených světových hitů, jako v albu s názvem ''Kouzlo Vánoc.''<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Helena Vondráčková : Kouzlo Vánoc | url = http://www.bontonland.cz/helena-vondrackova-kouzlo-vanoc/ | vydavatel = | místo = | datum vydání = }}</ref> Vánočním hitem hudebního tělesa [[Sodoma Gomora (hudební skupina)|Sodoma Gomora]]'' ''jebyla píseň '' Zasraný Vánoce'', která podle autorů odráží„odráží soudobou realitu''realitu“.''<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Sodoma Gomora v čele se Řezníkem má Zasraný Vánoce! | url = http://www.mafiarecords.cz/index.php?site=articles&id=3887 | vydavatel = | místo = | datum vydání = }}</ref>
Klasickou vánoční hudbu lze obvykle najít na hudebních koncertech pořádaných v kostelech.<ref>[http://www.informuji.cz/akce/kv/39311-mala-ryba-taky-ryba/ informuji.cz]</ref>
| url = https://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/publikace/muzeum_5_panbu.pdf
}}</ref>
Mezi křesťanské zvyky se zřejmě pohanskými kořeny patří zvyk bdění ([[vigilie]]) a [[půst]]u. Přinejmenším mezi večeří a půlnocí jsou hrány karty a kostky, aby hráči zjistili jaké štěstí je čeká příští rok, jak jim půjde karta.<ref name="janz holesova" /> Častým moderním zvykem je procházka před večeří. Někde bývá procházka spojena s moderním vánočním zvykem pustit vánočního kapra do řeky ve městě, což bývá někým považováno za záchranu pro uvedeného kapra, odborníky však za rozsudek smrti.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Smilovat se nad kaprem většinou znamená jeho konec | datum_přístupu = 2014-12-14 | url = http://hobby.idnes.cz/smilovat-se-nad-kaprem-vetsinou-znamena-jeho-konec-fwt-/hobby-domov.aspx?c=A081218_143859_hobby-sdeleni_lud}}</ref>
Mezi křesťanské zvyky se zřejmě pohanskými kořeny patří zvyk bdění ([[vigilie]]) a [[půst]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Co nevíte o českých Vánocích
| datum_přístupu = 2014-11-25
| url = http://www.moje-rodina.cz/spolecnost/co-nevite-o-ceskych-vanocich
}}</ref> Přinejmenším mezi večeří a půlnocí jsou hrány karty a kostky, aby hráči zjistili jaké štěstí je čeká příští rok, jak jim půjde karta.<ref name="janz holesova" /> Častým moderním zvykem je procházka před večeří. Někde bývá procházka spojena s moderním vánočním zvykem pustit vánočního kapra do řeky ve městě, což bývá někým považováno za záchranu pro uvedeného kapra, odborníky však za rozsudek smrti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Smilovat se nad kaprem většinou znamená jeho konec
| datum_přístupu = 2014-12-14
| url = http://hobby.idnes.cz/smilovat-se-nad-kaprem-vetsinou-znamena-jeho-konec-fwt-/hobby-domov.aspx?c=A081218_143859_hobby-sdeleni_lud
}}</ref>
O Štědrém večeru má mít kapsy hospodář otevřené, aby do nich napadalo štěstí, aby přišel hospodář k bohatství.<ref name="janz holesova" /> Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit.<ref name="sest">{{Citace elektronické monografie
Na Štědrý den matka organizovala, aby dcery v kuchyni pekly z „bílé mouky“, koláče „pecaky“, „lopaťaky“ hruškové, zelné, nebo jiné, makovníky, makové bábovky (buchty), a jablečný závin.
24. prosince bývá tradicí, že se schází celá [[rodina]] na slavnostní večeři. Společná vánoční rodinná večeře se speciálním jídlem je tradičně důležitou součástí oslav Vánoc, ale během svátků se podávají i jiné tradiční pokrmy než obvyklé dny nebo svátky. Samotná večeřeTradičně se tradičně skládalaskládá z [[Rybí polévka (Česko)|rybí polévky]], [[bramborový salát|bramborového salátu]] s [[kapr]]em, který se připravuje jako [[Smažený kapr|obalovaný a osmažený]]. Z některých částí (hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná [[Rybí polévka (Česko)|tradiční polévka]].
