Ratajské rybníky: Porovnání verzí

'''Ratajské rybníky''' jsou [[Rybniční soustava|rybniční soustavou]], [[přírodní památka|přírodní památkou]] a [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]], leží v [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchovině]]<ref name=":8" /> v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfugeoreliéf]]u (tvaru zemského povrchu), z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] na katastrálním území města [[Hlinsko]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]] v [[Česko|České republice]].<ref name=":6">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřičský a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Základní mapa ČR: Ratajské rybníky a okolí|url=http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/default.aspx?wmcid=21254&SID=|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Geoportál: ID: 21254 „Ratajské rybníky"}}</ref> [[Chráněná území v Česku|Zvláště chráněné území]] je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Přírodní památka s [[Mokřad|mokřadymokřad]]y, [[Slatiniště|slatinnými loukami]] s cenným [[Biotop|biotopembiotop]]em chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a společenstvem [[Rybník|rybníkůrybník]]ů náleží do Žďárského [[Bioregion|bioregionubioregion]]u [[Hercynská podprovincie|Hercynské podprovincie]] a přírodní lesní oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokalita leží v chladné klimatické oblasti, která je součástí Sečské vrchoviny ve [[Fytogeografické členění Česka|fytogeografickém členění]] území Česka.<ref name=":0" /> Ochranné pásmo přírodní památky v délce 50 m od hranic zvláště chráněného území (§ 37 zákona č. 114/1992 Sb.) zasahuje v lesním prostoru „Na balkovském" do lesních hospodářských celků (Nasavrky, Městské lesy Hlinsko).

Rybniční soustava tří kaskádovitě nad sebou vybudovaných vodních nádrží a na břehové porosty navazující vlhké louky se nachází v nadmořských výškách 585 až 595 m v širokém údolí Kameničské vrchoviny. Přírodní lokalita v [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy]] (kód ÚSOP 75) náleží do správní působnosti [[Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky]] - Regionální pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy: Přírodní památka Ratajské rybníky|url=http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zvlaste-chranena-uzemi/prirodni-pamatka-ratajske-rybniky/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-02-21}}</ref>

[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160317 - Horní ratajský rybník.JPG|thumbnáhled|262x262bod|Horní ratajský rybník s pomístním jménem Horní Rataják, plochou největší a také nejstarší v rybniční soustavě; hladina rybníku se slabým ledem a sníh na loukách v okolí demonstruje časné jaro Kameničské vrchoviny]]Rybniční soustava je průtočná, složená ze tří rybníků s pomístními jmény:

Pobřežní porosty ratajských rybníků se solitérními i hustými skupinami dřevin přechází dál od jejich břehů v druhově pestré rašelinné až slatinné louky a vytvářejí příznivá stanoviště pro hnízdění [[Ptactvo|ptactva]], bohatou populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Hmyz|hmyzuhmyz]]u, jejichž život je spjat s vodou.

Údolí s rybniční soustavou, při postupném budování tří vodních nádrží využívajících svažitý terén, se nachází v severní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. V rámci regionálního členění georeliéfu České republiky náleží do [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] Železné hory, [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] Sečská vrchovina a [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]] Kameničská vrchovina.<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky|odkaz na korporaci=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|titul=AOPK ČR: Přírodní poměry|url=http://mapy.nature.cz/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21|poznámka=Aplikace MapoMat}}</ref>

Geomorfologický útvar ([[údolí]]) je situován v jihovýchodní části Kameničské vrchoviny pod vrcholem Pešava (697 m n.m., v roce 1987 uváděn za nejvyšší a od roku 2006 jako významný bod geomorfologického celku Železných hor).<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Demek|jméno=Jaromír|odkaz na autora=Jaromír Demek|příjmení2=Mackovčin|jméno2=Peter|příjmení3=Balatka|jméno3=Břetislav|odkaz na autora3=Břetislav Balatka|spoluautoři=a kol.|titul=Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR.|editoři=Jaromír Demek, Peter Mackovčin|vydání=2|vydavatel=Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|místo=Brno|rok=2006|počet stran=582|přílohy=fotografie, 1 mapa, 1 CD|strany=|isbn=80-86064-99-9}}</ref> Od rybniční soustavy k severu stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými poli k vrcholu Medkovy kopce (638 m n.m.). Od břehu Horního ratajského rybníku severovýchodním směrem  se zvedá terén s rozsáhlými mokřady, nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji, k vrcholu Čertovina (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Území s vlhkými loukami a lesním společenstvem má významnou retenční schopnost.

