Bitva u Brůdku: Porovnání verzí

'''Bitva u  Brůdku na Šumavě''', která se odehrála [[22. srpen|22.]] – [[23. srpen|23. srpna]] [[1040]], byla bitva mezi českým knížetem [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] a římsko-německým králem [[Jindřich III. Černý|Jindřichem III. Černým]]. Německé vojsko bylo v  bitvě zaskočeno a poraženo.

V  roce 1039 vpadl český kníže Břetislav I. do oslabeného Polska a vydrancoval Slezsko a Velkopolsko. Mezi tučnou kořistí, kterou si z  Polska odvážel byly mimo jiné také ostatky [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] z  [[katedrála|katedrály]] v  [[Hnězdno|Hnězdně]]. V  témže roce zemřel [[císař]] [[Svatá říše římská|svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský]] a na jeho místo nastoupil jeho mladý syn Jindřich III. Černý. Ten považoval Břetislavovu polskou výpravu za ohrožení svých vlastních zájmů. Nejprve dal najevo, že českému knížeti jeho výpravu odpustí, pokud dostane část polské kořisti. Břetislav rázně odmítl a začal se již počátkem roku [[1040]] chystat na válku. Král nelenil a taktéž začal svolávat svou brannou moc. Jindřichova vojska vpadla do [[Čechy|Čech]] ze dvou směrů. Menší skupina vkročila do země ze severu a směřovala na [[Bílina (město)|Bílinu]]. Větší skupina pod vedením samotného krále postupovala od jihozápadu na Domažlice. Český kníže s  vojskem připravil na jeho vojsko past v  lesích u  vesnice Brůdek.

Po překročení [[Všerubský průsmyk|Všerubského průsmyku]] si byl král Jindřich jistý, že se mu Češi v  početní nevýhodě nepokusí postavit. Kvůli nedostatku jídla se rozhodl co nejrychleji postupovat na [[Praha|Prahu]], kde očekával, že bude Břetislav opevněn. Jindřich se nezdržoval průzkumem terénu a rychle postupoval hustými lesy. Předvoj jeho vojska se však dostal do nastražené léčky. Češi, ukrytí po obou stranách cesty mezi stromy, začali na německé oddíly vrhat kameny a kládami jim zatarasili ústupovou cestu. Zaskočení rytíři byli v  masakru pobiti pěšáky ozbrojenými většinou jen dlouhými kopími nebo sekyrami. Proti českým zátarasům z  klád a kamení neměly královské oddíly šanci a daly se na ústup. V  boji padl i  hrabě Werinhar. Král Jindřich se zbytkem vojska ustoupil zpět do [[Bavorsko|Bavorska]].

Po bitvě byly ukořistěné německé korouhve zapíchány pod vrch Bezný, kde vznikla osada [[Prapořiště]], která je zde dodnes.{{Fakt/dne|20180408184013|}} Místní lidé říkají, že na památku bitvy na Brůdku byl v &nbsp;obci zbudován gotický kostelík svatého Václava – stojí dodnes. Ve skutečnosti byl kostel postaven v&nbsp;letech 1669–1671, a neexistuje důkaz, že by byl následníkem nějaké starší stavby.<ref>Lutovský (2008), s. 107</ref> Přibližně 200 metrů od pomníku věnovanému českým četníkům umučeným hordami [[Freikorps]] roku 1938.

Český kníže nabídl po bitvě králi jednání, ale zahanbený Jindřich odmítl. Následující rok vpadl do Čech znovu. Tentokrát se vyhnul zátarasům v &nbsp;pohraničních lesích a knížete Břetislava oblehl na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kníže Břetislav se poté Jindřichu III. podrobil, aby zabránil dalšímu pustošení země. Poté se Břetislav I. dostavil na říšský sněm do [[Řezno|Řezna]] a prosil o &nbsp;odpuštění. Král mu vyhověl, vzdal se poloviny své válečné kořisti a udělil mu v &nbsp;léno Čechy i &nbsp;dvě další území (soudí se, že šlo o &nbsp;slezské Vratislavsko a Hlohovsko).

== LiteraturaOdkazy ==