Obsazení Münsteru: Porovnání verzí

'''Obsazení Münsteru''' (zvané někdy též ''Münsterská komuna'') se pod vlivem očekávání konce světa odehrálo v letech [[1533]]–[[1535]] v německém městě [[Münster]]. To bylo postupně ovládnuto [[novokřtěnci]], vedenými nejprve [[Jan Matthys|Janem Matthysem]] a později [[Jan z Leidenu|Janem z Leidenu]]. Ten zde vybudoval nejprve čistě novokřtěnecké město s [[Teokracie|teokratickou]] vládou, vlastními pravidly, která se opírala o výklady [[Bible]] a vedla mj. k zavedení [[polygamie]] a zrušení [[Soukromé vlastnictví|soukromého vlastnictví]]. Postupně však vedlo také ke stupňujícímu se útisku obyvatel a růstu moci Jana z Leidenu, který se prohlásil králem města. Vlivem mnohaměsíčního obléhání města vojsky biskupa [[Franz z Waldecku|Franze z Waldecku]] ve městě nakonec nastal [[hladomor]], město bylo dobyto a řada přítomných mužů včetně všech vůdců byla popravena.

 

 

V té době ve městě začal působit také [[extrémismus|extrémní]] [[Novokřtěnci|novokřtěnecký]] [[kazatel]] [[Jan Matthys]], který se pokusil vysvětlit důvody selhání Melchiorova proroctví nedostatkem shromážděných věřících, kterých mělo být 144 tisíc. Nápravou měla být očista druhým [[Křest|křtem]]. Datem pro příchod antikrista měly být [[Velikonoce]] roku [[1534]]. Matthys prostřednictvím spolupracovníků toto tvrzení podpořil aktivním hlásáním této „zprávy“ po celém Německu. V lednu do Münsteru dorazili další dva významní novokřtěnečtí kazatelé z Nizozemí – [[Jan z Leidenu]] a [[Gert tom Kloister]]. V té době už měl Jan Matthys v Münsteru jeden a půl tisíce věrných, kteří se na rozdíl od ostatních, výrazně [[Pacifismus|pacifistických]] novokřtěneckých komunit, nebránili použití zbraní pro „aktivní sebeobranu“.

[[Image:Muenster,Prinzipalmarkt06.jpg|thumb|upright|left|Střed města s kostelem svatého Lamberta]]

 

Biskup Waldeck začal proti novokřtěncům postupně sbírat [[Armáda|vojsko]] a také sama komunita se začala připravovat na ozbrojený střet. [[9. únor]]a došlo ke střetu s vojskem místního hejtmana Merveldta. Hrozící porážku však novokřtěnci zažehnali uzavřeným smírem.

Novokřtěnci postupně vytvářeli na obyvatele města, kteří nebyli členy [[Komunita|komunity]], výrazný tlak. Koncem února „nabídli“ novokřtěnci nečlenům komunity tři možnosti: křest, okamžitý odchod z města nebo smrt. Následně město opustilo několik set lidí, přes 2000 lidí přijalo křest. Biskup Waldeck v té době vydal zákaz vozit do města jakékoli potraviny.

 

Na [[Velký pátek]], [[5. duben|5. dubna]] 1534, se v celém Münsteru rozezněly [[zvon]]y a lidé očekávali konec světa a poslední soud, který však nenastal. Jan Matthys v očekávání apokalyptických událostí vyjel z bran města a byl s několika dalšími lidmi zabit biskupovými vojáky. V té chvíli začal jednat Jan z Leidenu, který pronesl sugestivní kázání a vyhlásil nové proroctví, podle něhož již před týdnem Jan Matthys v prorocké vizi předpověděl tento vývoj událostí a tvrdil, že Münster je předurčen jako místo a zdroj spásy.

 

[[6. duben|6. dubna]] provedl Jan z Leidenu reorganizaci města. Vytvořil „radu dvanácti“, která nahradila volenou městskou radu. Došlo také k ustavení [[Společný majetek|společného majetku]] provázenému rozsáhlými konfiskacemi. Byly též zrušeny [[peníze]] a začal fungovat [[směnný systém]]. Veškeré [[zásoby]] a [[zbraně]] byly přísně evidovány a uloženy do společného skladu. Byly zrušeny veškeré [[Svatá říše římská|říšské]] [[zákon]]y. Jediným zákoníkem se stala [[Bible]], ovšem vykládaná ''Sborem dvanácti''. Jan z Leidenu také prověřoval nově příchozí novokřtěnce a organizoval obranu města.

Začalo docházet k tomu, že se jednotliví obyvatelé města začali vzájemně masivně osočovat z nedostatku víry. Obvinění řešil [[soud]], který však velmi často končil vynesením [[Trest smrti|trestu smrti]] i za značně mírné prohřešky, například za hašteřivost a klevetnictví. Došlo též k propuknutí [[obrazoborectví]].

 

Počátkem června byla uzákoněna [[polygamie]], neboť ve městě žilo zhruba pět tisíc žen a pouze dva tisíce mužů. Důvodem byla také snaha maximalizovat porodnost, aby bylo možné dosáhnout počtu 144 000 lidí očekávajících konec světa. Brzy došlo k tomu, že v Münsteru propukl téměř hon na mladé nevěsty. Provdávány byly i dívky, které byly ještě spíše dětmi. V polygamních domácnostech vyvstaly nové spory, které musela jako hlavní problém řešit ''Rada dvanácti'' během pravidelných soudů.

 

Tyto konflikty byly příčinou neúspěšného červencového [[povstání]] proti Janovi z Leidenu. Výsledkem však bylo pouze posílení moci ''Rady dvanácti'' a velké množství popravených „viníků“.

 

V říjnu rozeslal Jan z Leidenu 27 „[[apoštol]]ů“ šířit novokřtěnectví po německé říši. Existuje přitom předpoklad, že se tímto krokem zbavil svých možných protivníků. „Apoštolové“ byli za hranicemi města zpravidla zatčeni a následně popraveni. Vrátil se z nich jediný, který však nebyl popraven díky slibu, podle nějž měl tajně spolupracovat s biskupem Waldeckem.

 

 

Dne [[2. leden|2. ledna]] [[1535]] vydal Jan z Leidenu tzv. ''soubor artiklů''. Dokument upravoval [[Branná povinnost|brannou povinnost]] občanů a především tresty za prohřešky (například neuposlechnutí [[rozkaz]]u nebo [[zběhnutí]]).

 

Rozhodnutí o blokádě města v lednu potvrdil [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšský sněm]]. Již praktikovaná blokáda byla zpřísněna a nebylo možné ji, jak se to do té doby dělo, obcházet. Ve městě nastal [[hladomor]]. Potraviny byly rozdělovány po malých přídělech. Obyvatelé začali jíst maso zabitých koní, psů, koček a dokonce potkanů. Později údajně i maso příbuzných, kteří zemřeli hladem či následkem nemocí.

Ti, kteří se rozhodli z města odejít (nebylo jim v tom již bráněno) byli hned za hradbami obléhateli zatčeni a popraveni. Na konci května muselo město opustit několik set žen a dětí. Biskupova vojska je tehdy sice zadržela, ale nechala žít. Tito uprchlíci navíc Waldeckovi poskytli cenné informace o situaci ve městě, které on využil při plánování [[útok]]u.

 

[[Kategorie:Bitvy svedené v Německu]]

[[Kategorie:Dějiny křesťanství]]