Dějiny islámu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
Na severu od Arábie spolu soupeřily dvě velmoci – Byzantská říše a Persie. Na jejich hranicích tak vyrostly nárazníkové státy: stát [[Ghasánovci|Ghasánovců]] v Sýrii pod vlivem [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a stát [[Lachmovci|Lachmovců]] v Mezopotámii, který ovládali perští [[Sásánovci]]; oba státy byly arabské a křesťanské.<ref name="lewis42">Lewis, str. 42.</ref> Měly také za úkol chránit země svých pánů před nájezdy arabských kočovných kmenů.<ref name="tauer17">Tauer, str. 17.</ref> Koncem 6. a počátkem 7. století státy Ghasánovců i Lachmovců zanikly.<ref name="tauer17–18">Tauer, str. 17–18.</ref>
Posledním nezávislým státem v jižní Arábii bylo židovské [[Himjárské království]]. Himjárský král Júsuf se obrátil proti Byzantské říši, která Židy utlačovala, a zakázal průchod byzantským obchodníkům.<ref name="mayer167">Mayer, str. 167.</ref> Byzanc však potřebovala volný průchod Rudým mořem kvůli obchodu s Indií, nicméně na jihu Arábie nemohla zasáhnout přímo.<ref name="lewis43">Lewis, str. 43.</ref> Himjárskou říši tak na byzantskou žádost napadl křesťanský [[Aksumské království|Aksum]], který roku [[525]] rozdrtil Júsufovu armádu a jeho stát rozvrátil.<ref name="mayer167" /> Etiopané se poté stočili na sever, ale roku [[507]] u Mekky utrpěli porážku<ref name="gibbon235–236">Gibbon, str. 235–236</ref> a museli z Arábie ustoupit zpět do Afriky. Jih poloostrova ovládla Persie.<ref name="lewis43" />
== Prorok Mohamed ==
| |||