Kapr jako postní a zároveň i chutné jídlo se velmi rozšířil ve městech 16. století, což byl jeden z podnětů pro vznik rožmberského rybníkářství. V 19. století se i v českých zemích uchytil způsob kuchyňské přípravy kapra, původem z Rakouska.<ref name="ostas" />
Již v rámci příprav na Štědrý den se v Česku peče [[vánoční cukroví]], [[vánočka]] a [[štóla]]. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi [[mouka|mouky]], cukru, [[vejce|vajec]], [[máslo|másla]], [[kakao|kakaa]], [[čokoláda|čokolády]] a různých druhů [[Oříšek (plod)|ořechů]] a [[kandované ovoce|kandovaného ovoce]]. Mezi typické patří cukroví z [[linecké těsto|lineckého těsta]], které je možné navíc ochutit strouhaným [[Kokosový ořech|kokosem]] nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou [[vanilka]] a [[rum]], typickým kořením [[skořice]]. Vánočka je druh sladkého pleteného pečiva z kynutého těsta. Má svým tvarem připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince, je proto symbolem nového života a plodnosti. Štóla je druh pečeného vánočního [[moučník]]u., Mámá tvar podlouhlého bochníku a pochází z [[Německo|Německa]] (der Stollen). Uvnitř je zapečenézapečeno například sušené [[ovoce]] a ořechy a z vrchusvrchu je štóla posypaná moučkovým [[Sacharóza|cukrem]].
JelikožDo seštědrovečerní podlevečeře zvykuse nemádodržoval dopůst štědrovečernía večeřenemělo se jíst maso,. jakoJako polední jídlo se na Štědrý den podávápodával [[Kuba (jídlo)|kuba]] (také staročeský kuba, černý kuba). JdeJe oto tradiční [[Česká kuchyně|české jídlo]], jehož základem jsou [[Kroupy (potravina)|kroupy]] a [[houby]], (zejménačasto nakládané nebo sušené. K oblíbeným nápojům po večeři patří [[stročeksvařené trubkovitývíno]]).<ref>{{Citace elektronickéa monografie[[vaječný koňak]].
| titul = Štědrý den v Čechách
| url = http://www.doktor-eisenbarth-schule.de/z_advent/adve2306.htm
| datum přístupu = 2008-12-01
| vydavatel = Doktor-Eisenbarth-Schule Oberviechtach
}} – neplatný odkaz !</ref>
Hlavním chodem štědrovečerní večeře je v Česku tradičně [[kapr obecný|kapr]]. Podává se [[Smažený kapr|obalovaný a osmažený]] s [[Bramborový salát|bramborovým salátem]]. Z některých částí (hlava, jikry, mlíčí, vnitřnosti, kosti se zbytky masa) se dělá oblíbená chutná [[Rybí polévka (Česko)|tradiční polévka]].
Tradiční uzeninou je [[vinná klobása]], často se také smaží vepřové, ale i kuřecí [[řízek|řízky]].
K oblíbeným nápojům patří [[svařené víno]] a [[vaječný koňak]].
==== Betlémské světlo ====
Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí [[Junák – český skaut|skauti]]. Světlo se každoročně zapaluje v [[Betlém]]ě, a posléze putuje napříč [[Evropa|Evropou]]. Do [[Česko|Česka]] betlémské světlo putujepřichází z [[Vídeň|Vídně]], kde jejje rakouští skauti předávají o 3. neděli adventní ([[Gaudete]]) delegacím z celé Evropy; pro české země jejje přebírají [[brnoBrno|brněnští]] skauti, kteří jeja rozvážejí v sobotu před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v [[kostel]]ech, na [[náměstí]]ch, vánočních trzích, [[knihovna (instituce)|knihovnách]] apod.
