Arcidiecéze pražská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m mezera navíc značka: editace z Vizuálního editoru |
napřímení odkaz |
||
Řádek 60:
Ve 12. století byla pražská diecéze se svou rozlohou 52 000 km<sup>2</sup> územně největší diecézí z tehdejších 42 diecézí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Za ní následovala [[arcidiecéze salcburská]] (40 000 km<sup>2</sup>) a [[diecéze kostnická]] (36 000 km<sup>2</sup>).<ref>BORGOLTE, Michael: ''Die Mittelalterliche Kirche.'' Oldenbourg Verlag, 2004, s. 13.</ref>
Převratné [[13. století]] přináší proměnu i pro biskupský úřad, který se mění z prestižní dvorské funkce na skutečnou hlavu české církve relativně nezávislé na světské moci. Reformní a emancipační úsilí církve, vrcholící na [[Čtvrtý lateránský koncil|čtvrtém lateránském koncilu]] v roce [[1215]], v Čechách prosazuje [[Ondřej (
Období [[14. století]] před zřízením arcibiskupství v zásadě vyplňuje episkopát [[Jan z Dražic|Jana IV. z Dražic]]. Významný byl zejména jeho spor s [[Žebravé řády|žebravými řády]], které ve městech konkurovali a odčerpávaly příjmy rozrůstající se síti [[farnost]]í. Se sporem souvisí i jedenáctiletý pobyt obžalovaného biskupa v [[Avignonské zajetí|papežském Avignonu]], přibližně v době nepřítomnosti krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] v Čechách za panské vlády. Tehdy trpěla církevní správa i šlechtici odčerpávané příjmy diecéze. V době po Dražického návratu do Čech, kdy zde již spoluvládl [[Karel IV.]], se opět aktivně věnuje biskupské činnosti, přestavuje oba biskupské hrady a v „biskupské“ [[Roudnice nad Labem|Roudnici]] staví [[Most v Roudnici nad Labem|kamenný most]] a [[Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem)|klášter]]. Prakticky prosazené právně a finančně zabezpečené postavení zajistilo diecézi potřebnou nezávislost, zároveň se ovšem rozvoj výnosných [[obročí]] stal předmětem obchodování a jedním z podnětů budoucí společenské krize.
| |||