Roudnice nad Labem (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, úpravy v IB, úvod, EO, seřazení kategorií |
Úvod historie |
||
Řádek 26:
[[Soubor:Roudnice hrad 01.JPG|náhled|vlevo|Sál románského hradu]]
Hrad na skalnatém ostrohu nad řekou [[Labe]] založil nejspíše v osmdesátých letech dvanáctého století<ref name="durdik"/> [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský biskup]] a pozdější kníže [[Jindřich Břetislav]].<ref name="andel"/> Sídlo postavené v románském slohu se tak stalo nejstarším českým kamenným hradem, který založil někdo jiný než panovník.<ref name="durdik"/> Ve čtrnáctém století byl hrad za biskupa [[Jan z Dražic|Jana z Dražic]] rozšířen v [[Gotická architektura|gotickém slohu]] a v úpravách pokračovali také arcibiskupové [[Arnošt z Pardubic]] a [[Jan Očko z Vlašimi]]. Za nich byla postavena nová velká [[věž]].<ref name="andel"/> Její poloha je nejasná. [[Rudolf Anděl]] za ni považuje okrouhlou věž na východní straně románského paláce,<ref name="andel"/> ale ta podle [[Tomáš Durdík|Tomáše Durdíka]] vznikla spíše současně se stavbou paláce nebo v první polovině třináctého století.<ref name="durdik"/> Hrad v té době získal nové opevnění. Za Jana Očka z Vlašimi byla také postavena a kaple zasvěcená svaté [[Marie Magdalena|Maří Magdaléně]], [[Svatý Vít|svatému Vítu]], [[Svatý Václav|svatému Václavovi]], [[Svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]] a [[Svatý Zikmund|svatému Zikmundovi]]. Roku 1369 hrad navštívil císař [[Karel IV.]], který zde předtím nechal internovat italského politika [[Cola di Rienzo]].<ref name="andel"/>
Na místě skalnatého ostrohu nad řekou [[Labe]] se však kdysi tyčil [[hrad]]. Jeho stavbu zahájil synovec českého [[král]]e [[Vladislav I.|Vladislava I.]], [[kníže-biskup]] [[Jindřich Břetislav]]. Tento hrad byl druhým českým kamenným hradem, který byl postaven někým jiným než [[panovník]]em. Původní hrad měl přibližně obdélníkový půdorys o rozměrech asi 39 × 15 metrů a byl opatřen větším počtem obranných [[Bašta|bašt]]. Zdi byly silné dva metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích [[věžice]]mi. V přízemí stavby se nacházel velký sál, nad ním pak patrně ležela slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy jižním směrem, které byly obehnané hradbou s opevněnou [[Brána|bránou]]. Postupem doby byl hrad [[Gotika|goticky]] dostavován a přestavován. Zasloužili se o to zejména někdejší biskupové a arcibiskupové [[Jan z Dražic|Jan IV. z Dražic]], [[Arnošt z Pardubic]], který zde nechal vystavět mohutnou [[věž]]. Hrad býval oblíbeným sídlem většiny pražských [[biskup]]ů.▼
▲
Roku 1369 hrad navštívil i císař a král [[Karel IV.]], velmi často zde pobýval i arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Jedním z kněží, kteří zde pobývali, byl prý i [[Jan Hus]], který tu údajně byl vysvěcen na kněze. Od roku 1371 se zde nacházela i hradní [[kaple]], pro niž nechal arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] zhotovit nový oltářní obraz, známý jako [[Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi]] (dnes umístěný v pražské [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]]). Gotické přestavby a dostavby hradu byly ukončeny v roce 1380.▼
▲
Nicméně [[římskokatolická církev]] hrad v roce 1421 nejprve dala zástavou a později i prodala Janu Smiřickému, čímž se zámek už natrvalo dostal do světských rukou české [[Šlechta|šlechty]]. Jan Smiřický později, jak se doba měnila, začal s jeho dalším přestavováním, doplňováním a upravováním. V roce 1467 hrad dobyla vojska [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Další opravy hradu prováděl později jeho další majitel pan [[Vilém z Rožmberka]]. Jeho manželka [[Polyxena z Lobkovic|Polyxena z Pernštejna]] se po jeho smrti provdala za [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Vojtěcha Popela z Lobkovic]], čímž hrad přešel do rodového majetku [[Lobkovicové|Lobkoviců]].
Řádek 50 ⟶ 52:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Roudnice nad Labem – zámek
| strany = 404–410
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Roudnice nad Labem
| strany = 482
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
| |||