Výběr (statistika): Porovnání verzí

V oborech statistiky, zajišťování kvality a průzkumové metodologie se '''vzorkovánívýběr''' (anglicky '''sampling''') zabývá vybranýmizajištěním podskupinamipodskupin jedinců z řad statistické populace za účelem odhadnutí charakteristik celé populace (tzv. '''výběrové šetření'''). Výsledek procesu výběru, tedy vybraná podskupina populace, se označuje rovněž '''výběr''' nebo '''vzorek''' (anglicky '''sample'''). Hlavní výhody vzorkovánívýběrových šetření spočívají v nižších nákladech a rychlejším sbírání dat, než je tomu v případě měření celkové populace.

Každé pozorování měří jeden nebo více parametrů (jako přikládanou váhu, lokaci, barvu) pozorovaných orgánů, které rozlišujeme na nezávislé objekty či jedince. Odebraným vzorkům můžeme přikládat různou váhu, abychom je přizpůsobili návrhu vzorkovánívýběru (vzorkovací metoda výběru a odhadceodhadu), který hodláme uplatnit; platí to zvláště pro metodu stratifikačníhostratifikovaného vzorkovánívýběru.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Výsledky teorie pravděpodobnosti a statistiky jsou použity k směrování dalšího postupu. V obchodních a zdravotních průzkumech se vzorkovánívýběrová šetření hojně využívávyužívají k shromažďování informací o populaci.<ref>{{Citace monografie

Proces vzorkovánívýběru sestává z několika fází:

* SpecifikováníZajištění vzorkovacího'''opory''' rámcevýběru (sampling frame), seznamtj. seznamu předmětů či událostí, které lzechceme měřit

* Specifikování vzorkovacíUrčení metody pro výběrvýběru předmětů či událostí z daného rámce

* Implementování vzorkovacího plánu výběru

* VzorkováníVýběr jedinců z populace a sbírání dat

== Metody vzorkovánívýběru ==

VPro každémkaždý typutyp vzorkovacího rámceopory může být použito několik vzorkovacíchmetod metodvýběru, a to jednotlivě i kombinovaně.

=== TeoretickéTeoretický vzorkovánívýběr ===

TeoretickéTeoretický vzorkovánívýběr je proces sbírání dat za účelem vytvoření teorie, při němž analytik souběžně sbírá kódy a analyzuje data a rozhoduje se, jaká data bude sbírat dál a kde je najde, aby v průběhu došel k další teorii.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Výzkumník dává pozor, aby se nelimitoval na specifické aspekty zkoumaného problému; to vede k přehlížení ostatních aspektů teorie. Při použití metody teoretického vzorkovánívýběru si klademe přednostně tuhle otázku: ke kterým skupinám v procesu sbírání dat se má badatel dále obrátit, a proč?

==== Historie teoretického vzorkovánívýběru ====

Chenitz a Swanson (1986) tvrdí, že teoretickémetoda vzorkování vzniklovznikla s vynálezem zakotvené teorie, kterou jako první vytvořili Glaser a Strauss v roce 1967. Zakotvenou teorii označujeme jako metodu výzkumu při sbírání a analýze kvalitativních dat za účelem vytvoření vysvětlující teorie k pochopení rozmanitých sociálních a psychologických jevů. Soustřeďuje se na vytvoření teorie z průběžné porovnávací analýzy dat sesbíraných pomocí teoretického vzorkovánívýběru.<ref>{{Citace monografie

Hlavní výhoda teoretického vzorkovánívýběru spočívá v upevnění důkladnosti studie v případě, kdy se studie snaží vytvořit teorii v oblasti výzkumu. Užití teoretického vzorkovánívýběru poskytuje strukturu jak pro sbírání dat, tak pro analýzu. Je založeno na potřebě sbírání dalších dat pro přezkoumávání kategorií a vztahů mezi nimi a zajišťuje existenci reprezentativity v dané kategorii.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> TeoretickéTeoretický vzorkovánívýběr má jak induktivní, tak deduktivní charakteristiku.<ref>{{Citace periodika

S metodou teoretického vzorkovánívýběru se mohou pojit i některé nevýhody. Vzhledem k vysoké systematičnosti této metody vyžaduje teoretickétento vzorkovánívýběr více zdrojů (čas, peníze) v porovnání s ostatními vzorkovacími metodami.<ref>{{Citace periodika