Pavel Janák: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link |
es, typo, comm z wd, port, odebráno {{u}} od r 12 se stav čl výrazně zlepšil, nebo specifikovat |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| jméno = Pavel Janák
Řádek 19 ⟶ 18:
== Životopis ==
K řešení prostoru [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] se ve svém životě vrátil ještě dvakrát. V letech [[1906]] a [[1907]] studoval ve [[Vídeň|Vídni]] u profesora [[Otto Wagner]]a, kterým byla jeho pozdější práce velmi ovlivněna. Během studia podnikl několik cest po Evropě a v roce [[1907]] mu byla umožněna stipendijní cesta po [[Itálie|Itálii]].
Řádek 25 ⟶ 24:
O rok později zahájil spolupráci s [[Jan Kotěra|Janem Kotěrou]]. Tato spolupráce vyústila v realizaci výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce [[1908]]. Jejich společná práce tímto skončila, protože se dále chtěl věnovat spíše veřejné architektuře.
Jeho práce jsou ve shodě s teoriemi [[Česká moderna|české moderny]].
Jeho zájem se nesoustřeďoval pouze na architekturu staveb, ale i na drobné [[umění]].
V roce [[1909]] nastoupil jako smluvní [[architekt]] mostního oddělení stavebního úřadu města Prahy. Pracoval na projektech [[jez]]u v [[Obříství]] (1909) působící strohým dojmem, je zde důraz na funkčnost. Jinou záležitostí byla realizace [[Hlávkův most|Hlávkova mostu]] v Praze, který je z let [[1909]]–[[1912]]. Tento [[most]] se stal mezníkem v jeho tvorbě, protože není pouze funkčním dílem, ale dynamicky působící stavbou, která je doplněna [[socha]]mi od [[Jan Štursa|Jana Štursy]]. Technickou stránku tohoto mostu zajišťoval [[František Mencl]].
V jeho myšlení nastal zlom a ze stoupence české moderny se stal kritik, který tvrdil, že materiál a konstrukce používané na stavbách až příliš určují charakter staveb. Tuto [[Myšlenka|myšlenku]] publikoval ve studii ''Od moderní architektury k architektuře''
Spolu s [[Josef Gočár|Josefem Gočárem]]
Po [[První světová válka|první světové válce]] se přiklonil k novým uměleckým směrům, které vycházely z představ o národním formě architektury. V knize o Pavlu Janákovi hodnotí autorka (Benešová, 1959) tuto etapu jeho tvorby následovně:
Řádek 46 ⟶ 45:
Jeho srdeční záležitostí byla [[Praha]]. Zpracoval mnoho soutěžních návrhů na řešení jednotlivých částí města a intenzívně se zabýval problémy urbanismu. Zpracoval studie a návrhy na zastavění [[Trója|Tróje]], Nuslí - [[Pankrác (Praha)|Pankráce]], [[Holešovice|Holešovic]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Letná|Letné]] a dalších prostor mimo Prahu. Jeho urbanistické plány počítají s výrazným podílem zeleně, například prostor mezi Hvězdou a [[Podbaba|Podbabou]] měl podle jeho plánů tvořit velký celek zeleně se zástavbou jednopatrových domů. Ve svých návrzích na řešení zástavby Pankráce razí myšlenku zdravého bydlení. Navrhuje domy, které by měly maximálně čtyři [[podlaží]], uspořádané ve dvou řadách, jejichž vzdálenost od sebe odpovídá dvěma výškám domu. Prostor mezi budovami měly podle návrhu vyplnit zahrady, [[garáž]]e a [[obchod]]y.
Nejznámější urbanistickou realizací se stala [[Osada Baba]]. Jednalo se o práci Svazu českého díla, kterému Janák předsedal. Baba byla navržena po vzoru světových výstav. Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25.4. 1932. Výstavba 31 rodinných domků měla být podle zásad zmiňovaného zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta
V roce 1927–1928 postavil pro [[Bartoňové z Dobenína|továrníka Bartoně]] rodinnou reprezentační vilu, zvanou [[Petrův dvůr v Náchodě]].
Řádek 54 ⟶ 53:
{{Citát|Architekt chce-li dělat památky, má a musí umět pochopit starou architekturu, kterou má k životu upravit, aby rozeznal, jak ji nejšetrněji zabezpečit a kde možno do slohového organismu nejméně zasáhnout, co nejméně obětovat a co nejvíce zachovat, aby zůstala tu stále jednotnost, celek složek kultury, umění.}}
První velkou prací na památce je úprava [[Černínský palác|Černínského paláce]], kterou Janák prováděl v letech
V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu, čímž byla oceněna jeho snaha o ochranu památek. Na hradě se jeho návrhy kvůli nepřízni doby začaly řešit až v roce 1945. Válečná léta povolovala pouze nutnou údržbu komplexu a nutnost odvracet ničivé zásahy místodržících, kterým se ne vždy podařilo čelit.
Za celoživotní dílo mu byl v roce 1952 udělen titul laureáta státní ceny prvního stupně. Pavel Janák zemřel 1. srpna 1956. Pohřben byl na [[Hřbitov Šárka|Šáreckém hřbitově]] u [[Kostel svatého Matěje (Praha)|kostela sv. Matěje]] v Praze 6. V 90. letech byla hrobka tohoto významného architekta zrušena správou pražských hřbitovů.
Řádek 126 ⟶ 125:
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat
* {{NK ČR|jk01050756}}
* [http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=439 ArchiWeb – Pavel Janák]
* http://www.janak.wz.cz
* Hájek, O.
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Janák Pavel}}
[[Kategorie:Narození 1882]]
[[Kategorie:Úmrtí 1956]]
|