Pošta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Dorozumívání za použití HotCat |
rozšíření a upřesnění značka: možné problémové formulace |
||
Řádek 2:
{{Různé významy|tento=veřejné logistické službě|druhý=ostatních významech slova|stránka=Pošta (rozcestník)}}
'''Pošta''' je
== Stát a pošta ==
Většina států má vlastní poštovní úřady, které vykonávají zmíněné služby a
[[Soubor:Postal services (Nouveaau Larousse,c. 1900) DSCN2867.jpg |thumb|upright=1.0|Pošta kolem roku 1900]]
==
Počátky více méně pravidelné výměny zpráv spadají už do starověku, např. [[Starověký Egypt|Egypta]], Persie a [[Starověká Indie|Indie]]. Bývala ovšem vyhrazena pro panovníka a jeho agendu a jen příležitostně sloužila i veřejnosti. Spolehlivé doručování zpráv i na velké vzdálenosti mělo velký význam pro rozsáhlé říše, spravované z jednoho místa. Poštovní služby (''cursus publicus'') se proto rozvinuly zejména od císaře [[Augustus|Augusta]] na vojenských silnicích [[Římská říše|Římské říše]] a i slovo ''pošta'' vzniklo z latinského termínu ''statio posita'' (umístěná stanice). Označoval domy u silnice určené a vybavené pro službu organizacím, které doručovaly zprávy, později i lidi a náklad.<ref>{{Citace monografie
=== Česko ===▼
{{Podrobně|Česká pošta|Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu}}▼
=== Historie české pošty ===▼
| příjmení = Nováček
| jméno = Jiří
Řádek 23 ⟶ 21:
| id = 24-123-79
| jazyk = česky
}}</ref> Mezi jejich hlavní úkoly patřila výměna či přepřahání koní, nabídka stravování a poskytování noclehu. V Evropě se dodnes řada starých hotelů jmenuje "U pošty".
== Pošta podle zemí ==
V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsburků. Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]] v roce [[1526]]. V souvislosti s volbou [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády [[Marie Terezie]], kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.▼
▲=== Česko ===
▲{{Podrobně|Česká pošta|Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu}}
▲=== Historie české pošty ===
▲V českých zemích
Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny [[Thurn-Taxisové|Taxisů]], kteří už
Po krátkém provizoriu se hned roku [[1527]] začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes [[Tábor]] a dále do vsi [[Košice (okres Tábor)|Košic]], kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na [[Linec]], východní větev vedla přes [[Jindřichův Hradec]] a [[Slavonice]] dále směrem na [[Vídeň]].▼
▲Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny [[Thurn-Taxisové|Taxisů]], kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru [[Antonius Taxis|Antoniu Taxisovi]] uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]]. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho [[Politická kampaň|volební kampaň]].
Vrchním pražským [[poštmistr]]em se stal synovec zmíněného Antonia Taxise [[Ambrož Taxis|Ambrož]] a po něm Kryštof Taxis. Poštovní [[monopol]] rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce
▲Po krátkém provizoriu se hned roku [[1527]] začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na [[Linec]], východní větev vedla přes [[Jindřichův Hradec]] a [[Slavonice]] dále směrem na [[Vídeň]].
Poté se ve vedení české pošty vystřídalo několik jiných [[Šlechta|šlechticů]]. Za vlády Maxmiliána II. se začalo s přepravou soukromých listů, za panování Rudolfa II.
▲Vrchním pražským [[poštmistr]]em se stal synovec zmíněného Antonia Taxise [[Ambrož Taxis|Ambrož]] a po něm Kryštof Taxis. Poštovní [[monopol]] rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce [[1564]] však byl [[Kryštof Taxis]] pro dluhy a nepořádky sesazen a dokonce uvězněn v pražské Bílé věži.
