Cukrodárné rostliny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, odkazy, celkové ency úpr dle es, cs, užití podrobně
m pravopis: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Nov%C3%A1+Guinea, raději opakování, než začínat větu závorkou, typo
Řádek 6:
== Cukrová třtina ==
{{Podrobně|Cukrová třtina}}
Cukrová třtina (''(Saccharum officinarum)'') z čeledi [[lipnicovité| lipnicovitých]] (''Poaceae'') má rozhodující podíl na světové produkci cukru. Pochází nejspíš z Nové GuineeGuineje, kde byla pěstována již v starověku. Nyní se pěstuje v tropech celého světa a šlechtí se odrůdy vhodné i do subtropů. Stéblo může obsahovat až 22 % sacharózy. Může se získat až 24 tun cukru z ha v dvouletém pěstebním cyklu. Pěstuje se v 113 zemích. Její podíl na produkci cukru se zvyšuje, v současnosti dosahuje okolo 80 až 85 % světové produkce cukru. Celková podukce vzrostla v období 1961 až 2006 více jak trojnásobně.<ref name=Clisty/>
 
== Řepa cukrová ==
Řádek 21:
Výroba javorového sirupu se dělí na dvě oblasti, Kanadu a USA, které se liší zastoupením jednotlivých druhů javorů. Kanada produkuje cca 4/5 světové produkce javorového sirupu, v roce 2004 to bylo 26,5 milionu litrů, většinou v provincii Quebec. Ve Spojených státech amerických se nejvíce javorového sirupu vyrábí ve Vermontu (4,3 milionu litrů v roce 2011), následují státy New York (0,56 mil. litrů) a Maine (0,36 miliónů litrů). Mimo Severní Ameriku se menší množství javorového sirupu vyrábí v Jižní Koreji a v Japonsku.
 
Hlavním zdrojem javorového sirupu jsou tři druhy, [[javor cukrový]] (''Acer saccharum''),<ref name=polivka/> dále pak [[javor černý]] (''Acer nigrum''),<ref name=Anigr/> někdy považovaný jen za varietu javoru cukrového a symbol Kanady – [[javor červený]] (''Acer rubrum'').<ref name=Arubr/>
 
Další javory takto využívané jsou [[javor stříbrný]] (''Acer saccharinum''), který roste v USA i Kanadě, dále [[javor velkolistý]] (''Acer macrophyllum'').<ref name=Amacro/> V Manitobě roste [[javor jasanolistý]] (''Acer negundo'') poskytující lokální, chuťově specifický Manitobský javorový sirup.
Řádek 45:
''[[Nypa fruticans]]''<ref name=pNypa /> je plazivá palma z bahenních brakických oblastí Asie a Ameriky. Vytváří husté pobřežní porosty. Má plazivý až zakrnělý kmen nesoucí růžici až 8 m dlouhých zpeřených listů. Květenství nese jednopohlavní květy samčí i samičí. Jednosemenné plody srůstají v palicovité souplodí.
 
Sladká míza se získává nařezáním stopky plodenství na počátku tvorby plodů. Obsahuje až 17 % sacharidů. Krystalizací vzniká nahnědlý cukr, zvaný '''gula malacca'''. Z mízy se vyrábí palmové víno, destiluje se na arak, zkvašuje se na ocet. Z 1 ha nypového porostu lze získat 3 tuny cukru. Ceněnou pochoutkou je tzv. třípalmový pudink z nypového cukru, [[kokosový ořech|kokosového mléka]] a [[ságo|škrobu]] ze [[ságovník|ságové palmy]].
 
Nypa je známá z třetihorních zkamenělin až 100 milionů let starých, včetně pobřeží třetihorních moří na území dnešní Evropy. Jedná se tedy o živou fosilii.
Řádek 61:
==== Manovec mouřenínský ====
{{Podrobně|Manovec mouřenínský}}
[[Manovec mouřenínský]] (''Alhagi maurorum]]''<ref name=manov/>) z čeledi [[bobovité| bobovitých]] (''Fabaceae'') roste v aridních oblastech Egypta, Sinaje, Sýrie až po Írán. Xerofytní trnitý keř má redukované olistění a růžové kvítky. Větévky roní sladkou pryskyřici, která tuhne v červená zrnka známá jako židovská mana nebo perská mana.<ref name=TropR114/><ref name=polivka/>
 
==== Tamaryšek manový ====
Řádek 116:
 
==== Čekanka obecná ====
[[Čekanka obecná]] (''Cichorium intybus'') poskytuje zejména kořen. Kořen čekanky obsahuje především [[inulín]], obsah fruktózy je nízký, avšak její obsah stoupá při sušení. Inulín se tvoří v listech při asimilačních pochodech podobně jako škrob. V čerstvé hmotě kořenů se nachází 14 – 1714–17 % inulínu a asi 1,5–2 % fruktózy. K předním pěstitelům náleží Francie, Belgie a Rakousko.
 
==== Topinambur ====