Oprava DNA: Porovnání verzí

{{Neověřeno část}}

'''Oprava DNA''' je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci [[DNA]] obnovit původní pořadí [[nukleotid]]ů („''písmen genetického kódu''“ - jednotlivých [[Nukleová báze|bází]]). Takové poškození, které může být způsobené například jednou, nebo několika [[mutace]]mi. Nebo také modifikací [[nukleová báze|bází]], by jinak mohlo mít za následek poškození [[sekvence DNA|genetické informace]] buňky.<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Poruchy obecně se projevujíví opravy DNA může mít někdy za následek např. [[rakovina|rakovinné bujení]]. Opravy na DNA uchovávají v pořádku celý [[genom]] a nedegradovaný stav jednotlivých [[Gen|genů]]. U lidských buněk může být poškození způsobeno například vlivem radiace, či i normálními [[Metabolismus|metabolickými]] procesy. Přes průběh jediného dne je předpokládané množství jednotlivých molekulárních lézí až 1 milión. Mnoho těchto rozkladů může mít za následek i narušení struktury molekul DNA. Porušením může nastat částečné, nebo úplné zamezení schopnosti [[Transkripce (DNA)|transkripce]] segmentů genů ve výsledku degradující celý proces kódování sahající svým rozsahem až i po mechanismy [[Genová exprese|genové exprese]]. Dalším vysyktujícím nebezpečím jsou nechtěné mutace v genomu buněk (''dědičné informac''i), následně přenesené ne dceřinné buňky po procesu [[Mitóza|mitózy]]. Mechanismy opravující DNA jsou v organismu neustále aktivní, jak reagují na poškození ve struktuře DNA a náhodně se opakujícím chybám. Při selhání mechanismů opravy a nenastaní [[Apoptóza|apoptózy]], se mohou vyskytnout nenávratné škody. Například zlomení struktury dvoušroubovie a také vznik komplikovaných křížových vazeb mezi jednotlivými vlákny (crosslinks, ICLs), to může vést až k vytvoření [[Rakovina|rakovinných]] těles. Tyto šířící se chyby, následně děděné po buněčných generacích jako jeden ze základů rakovinného bujení je podstatou Knudsonovy hypotézy (''two-hit hypothesis'').

 

 

== Poškození DNA ==

K poškozením patří různé [[genové mutace]], [[chromozómová mutace|chromozomové aberace]] či dokonce [[genomová mutace|genomové mutace]]. Výše zmíněná buněčná obměna vede k molekulárním lézím uvnitř buněk v rozsahu 10,000 až jeden milión za den. Nespravované léze u důležitých genů jako jsou [[Tumor supresorový gen|tumor supresorové geny]], vede k navýšenému riziku výskytu rakoviny. Většina narušení DNA ovlivňuje primární strukturu dvoušroubovice, to znamená upravení samotných bazí chemickými procesy. Tyto modifikace mohou narušit obecnou šroubovitou strukturu, začleňováním cizích chemických vazeb, které nepasují do standartního modelu dvojité šroubovice. DNA obvykle narozdíl od proteinů a RNA postrádá terciální [[biomolekulární strukturu]] a s tím spojené vlastnosti, takže se u DNA nevyskytují poškození na této úrovni. DNA má (u eukaryot) specifickou vlastnost se vinout ([[nadšroubovicové vinutí]]) a obmotávat kolem nashromážděných skupin bílkovin, nazývaných [[Histon|histony]]. U eukarytických buněk jsou tyto struktury nazývány [[Nukleozom|nukleozomy]], ty samotné jsou také citlivé na poruchy v DNA. Harper dělí poškození DNA následovně:<ref>{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref>

* ''<big>změna jediné [[nukleová báze|báze]]</big>'':

** [[depurinace]] ([[purin]]ová báze se uvolní z fosfáto-cukerné kostry)