=== Vánoční tradice ve světě ===
===== Knihy o Vánocích a vánočních zvycích =====
S ohledem na tradice spojené se slavením jsou vydávány knihy s tematikou koled (např kniha Vánoční koledy s nahrávkami a notovým zápisem), vaření vánočních pokrmů (např kniha Nejchutnější vánoční cukroví), nebo zdobení interiérů (Vánoční inspirace, autor Markéta Lukášová). Mezi zdařilé jsou prodejci v 21. století zařazovány díla jako dílo Lucie Kochové Velká kniha o Vánocích nebo Česká vánoční kniha Michaely Zindelové.
Michaely Zindelové.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = VÁNOCE: NEJZAJÍMAVĚJŠÍ KNIHY O VÁNOCÍCH
| datum_přístupu = 2014-12-12
| url = http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-dospeli/literatura-faktu/2767-vanoce-nejzajimavji-knihy-o-vanocich
}}</ref> V 21. století jsou často vydávány knihy obsahující sbírky povídek nebo literárních děl s vánoční tematikou od renomovaných literárních autorů minulých století.
=== Televize a film ===
Více než 40 % obyvatel je průzkumem považováno za pověrčivé. Tyto osoby nevěší 24. prosince prádlo, nechodí do hospody a nehrají karty. Vánoční zvyky jsou častěji praktikovány v rodinách s dětmi. U 70 % obyvatel se podle průzkumu rodina svolává zvonečkem, aby nalezli a rozbalovali dárky pod stromkem. Více než polovina žen a asi třetina mužů zpívá u stromečku koledy. Tradice házení střevícem přes hlavu a [[lití olova]], které jsou spojeny s pověrou věštění ženicha, jsou praktikovány nejméně.<ref name="kapra" /><ref name="blesk" />
Podle statistických přehledů dat na síti Facebook a Twitter v ČR je vidět v objemu přenášených dat na Štědrý den silný pokles mezi denní špičkou, která nastává kolem 14. hodiny, až zhruba do 18. hodiny. Objem přenášených dat poté opět vzrůstá, se špičkou mezi 20. a 21. hodinou, a výrazněji klesá až kolem půlnoci. Po 18. hodině také silně narůstá objem dat, která se týkají online her a internetového telefonování. Celkový objem přenesených dat na Štědrý den je zhruba o čtvrtinu nižší, než o běžném víkendu. Na Silvestra objem přenesených dat postupně klesá od 18. hodiny se s výrazným propadem objemu přenesených dat okolo půlnoci. Celkový objem přenesených dat na Silvestra je zhruba o 15 procent nižší oproti běžnému víkendu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vokounová
| jméno = Blanka
| titul = Po vánoční večeři Češi zamířili na Facebook nebo hráli online hry
| datum_vydání = 2014-01-02
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.o2.cz/spolecnost/tiskove-zpravy/301730-Po_vanocni_veceri_Cesi_zamirili_na_Facebook_nebo_hrali_online_hry.html
}}</ref>
Trend rozložení sebevražd podle měsíců platil za roky 2006–2010 stejně pro muže i ženy, nejnižší počet sebevražd byl v prosinci. Během Štědrého večera a 25. prosince je počet dlouhodobě podprůměrný, téměř poloviční oproti jiným dnům. Výjimkou byl Silvestr, kdy se počet sebevražd zvýšil v uvedených letech nejméně o polovinu oproti běžnému dennímu porůměru. Již první dny Nového roku jsou ale páchány sebevraždy zcela v statistických hranicích běžného denního průměru. <ref>{{Citace elektronické monografie
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://www.novinky.cz/vanoce/357158-nepoucitelni-lide-se-kvuli-svatkum-zadluzi-i-na-cele-roky.html
}}</ref> V ČR za Štědrý den 2011 hasiči evidujíevidovali 54 požárů., Částčást z vánočních požárůnich pravidelně způsobují svíčky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vánoční pohoda? Pozor na svíčky! | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4440-vanocni-pohoda-pozor-na-svicky/}}</ref>
| titul = Vánoční pohoda? Pozor na svíčky!
