Kultura se zvoncovitými poháry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Taromsky (diskuse | příspěvky)
Odkazy, typografie, formulace, zdroj
Řádek 1:
[[Soubor:Beakerculture.jpg|thumb|Artefakty kultury zvoncových pohárů]]
[[Soubor:Bellbeaker map europe.jpg|thumb|Rozšíření kultury se zvoncovitými poháry (Podle RJ Harrison, The Beaker Folk. Copper Age archaeology in Western Europe. Ancient Peoples and Places 97, London 1980)]]
'''Kultura zvoncových pohárů''' je datována do pozdního [[eneolit]]u až do počátku [[doba bronzová|doby bronzové]]. Kultura existovala na mnoha místech západní a střední [[Evropa|Evropy]] a [[Maroko|Maroka]] zhruba v období 2900 před Kr. až 1800 před Kr./1700 před Kr. (kalibrované údaje, datování se liší podle lokality), s jádrem nejspíš v době 2400 před Kr. až 1800/1700 před Kr.
 
Kultura existovala na mnoha místech západní a střední [[Evropa|Evropy]] a [[Maroko|Maroka]] zhruba v období 2900 před Kr. až 1800 před Kr./1700 před Kr. (kalibrované údaje, datování se liší podle lokality), s jádrem nejspíš v době 2400 před Kr. až 1800/1700 před Kr.
 
== Názvosloví ==
Řádek 9 ⟶ 7:
 
== Artefaktová základna ==
JakKultura jižse bylozvoncovitými řečeno, kulturapoháry je typická především svými bohatě zdobenými poháry, o kterých bývá uvažováno jako o předmětech rituálního či jinak významného rázu (předmět obchodu, směny?). Kromě nich se vyskytuje tzv. průvodní keramika, u které se usuzuje na praktické užití. Ta bývá mnohdy obtížně rozpoznatelná, protože bývá nezdobená a lokálně se může dosti odlišovat.
 
U této kultury, stejně jako u předchozí kultury se šňůrovou keramikou, je velmi typická téměř naprostá absence sídlištních kontextů, jsou známy prakticky výhradně hrobové nálezy.<ref name="turek"/> V souvislosti s tím bylo v minulosti uvažováno a kočovném životě tehdejších komunit, po kterém by se z archeologického hlediska zachovalo minumum stop. Tyto teze však byly úspěšně vyvráceny prof[[Evžen Neustupný|Evženem Neústupným]]. Neustupným,Podle kterýněj pouzeměly stavby nadzemní ráz staveb, kterýtakže nezasahujenezasahovaly pod povrch terénu, a jenejsou tudížproto archeologicky nezachytitelnýnezachytitelné.
 
Hroby podléhají silné pohlavní diferenciaci, která se odráži v odlišném umisťování mrtvých do hrobu a specifickými druhy ukládaných artefaktů (vyskytuje se několik případů, kdy antropologické určení pohlaví nekoresponduje s druhem artefaktů a především polohou kostry v hrobě, to bývá vysvětlováno jako součást odlišného vnímání gendrové příslušnosti, který je etnograficky doložen například u severoamerických indiánů) . Pro mužské hroby jsou typické kamennné nátepníky (stále se vedou spory zda mohly mít praktickou či jen symbolickou funkci), měděné závěsky které tvarově připomínají luk (tzv. lukovité závěsky), kamenné hroty šípů a některé druhy zpravidla picí keramiky. Ženy mívají v hrobech šperky. Lukostřelba hrála v životě tehdejší společnosti patrně velmi významnou roli.<ref name="neustupny"/>
Řádek 22 ⟶ 20:
* v&nbsp;[[Maroko|Maroku]] ([[Afrika]])
 
VeDo střední části Evropy pronikal lid kultury zvoncových pohárů od&nbsp;západu po proudu Dunaje až do&nbsp;severní části Karpatské kotliny a&nbsp;odtud se pod&nbsp;tlakem raně bronzových kultur stáčel zpět do&nbsp;Dolního Rakouska, na&nbsp;Moravu a&nbsp;dále do&nbsp;jižního Polska a&nbsp;Čech. Místy se setkával a&nbsp;mísil s&nbsp;[[Kultura se šňůrovou keramikou|kulturou se šňůrovou keramikou]].<ref name="smrz"/>
 
Do této kultury časově a územně spadá např. i&nbsp;[[Stonehenge]] a [[Avebury]].
Řádek 35 ⟶ 33:
 
== Původ a charakteristika ==
VznikOblast vzniku kultury je předmětemnejistá. častýchPřepládá sporůse, ježe možnovznikla protona říci[[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], žeodkud jese dodnesrozšířila nejistý.do ExistujíMaroka i&nbsp;názory,a žepodél velkých řek přes Francii a Švýcarsko do EvropyPodunají přišlaa z&nbsp;Maroka.dále Nejpravděpodobnějšípřes jeMoravu všakdo původČech naa [[Pyrenejskýk poloostrov|Pyrenejskémhorní poloostrově]]Visle.<ref name="smrz"/> Je mnoho důvodů domnívat se, že šlo o&nbsp;osobité etnikum: podle [[antropologie|antropologických]] výzkumů a nálezů se nositelé této kultury odlišují od okolní domácí populace: mají krátkou, širokou a vysokou lebeční dutinu s&nbsp;velkou širokou [[tvář]]ítváří, vysokou dolní [[čelist]]íčelistí, vyššími [[očnice]]mi a užším, velmi výrazným [[nos]]emnosem. V&nbsp;[[Polsko|Polsku]] a [[Německo|Německu]] jsou vidět známky mísení této populace s&nbsp;domácí populací.
 
V&nbsp;kontinentální Evropě se lid této kultury věnoval především [[zemědělství]] a asi i&nbsp;vyhledávání [[měď|měděných]] [[ruda|rud]] a jejich zpracování. V&nbsp;[[Anglie|Anglii]] se věnoval zemědělství, [[pastevec]]tví a těžbě [[pazourek|pazourku]]. Ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] je kultura známa jen z&nbsp;[[pohřebiště|pohřebišť]] (zpravidla kostrových), v&nbsp;Maďarsku a na Moravě a v&nbsp;Čechách i&nbsp;ze [[sídliště (archeologie)|sídlišť]].
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|sk|Kultúra zvoncovitých pohárov|4264839}}
<references>
Řádek 59 ⟶ 58:
<ref name="neustupny">{{Citace monografie
| příjmení = Neustupný
| jméno = Evžen |
| odkaz na autora = Evžen Neustupný
| titul = Archeologie pravěkých Čech 4. Eneolit
| vydání = 1
Řádek 65:
| místo = Praha
| rok = 2008
}}</ref>
<ref name="smrz">{{Citace periodika
| příjmení = Smrž
| jméno = Zdeněk
| titul = Mladoeneolitické pohřebiště v Čachovicích
| periodikum = Památky, příroda, život
| rok = 1982
| ročník = 14
| číslo = 1
| strany = 16
}}</ref>
</references>
 
=== Externí odkazy ===
{{Pahýl}}
* {{Commonscat}}
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Pravěk}}
 
[[Kategorie:Eneolitické kultury|Zvoncové poháry]]
[[Kategorie:Archeologické kultury v Česku]]