Širokým a dlouhým žlabem stoupajícím k vrcholu Dědovského kopce (676 m n.m.), mezi svahy vrcholů Čertovina a Pešava, se do údolí se soustavou ratajských rybníků stahuje voda z vlhkých luk a mokřadů výše položených v bezejmenných vodotečích s úzkými koryty, v nichž v období s malým objemem dešťových srážek voda vysychá.

Louky nad rybníkem se skupinami dřevin a zemědělsky obdělávanými polemi jsou přerušeny v severozápadním směru [[Silnice I/34|silnicí I/34]] (úsek [[Hlinsko]] – [[Čertovina]]), která tvoří nejseverněji položenou hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Nad silnicí se táhne zalesněné pásmo Kameničské vrchoviny s vrcholy Medkovy kopce, Čertovina, Dědovský kopec, na jihovýchodním svahu s místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]] (část města Hlinsko) s [[Pláňavy]] (část obce Vojtěchov) a obcí [[Dědová]].<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|korporace=Klub českých turistů|odkaz na korporaci=Klub českých turistů|titul=Vysokomýtsko a Skutečsko|vydání=5|vydavatel=Trasa|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=978-80-7324-339-5|poznámka=Turistická mapa 1:50 000, list 47}}</ref> Pozemní komunikace nad zvláště chráněným územím kopíruje zalesněný tzv. vedlejší hřeben [[Železné hory|Železných hor]] ve východo-jihovýchodním směru, který se od vrcholu Dědovského kopce stáčí více na jihovýchod, až k jejich nejvyššímu bodu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n.m.)<ref name=":7" />, na rozhraní s [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvrateckou vrchovinou]].

[[Podloží|Geologické podloží]] je tvořeno fylitickými [[Břidlice|břidlicemibřidlice]]mi (místy plodové břidlice kontaktně metamorfované) a svorovými [[Fylit|fylityfylit]]y okraje hlinecké zóny (hlinské [[proterozoikum]] a [[paleozoikum]]). V oblasti vodních toků je to nivní [[sediment]] a na ploše rybniční soustavy sediment vodních nádrží ([[hlína]], [[Písek (sediment)|písek]], [[štěrk]]) [[Kvartér|kvartérukvartér]]u. Na jihovýchodním okraji lokality s ochranným pásmem se objevuje hlubinný magmatit ([[granit]]) paleozoika.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Česká geologická služba|odkaz na korporaci=Česká geologická služba|titul=Geologická mapa: Ratajské rybníky a okolí|url=http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-639910,-1091769&scale=15000|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref>

[[Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160318 - Dolní ratajský rybník.JPG|thumbnáhled|262x262px|Dolní ratajský rybník s pomístním jménem Dolní Rataják, druhý největší i druhý nejstarší v rybniční soustavě; mokřady a vlhké louky za rybníkem jsou hydrogeologickou lokalitou s vodními zdroji]]

Oblast náleží do povodí [[Chrudimka|Chrudimky]], nejvýznamnější řeky v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], s prameništěm tzv. „přes kopec" od rybniční soustavy, za širokým sedlem mezi Dědovským kopcem a Pešavou. Spojnice obou vrcholů je [[Rozvodnice|rozvodnicí]] pro vodní toky, v severozápadním směru stékajících (s nejvýznamnějším [[Blatenský potok|Blatenským potokem]]) do údolí se soustavu ratajských rybníků, pro něž jsou v krajině důležité vodní zdroje. Na jihovýchod od rozvodnice leží rozlehlé prameniště Chrudimky. Svahy vrchů (kopců) Kameničské vrchoviny jsou z hlediska [[hydrogeologie]] významnými místy, ze kterých se stahuje do údolí voda. Na území přírodní památky a evropsky významné lokality je zásadním zdrojem pro život na tamních [[Stanoviště (lokalita)|stanovištích]] rostlinných a živočišných společenství.

