Pavel Janák: Porovnání verzí

{{Infobox - osoba

| jméno = Pavel Janák

 

== Životopis ==

 

K řešení prostoru [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] se ve svém životě vrátil ještě dvakrát. V letech [[1906]] a [[1907]] studoval ve [[Vídeň|Vídni]] u profesora [[Otto Wagner]]a, kterým byla jeho pozdější práce velmi ovlivněna. Během studia podnikl několik cest po Evropě a v roce [[1907]] mu byla umožněna stipendijní cesta po [[Itálie|Itálii]].

O rok později zahájil spolupráci s [[Jan Kotěra|Janem Kotěrou]]. Tato spolupráce vyústila v realizaci výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce [[1908]]. Jejich společná práce tímto skončila, protože se dále chtěl věnovat spíše veřejné architektuře.

 

 

V roce [[1909]] nastoupil jako smluvní [[architekt]] mostního oddělení stavebního úřadu města Prahy. Pracoval na projektech [[jez]]u v [[Obříství]] (1909) působící strohým dojmem, je zde důraz na funkčnost. Jinou záležitostí byla realizace [[Hlávkův most|Hlávkova mostu]] v Praze, který je z let [[1909]]–[[1912]]. Tento [[most]] se stal mezníkem v jeho tvorbě, protože není pouze funkčním dílem, ale dynamicky působící stavbou, která je doplněna [[socha]]mi od [[Jan Štursa|Jana Štursy]]. Technickou stránku tohoto mostu zajišťoval [[František Mencl]].

 

 

 

Po [[První světová válka|první světové válce]] se přiklonil k novým uměleckým směrům, které vycházely z představ o národním formě architektury. V knize o Pavlu Janákovi hodnotí autorka (Benešová, 1959) tuto etapu jeho tvorby následovně:

Jeho srdeční záležitostí byla [[Praha]]. Zpracoval mnoho soutěžních návrhů na řešení jednotlivých částí města a intenzívně se zabýval problémy urbanismu. Zpracoval studie a návrhy na zastavění [[Trója|Tróje]], Nuslí - [[Pankrác (Praha)|Pankráce]], [[Holešovice|Holešovic]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Letná|Letné]] a dalších prostor mimo Prahu. Jeho urbanistické plány počítají s výrazným podílem zeleně, například prostor mezi Hvězdou a [[Podbaba|Podbabou]] měl podle jeho plánů tvořit velký celek zeleně se zástavbou jednopatrových domů. Ve svých návrzích na řešení zástavby Pankráce razí myšlenku zdravého bydlení. Navrhuje domy, které by měly maximálně čtyři [[podlaží]], uspořádané ve dvou řadách, jejichž vzdálenost od sebe odpovídá dvěma výškám domu. Prostor mezi budovami měly podle návrhu vyplnit zahrady, [[garáž]]e a [[obchod]]y.

 

 

V roce 1927–1928 postavil pro [[Bartoňové z Dobenína|továrníka Bartoně]] rodinnou reprezentační vilu, zvanou [[Petrův dvůr v Náchodě]].

{{Citát|Architekt chce-li dělat památky, má a musí umět pochopit starou architekturu, kterou má k životu upravit, aby rozeznal, jak ji nejšetrněji zabezpečit a kde možno do slohového organismu nejméně zasáhnout, co nejméně obětovat a co nejvíce zachovat, aby zůstala tu stále jednotnost, celek složek kultury, umění.}}

 

 

V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu, čímž byla oceněna jeho snaha o ochranu památek. Na hradě se jeho návrhy kvůli nepřízni doby začaly řešit až v roce 1945. Válečná léta povolovala pouze nutnou údržbu komplexu a nutnost odvracet ničivé zásahy místodržících, kterým se ne vždy podařilo čelit.

 

 

Za celoživotní dílo mu byl v roce 1952 udělen titul laureáta státní ceny prvního stupně. Pavel Janák zemřel 1. srpna 1956. Pohřben byl na [[Hřbitov Šárka|Šáreckém hřbitově]] u [[Kostel svatého Matěje (Praha)|kostela sv. Matěje]] v Praze 6. V 90. letech byla hrobka tohoto významného architekta zrušena správou pražských hřbitovů.

}}

=== Externí odkazy ===

* {{NK ČR|jk01050756}}

* [http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=439 ArchiWeb – Pavel Janák]

* http://www.janak.wz.cz

 

{{Autoritní data}}

 

{{DEFAULTSORT:Janák Pavel}}

[[Kategorie:Narození 1882]]

[[Kategorie:Úmrtí 1956]]