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://dumfinanci.cz/clanky/4440-vanocni-pohoda-pozor-na-svicky/
}}</ref>
V roce 2012 mělo na horách, podle odhadů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, strávit Vánoce přes 200 000 lidí, přičemž do zahraničí mělo odcestovat asi 100 000 lidí. V ČR mělo strávit Vánoce 2012 asi 180 tisíc turistů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Bujaré oslavy nového roku | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://dumfinanci.cz/clanky/4444-bujare-oslavy-noveho-roku/}}</ref>
| titul = Bujaré oslavy nového roku
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://dumfinanci.cz/clanky/4444-bujare-oslavy-noveho-roku/
}}</ref>
Praha za posledních čtyřicet let zaznamenala bílé Vánoce devětkrát, v ČR jsou většinou Vánoce na blátě.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Mýtus bílých Vánoc | datum_přístupu = 2014-12-25 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-63290220-mytus-bilych-vanoc}}</ref>
| titul = Mýtus bílých Vánoc
| datum_přístupu = 2014-12-25
| url = http://archiv.ihned.cz/c1-63290220-mytus-bilych-vanoc
}}</ref>
== Poznámky ==
== Související články ==
* [[Štědrý den]]
* [[Vánoční stromek]]
== Literatura ==
* {{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Körber| titul = Praha ve dne v noci : Líčení pražského života slovem i obrazem | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/816636 | svazek = 1 | vydavatel = Körber}}
* {{Citace monografie | jméno = Valburga | příjmení = Vavřinová | titul = Malá encyklopedie Vánoc | vydání = 3 | místo = Praha | vydavatel = Libri | rok = 2002 | isbn = 80-7277-133-7}}
* {{Citace monografie | jméno = Zikmund | příjmení = Winter | titul = Ze starodávných radnic | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452 | edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra | svazek = 11 | vydavatel = Otto | místo = Praha | rok = [asi 1917] | kapitola = Štědrý den v radnici staroměstské | typ kapitoly = – kapitola | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=5973&author=Winter_Zikmund
* {{Citace monografie
| jméno = Zikmund
| příjmení = Winter
| titul = Ze starodávných radnic
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452
| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra
| svazek = 11
| vydavatel = Otto
| místo = Praha
| rok = [asi 1917]
| kapitola = Štědrý den v radnici staroměstské
| typ kapitoly = – kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=5973&author=Winter_Zikmund
}}
* {{Citace monografie | jméno = Körber| příjmení = Pavel
| titul = Praha ve dne v noci : Líčení pražského života slovem i obrazem
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/816636
| svazek = 1 | vydavatel = Körber
}}
* {{Citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Zeman | titul = Hoj ty štědrý večere, aneb jak se slavily Vánoce ve Staré Praze | vydání = 2 | místo = Třebíč | vydavatel = Akcent | rok = 2011 | kapitola = Vánoce | typ kapitoly = – kapitola | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303
}}
* {{Citace monografie | jméno = Čeněk | příjmení = Zíbrt | odkaz na autora = Čeněk Zíbrt | titul = Hoj, ty štědrý večere : Od Vánoc koledou do Nového roku | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303 | vydavatel = Šimáček | místo = Praha | poznámka = Publikace českého kulturního historika, folkloristy a etnografa zachycující obyčeje, pověry, zábavy a slavnosti českého lidu v době Vánoc od Štědrého dne do svátku Mláďátek 28. prosince | rok = 1910}}
* {{Citace monografie
| jméno = Čeněk
| příjmení = Zíbrt
| odkaz na autora = Čeněk Zíbrt
| titul = Hoj, ty štědrý večere : Od Vánoc koledou do Nového roku
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303
| vydavatel = Šimáček
| místo = Praha
| poznámka = Publikace českého kulturního historika, folkloristy a etnografa zachycující obyčeje, pověry, zábavy a slavnosti českého lidu v době Vánoc od Štědrého dne do svátku Mláďátek 28. prosince
| rok = 1910
}}
== Externí odkazy ==
* [http://vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=259 Jiří Grygar: Astronomie a data biblických událostí]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280046-historicky-magazin/ Vánoce] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]]
* [http://www.nulk.cz/ek-obsah/veselechvile/sv6/html/kniha/texty/0001-0001.htm Čeněk Zíbrt, Den se krátí, noc se dlouží.]
=== Audiovizuální dokumenty ===
| 