Významnou schopnost zadržování vody a její postupné uvolňování pro rostlinstvo mají na zvláště chráněném území mokřady, slatinné louky a lesní společenstva v jeho okolí, také Blatenský potok pramenící pod vrcholem Pešava<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Národní registr pramenů a studánek|titul=Evidence vodních zdrojů: pramen Blatenského potoka (8772)|url=http://www.estudanky.eu/8772-pramen-blatensky-potok|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-22}}</ref> a protékající okrajem lesní lokality „Na balkovském".<ref name=":2" />

Z vodních toků svázaných s přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou jsou významné dva bezejmenné vodní toky, pramenící na loukách pod vrcholem Čertoviny. Severněji položený potok odvádí vody do Horního ratajského rybníku. Vydatnější vodní tok, pramenící u sídelní lokality Pláňavy (část obce Vojtěchov), soustavu rybníků obtéká a odvádí vodu mimo zvláště chráněné území.

Pod hrází prostředního a nejmenšího ratajského rybníku osázeného lekníny je vyveden z nedalekého vodárenského zdroje přepad vody, uváděn jako jiný vodní zdroj „U rybníků" (ev.č.1719 v Národním registru pramenů a studánek České republiky).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Národní registr pramenů a studánek|titul=Evidence vodních zdrojů: vodní zdroj U rybníků (1719)|url=http://www.estudanky.eu/1719|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-21}}</ref> Vodoteč je svedena do Dolního ratajského rybníku.

Na území přírodní památky a evropsky významné lokality na rozhraní Železnohorského a Žďárského bioregionu jsou zastoupeny zrašelinělé mezotrofní až slatinné louky, přecházející v mokřadní [[Ostřice|ostřicová]] společenstva a prostředí rybníků. Na rybníku pomístně nazvaném Prostřední Rataják je vysazen kultivar [[Leknín|leknínuleknín]]u, který zabírá značnou část vodní plochy. Na loukách nad rybníky rozkvétá v letním období vzácný [[hořec hořepník]] (Gentiana pneumonanthe). Jde o jedinou známou lokalitu jeho výskytu v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.<ref name=":0" /> Kolem rybníků a vodních toků jsou rozšířeny skupiny náletových dřevin, zejména:

* [[Ostřiceostřice blešní|ostřice blešn]]<nowiki/>í (Carex pulicaris)

Ratajské rybníky (rybniční soustava a přírodní památka) jsou uvedeny v turistické mapě Vysokomýtsko a Skutečsko vydané v edici [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (mapový list č. 47).<ref name=":3" /> Na okraj přírodní památky je vedena turistická trasa žlutě značená z centra Hlinska přes městskou lokalitu Rataje po místních komunikacích a od zástavby dále polní a lesní cestou k rozcestníku „Ratajské rybníky" (délka cca 2,5 km v úseku Hlinsko Betlém – Ratajské rybníky).

Lesní cestou od rozcestníku k Dolnímu ratajskému rybníku (150 m) je od roku [[2017]] vedena turistická trasa zeleně značená, prochází kolem rybniční soustavy a od hráze Horního ratajského rybníku pokračuje do části města [[Čertovina]], ve směru vrcholu Čertovina (655 m n. m.) na železnohorském hřbetu nad Hlinskem.

== Galerie ==

Soubor:PP Ratajské rybníky, CZ160318 - odtok z Dolního ratajského rybníku.JPG|Ratajské rybníky jsou odvodňovány vodotečí do Blatenského potoka na rozhraní lesního prostoru „Na balkovském" a vlhkých luk přírodní památky