Narodil se [[13. září]] [[1868]] v [[Počátky|Počátkách]] č.p. 224 manželům Ignáci Jebavému (obuvníku a měšťanu v Počátkách) a jeho manželce Kateřině, rozené Fákové. Pokřtěn byl jako Václav Ignác Jebavý.<ref name="matrika"/> Otec byl již potřetí ženat a syn Václav vyrůstal jako jediné dítě starších rodičů (v době svatby, v roce 1866, bylo Ignáci Jebavému 50 a manželce Kateřině 34 let)<ref>[https://digi.ceskearchivy.cz/DA?doctree=1nrpe&menu=3&id=6516&page=302 Matrika O, Počátky, 1862-1893, snímek 47, Záznam o svatbě Ignáce Jebavého]</ref>.
Po základní školní docházce v Počátkách přestoupil v roce 1883 na reálku v Telči. Zúčastnil se zde kulturního života a maturoval v roce 1887.
=== Učitelem ===
[[Soubor:Nová Říše radnice Březina.jpg|náhled|Pomník Otokara Březiny na budově městského úřadu v [[Nová Říše|Nové Říši]]]]
Po maturitě se stal učitelem v [[Jinošov]]ě u [[Náměšť nad Oslavou|Náměště nad Oslavou]]. V tomto období začíná jeho osamělost a také korespondence s [[Anna Pammrová|Annou Pammrovou]], se kterou si celý život dopisoval.<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:8a7ec590-1151-11dd-9401-000d606f5dc6?page=uuid:597da9f0-0fc3-11dd-a31f-000d606f5dc6 Lidové noviny, 25.3.1939, s.4, ''Z nové korespondence Otokara Březiny'']</ref> V roce 1888 získal doplňkovou maturitu na učitelském ústavu v Praze a působil v letech 1888-1901 v [[Nová Říše|Nové Říši]]. Oba rodiče mu umřeli během jednoho týdne, v únoru 1890 a v Nové Říši žil osaměle; věnoval se studiu jazyků, filozofie a vlastní tvorbě.<ref name="forst">{{Citace monografie
