Arcidiecéze pražská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Filoman (diskuse | příspěvky)
m mezera navíc
napřímení odkaz
Řádek 60:
Ve 12. století byla pražská diecéze se svou rozlohou 52&nbsp;000&nbsp;km<sup>2</sup> územně největší diecézí z&nbsp;tehdejších 42 diecézí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Za ní následovala [[arcidiecéze salcburská]] (40&nbsp;000&nbsp;km<sup>2</sup>) a [[diecéze kostnická]] (36&nbsp;000&nbsp;km<sup>2</sup>).<ref>BORGOLTE, Michael: ''Die Mittelalterliche Kirche.'' Oldenbourg Verlag, 2004, s. 13.</ref>
 
Převratné [[13. století]] přináší proměnu i pro biskupský úřad, který se mění z&nbsp;prestižní dvorské funkce na skutečnou hlavu české církve relativně nezávislé na světské moci. Reformní a emancipační úsilí církve, vrcholící na [[Čtvrtý lateránský koncil|čtvrtém lateránském koncilu]] v&nbsp;roce [[1215]], v&nbsp;Čechách prosazuje [[Ondřej (biskup pražský biskup)|pražský biskup Ondřej]]. Za podpory papeže získal v&nbsp;roce [[1221]] [[privilegium]] pro pražské biskupství a o&nbsp;rok později zásadní [[Velké privilegium české církve|konkordát]], který zajišťoval právo [[Kanonické právo|kanonické]] volby a právní a hospodářskou [[Imunita (právo)|imunitu]]. Vnějším projevem emancipace pražského biskupa je postupný přesun sídla z&nbsp;[[Staré proboštství|paláce na Pražském hradě]] do nově budovaných hradů, [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupského dvora]] při Juditině mostě a [[Roudnice nad Labem (zámek)|do Roudnice]]. Přeměnu biskupství ve [[Feudalismus|feudální]] a pozemkové panství ilustruje biskup [[Tobiáš z&nbsp;Bechyně]], zástupce české šlechty proti [[Ota V. Braniborský|Otovi Braniborskému]].
 
Období [[14. století]] před zřízením arcibiskupství v&nbsp;zásadě vyplňuje episkopát [[Jan z Dražic|Jana IV. z&nbsp;Dražic]]. Významný byl zejména jeho spor s&nbsp;[[Žebravé řády|žebravými řády]], které ve městech konkurovali a odčerpávaly příjmy rozrůstající se síti [[farnost]]í. Se sporem souvisí i jedenáctiletý pobyt obžalovaného biskupa v&nbsp;[[Avignonské zajetí|papežském Avignonu]], přibližně v&nbsp;době nepřítomnosti krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] v&nbsp;Čechách za panské vlády. Tehdy trpěla církevní správa i šlechtici odčerpávané příjmy diecéze. V&nbsp;době po Dražického návratu do Čech, kdy zde již spoluvládl [[Karel IV.]], se opět aktivně věnuje biskupské činnosti, přestavuje oba biskupské hrady a v&nbsp;„biskupské“ [[Roudnice nad Labem|Roudnici]] staví [[Most v Roudnici nad Labem|kamenný most]] a [[Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem)|klášter]]. Prakticky prosazené právně a finančně zabezpečené postavení zajistilo diecézi potřebnou nezávislost, zároveň se ovšem rozvoj výnosných [[obročí]] stal předmětem obchodování a jedním z&nbsp;podnětů budoucí společenské krize.