Spolehlivé a rychlé doručování zpráv totiž může mít rozhodující strategický význam pro stát a jeho vládu, například v obdobích krizí, katastrof, konfliktů a nepokojů, tím víc za války. Až do poloviny 19. století se to dělo téměř výhradně dopravou písemných zpráv, kterou ovšem výrazně zrychlila [[železnice]]. Z rostoucích nároků na úřední i obchodní komunikaci vznikla potřeba různě technicky realizovaných [[telegraf]]ů a ke konci století se rychle rozšířil i [[telefon]]. Během 20. století k tomu přibyla [[dálnopis]]ná síť a hlavně bezdrátové komunikace, které zatím vyvrcholily [[mobilní telefonní síť|mobilní telefonní sítí]] a [[internet]]em. Tím význam dopravy písemných zpráv (včetně [[telegrafie]]) poklesl a hlavní činností pošty se tak stává přeprava zásilek a převody peněz.
▲Poté se ve vedení české pošty vystřídalo několik jiných [[Šlechta|šlechticů]]. Za vlády Maxmiliána II. se začalo s přepravou soukromých listů, za panování Rudolfa II. byly poštou přepravovány i osoby. Dálkové spojení bylo navázáno s Vratislaví, Benátkami, Bruselem, Paříží a Londýnem.<ref>Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.</ref> Brzy po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] získali úřad nejvyššího dvorského poštmistra v Čechách jako dědičné léno ([[1622]]) příslušníci rodiny [[Paarové|Paarů]]. Vykonávali jej sto let, načež v roce [[1722]], za vlády [[Karel VI.|Karla VI.]] byla pošta v habsburské monarchii zestátněna.
== Legislativa ==
[[Soubor:Port ackerman 035 v63.jpg|náhled|[[George W. Ackerman]]: Pošťák doručuje dopis, York county
=== Mezinárodní ===
Tzv. veřejní [[poštovní operátor|poštovní operátoři]] (u nás [[Česká pošta]]) jsou sdruženi ve [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unii]]. V mezinárodním provozu se řídí ''Akty Světové poštovní unie''.
Ty jsou aktualizovány na jednotlivých Kongresech [[Světová poštovní unie|Unie]] (v roce 2012 v [[Dauhá]]; 20.9 - 7.10. 2016 [[Istanbul]], další se má konat v roce 2020 v Abidjanu):<ref>[http://www.mpo.cz/dokument146299.html MPO, Akta Světové poštovní unie, Dohá 2012]</ref><ref>[http://news.upu.int/no_cache/nd/26th-universal-postal-congress-closes-in-istanbul/ Informace o ukončení 26.
* Světová poštovní úmluva,
* Závěrečný protokol,
Řádek 56 ⟶ 61:
== Údaje uváděné na poštovních zásilkách ==
Na poštovních zásilkách se můžeme setkat s různými údaji, upřesňujícími způsob, místo a čas dodání, případně informujícími o odesílateli. V mezinárodním styku to bývají například následující [[francouzština|francouzské]] aj. nápisy:
* »Á remettre en main propre« – „Dodání do vlastních rukou adresáta“
Řádek 68 ⟶ 73:
* »Non reclamé« – „Nevyžádáno“
* »Par avion« – „Letecky“
* »Poste restante« – „Zůstane na poště"
* »Prioritaire« – „Přednostní“
* »Recommandé« – „Doporučeně“
Řádek 74 ⟶ 80:
* »Urgent« – „Pilný“
==
=== Reference ===▼
<references />▼
{{Autoritní data}}▼
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| jméno = Zikmund
Řádek 102 ⟶ 114:
* KRATOCHVÍL, Jiří. ''Pražské pošty - historie a současnost''. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-405-0
===
* [[vlaková pošta]] – poštovní úřad ve vlaku
* [[letecká pošta]] – doprava pošty letadly
* [[potrubní pošta]] – pneumatický dopravní systém pro doručování zásilek
* [[holubí pošta]] – doprava zpráv poštovními holuby
* [[elektronická pošta]] – doprava zpráv výhradně elektronickou cestou – tzv. [[e-mail]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Post}}
* {{Wikislovník|heslo=pošta}}
▲== Reference ==
▲<references />
▲{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Pošta| ]]
| |||