|
| titul = [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|33. pražský arcibiskup]]<br />[[Seznam českých primasů|21. primas český]]
| obrázek = Praha socha kardinála Berana 5.jpg
| velikost obrázku = 265px
| alt =
| popisek = Socha kardinála Berana před arcibiskupským seminářem
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1969|5|17|1888|12|29}}
| místo úmrtí = [[Řím]]<br />{{Vlajka a název|Itálie}}
| pochován = {{nowrap|[[Bazilika svatého Petra]] {{malé|(do 2018)}}}}<!--<br> [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrála svatého Víta]] 23.4.2018 -->
| hrob = <!-- alternativa k pochování -->
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
Po úmrtí jej [[Franjo Šeper|kardinál Šeper]] označil za druhého [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]].<ref>[[Jaroslav V. Polc]] a [[Bohumil Svoboda]]: ''Kardinál Josef Beran''; [[nakladatelství Vyšehrad]], Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9, str. 235
</ref> Jako jedinému [[Češi|Čechovi]] se mu dostalo pocty být pohřben po boku 91 [[papež]]ů v [[krypta|kryptě]] [[Bazilika svatého Petra|svatopetrské baziliky]] v [[Řím]]ěve Vatikánu s více než sto hroby.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bazilika sv. Petra. Místo, kde odpočívá 91 papežů a jediný Čech
| url = http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/encyklopedie/_zprava/bazilika-sv-petra-misto-kde-odpociva-91-papezu-a-jediny-cech--1524771
V roce [[1963]] byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad. [[25. únor]]a [[1965]] jej papež [[Pavel VI.]] jmenoval [[kardinál]]em titulu [[Santa Croce in via Flaminia]]. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku s úmyslem, že už mu nedovolí vrátit se do země. Komunističtí představitelé státu však arcibiskupa buďto uvedli v omyl nebo nemluvili dost jasně. Beran byl přesvědčen, že se bude moci vrátit. Že tomu tak není se dověděl až po jednání s nimi od [[Agostino Casaroli|Agostina Casaroliho]]. Ten mu sdělil, že [[papež|Svatý otec]] ponechává rozhodnutí na něm. Dodal také, že pokud odjede, bude snad možné nahradit kolaborujícího pražského [[kapitulní vikář|kapitulního vikáře]] za biskupa věrného Římu. Poté se Beran rozhodl, pro dobro své diecéze, do Říma odjet.<ref>Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: ''Kardinál Josef Beran''; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9, str. 224</ref>
VVe ŘíměVatikánu se kardinál Beran zapojil do práce [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]]. [[20. září]] [[1965]] na něm vystoupil s projevem ''[[O svobodě svědomí]]'',<ref>{{Citace periodika | titul = Kardinál Beran mluví na koncilu | periodikum = Nový život | ročník = XVII | rok = 1965 | měsíc = listopad | číslo = 11 | strany = 207–208 | url = http://scriptum.cz/soubory/scriptum/novy_zivot/novy_zivot_1965_11.pdf | formát = PDF | jazyk = cs}}</ref> v němž odmítl hmotný nebo duševní nátlak, nutící jednat člověka proti jeho svědomí a žádal jasné a bezvýhradné vyhlášení zásady náboženské svobody. Tento požadavek odůvodnil historickou zkušeností (z období komunistického útlaku a událostmi v 15. a 17. století), kdy podle jeho názoru útisk svobody svědomí vedl k [[pokrytectví]], lži a jiným mravním neřestem, vážně ohrožujícím víru. Předpokládal, že takové vyhlášení zahanbí ty, kdo utlačují Církev a povede k jejich obrácení. Velmi opatrně se také pokusil apelovat na koncil, aby se zastal pronásledovaných křesťanů a navrhl, aby deklarace ''[[Dignitatis humanae]]'' byla doplněna o jasný požadavek na osvobození kněží i laiků, vězněných pro svoji víru, umožnění svobodného výkonu úřadu biskupů a kněží a usnadnění jejich spojení se [[Svatý stolec|Svatým stolcem]]. Tato jeho snaha však nebyla úspěšná, koncil se k otázce křesťanů pronásledovaných komunistickými totalitními režimy nevyjádřil a deklarace Dignitatis humanae o navrhované formulace doplněna nebyla.
V Římě kardinál Beran založil [[Poutní dům Velehrad v Římě|České náboženské středisko Velehrad]]. Jeho sekretářem byl po celou dobu jeho působení v Římě pozdější pomocný biskup pražský [[Jaroslav Škarvada]].
== Převoz ostatků do vlasti ==
Když kardinál Beran zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti. Papež [[Pavel VI.]] rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben po boku papežů v [[krypta|kryptách]] [[Bazilika svatého Petra|chrámu sv. Petra v Říměve Vatikánu]]. Stal se tak prvním a zatím jediným [[Češi|Čechem]], kterému se té pocty dostalo. Jeho [[hrob]] se nachází poblíž hrobu [[Petr (apoštol)|svatého Petra]], mezi hroby [[Pius XI.|Pia XI.]] a [[Pius XII.|Pia XII.]] Pavel VI. také oproti zvyklostem osobně vedl [[pohřeb]]ní obřady.<ref>Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: ''Kardinál Josef Beran''; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9, str. 11-12</ref> Papež František v lednu 2018 povolil převoz ostatků kardinála Berana do Česka.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Vošalík: Papež povolil převoz těla kardinála Berana do Česka | periodikum = ČeskéNoviny.cz | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vosalik-papez-povolil-prevoz-tela-kardinala-berana-do-ceska/1568612 | vydavatel = [[Česká tisková kancelář|ČTK]] | datum vydání = 2018-01-03 | datum aktualizace = 2018-01-03 | datum přístupu = 2018-01-04 | jazyk = cs}}</ref> Dne 19. dubna mají být [[Duchovní#Klerik|klerikovy]] ostatky [[Exhumace|vyzvednuty]] ze [[sarkofág]]u ve svatopetrské bazilice a následujícího dne je v plánu jejich transport vládním speciálem; ten má přistát na vojenském letišti [[Letiště Praha-Kbely|Praha-Kbely]]. Poté je připraven převoz koňským spřežením, jakož i další [[Rituál|ceremonie]].<ref name="vlastní_zpráva" /> Mezi 20. a 23. dubnem budou ostatky veřejně vystaveny: v pátek 20. před [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)|bazilikou Nanebevzetí Panny Marie]] v areálu kláštera [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]] na [[Strahovský klášter|Strahově]], v sobotu 21. mezi prvním a druhým nádvořím [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupského paláce]] a následně před oltářem [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítského dómu]], a to do pondělí 23. dubna. Navečer toho dne {{#tag:ref|Na svátek [[Slavníkovci|Slavníkovce]] sv. Vojtěcha, Beranova dávného předchůdce na pražském biskupském stolci.|group="pozn."}} budou uloženy do sarkofágu v [[Katedrála_svatého_Víta,_Václava_a_Vojtěcha#Kaple|kapli sv. Anežky České]] v hlavní lodi [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]].<ref>http://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180306zname-datum-prevozu-ostatku-kardinala-berana, navštíveno 6. dubna 2018</ref>
== Ocenění a blahořečení ==
| 