Verze z 7. 11. 2017, 22:29 editovat Pavel Krupička (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 557 editací {{POV}}, {{Neověřeno}}, vysvětlím na diskuzi ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 4. 2018, 20:51 editovat zrušit editaci Uiouio.uiouio (diskuse \| příspěvky) 297 editací m pomlčka značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Neověřeno}} [[Soubor:Moniz.jpg\|thumb\|Antonió Egas Moniz]] '''Lobotomie''' (z [[řečtina\|řečtiny]] ''lobos'' ([[mozek\|mozkový]] [[lalok]]) ''tome'' (řez))<ref> Kábrt, J. Lexicon Medicum. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-7262-235-8</ref> je operativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Užívala se v [[psychochirurgie\|psychochirurgii]] k léčení některých závažných duševních poruch (zejména se prováděla v oblasti frontálního laloku). Později byla invazivní léčba nahrazena [[psychofarmaka\|psychofarmaky]]. Lobotomii poprvé provedl portugalský lékař [[António Egas Moniz]]. Nechal se mimo jiné inspirovat [[londýn]]ským neurologickým kongresem, na kterém v roce [[1935]] Carlye Jacobson a John Fulton prezentovali výsledky chirurgického přerušení nervových spojů mezi [[čelní laloky\|čelními laloky]] a [[limbický systémem\|limbickým systémem]] opičí samičky. Výrazně tak omezili její [[Agresivita\|agresivní]] projevy. Moniz už na kongresu vznesl otázku, proč neléčit duševní nemoci chirurgicky i u lidí. Řádek 8: První osobou, na které Moniz provedl lobotomii, byla třiašedesátiletá žena trpící těžkými depresemi a úzkostnými stavy. Měla paranoidní představy, kvůli nimž byla přesvědčena, že ji chce otrávit policie apod. Zákrok byl proveden injekční stříkačkou s [[ethanol\|alkoholem]], který měl přerušit nervová spojení. Ta byla zavedena dvěma otvory o průměru pera vyvrtanými v [[Lebka člověka\|lebce]]. Pacientka po operaci přestala pociťovat úzkostné stavy, roztěkanost a [[Paranoia\|paranoiu]]. Správně hodnotila svůj současný duševní stav i stav před operací. Inteligence a chování nebyly zjevně narušeny. Poté Moniz provedl [[experiment]] s dvaceti pacienty, z nichž část odoperoval injekcí s alkoholem a část speciálním skalpelem pro provádění lobotomie -– leukotomem. Podle Monize bylo z dvaceti pacientů pomocí lobotomie sedm zcela vyléčeno, sedm pocítilo částečné zlepšení a zbylých šest zůstalo beze změn. Poté, co výsledky v roce [[1937]] publikoval v American Journal of Psychology, otevřel cestu lobotomii do zámoří. Zde se jí ujali dva chirurgové, Walter Freeman a James Watts. Ti operaci prováděli ostrým špičatým nástrojem, kterým do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Pomocí transorbitální lobotomie, jak techniku nazvali, zaznamenali Freeman s Wattsem u úzkostných a depresivních pacientů podobné výsledky jako Moniz. Operacím se dostalo výrazné mediální pozornosti. Odhaduje se, že v rozmezí let [[1936]] až [[1978]] bylo provedeno 35 tisíc lobotomií. Od objevení [[Antipsychotikum\|antipsychotik]] po roce [[1950]] počet uskutečněných operací výrazně klesá. V roce [[1949]] byl António Egas Moniz za objev lobotomie a založení neurochirurgie vyznamenán [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství\|Nobelovou cenou]].

Lobotomie: Porovnání verzí